Kloboucký zámek

Kloboucký zámek

Jednopatrová stavba tvořená hlavním vstupním traktem na severní straně klobouckého náměstí a bočním východním křídlem s původně hospodářskými přístavky. Renesanční stavbu nechal vybudovat opat Ambrož z Telče v roce 1589, původně sloužila jako letní rezidence pro představené premonstrátského kláštera v Zábrdovicích. V době baroka byla původní rezidence rozšířena západním směrem.

Po zrušení zábrdovického kláštera v roce 1784 získal budovu zámku náboženský fond, v roce 1789 bylo kloboucké panství pronajato dvornímu radovi Dornfeldovi. Roku 1820 koupili panství bratři Augustin a Ignác, rytíři z Neuwallu, kteří panství a zámecké interiéry zvelebili (klasicistní úpravy).

Indikační skica z roku 1827 zachycuje existenci zámeckého, prostorově malého, ze čtyř stran uzavřeného parku zahradního charakteru. V té době na zámku sídlil také vrchnostenský úřad, po zrušení poddanství v r. 1848 zde měla sídlo správa velkostatku, který v roce 1881 koupil Josef Duffek z Ostrovačic, žil zde až do své smrti v r. 1922. Následujících deset let spravovala zámek Duffkova neteř, baronka Marie Mitisová, pro svého, tehdy ještě neplnoletého syna Oskara, dědice zámku. V roce 1921, ještě za života velkostatkáře Josefa Duffka, bylo do několika místností v přízemí zámku přestěhováno kloboucké muzeum, které však v roce 1932, kdy zámek koupilo město, bylo přestěhováno do dvorního traktu, do prostor bývalých sýpek, kde sídlí dodnes.

V roce 1870 přišli na kloboucké panství pracovat rodiče T. G. Masaryka, jejich syn Tomáš je zde jako student několikrát navštívil a Klobouky si oblíbil. Poté, když už jeho rodiče z Klobouk odešli, se sem ještě několikrát vrátil, přátelil se s klobouckým evangelickým farářem, pozdějším superintendentem evangelické církve na Moravě, ThDr. Ferdinandem Císařem.

Při těchto návštěvách bydlel na zámku, strávil zde také prázdniny se svojí mladou manželkou Charlottou. Naposled, už jako prezident republiky, oficiálně navštívil Klobouky dne 18. června 1924. K 10. výročí vyhlášení samostatné Československé republiky byla na fasádu zámku umístěna pamětní deska s textem: V tomto domě žil jako student a universitní docent do roku 1880 T. G. Masaryk, tvůrce a první prezident Československé republiky.

V době normalizace, v r. 1983 však byla deska z fasády zámku odstraněna a je dosud uložena v depozitáři klobouckého muzea. V devadesátých letech 20. století byla na fasádu zámku osazena nová pamětní deska, s téměř původním textem.

Nyní sídlí v budově zámku městský úřad, muzeum, knihovna, školní klub, advokátní kancelář, televizní studio, městská policie, veterinární ordinace a řada obchodů. Pod zámkem byla vybudována v 90. letech minulého stol. zámecká vinárna.

Na prostranství před zámkem, v řadě buxusů, stojí na soklu pozdně barokní socha sv. Jana z Nepomuku (asi z poloviny 18. stol.), která sem byla přenesena z původního stanoviště v zámecké zahradě, kde stávala do r. 1906.

Článek byl zobrazen 1 053 krát.