Ještěd

Ještěd

Nejvyšší vrchol Ještědského hřbetu (1012 m) je vyhlídkovým a triangulačním bodem I. stupně. Hora je tvořena velmi tvrdým křemencem, který odolával mnohem lépe zvětrávání než měkčí fylity, břidlice a vápence tvořící zbytek pohoří. Proto nad ním dnes Ještěd tak vysoko ční. Vrcholové partie Ještědu jsou chráněny jako přírodní památka Terasy Ještědu. Jsou zde unikátní terasy, osamělé skály či skalní hradby vzniklé účinkem ledu při zalednění ve čtvrtohorách. Vrcholové sutě jsou domovem vzácných glaciálních reliktů (pozůstatků z doby ledové) bezobratlých živočichů, mechů či játrovek. Vrcholem hory probíhala po staletí hranice českodubského a libereckého panství. Na Ještědu byly odedávna vztyčovány kříže. Dnešní je dřevěný, 6 m vysoký, je kopií předchozího a byl vztyčen 1. 6. 1990. Na vrcholu stávaly i dvě samostatné rozhledny, první v letech 1876 – 89 a druhá v rozmezí let 1889 a 1903. První „pohostinství“ na vrcholu hory se datuje už roku 1844. První dřevěná chatka zde stála o tři roky později. Roku 1868 byla vybudována důkladná stavba i s možností ubytování. Roku 1885 k ní byla přistavěna veranda pro 200 lidí a tato tzv. Rohanova chata sloužila do roku 1964, kdy neopatrností vyhořela. Rok předtím vyhořel i Starý ještědský hotel, mohutná stavba s vyhlídkovou věží, která stála na Ještědu od roku 1907. Dnes stojí na vrcholu slavný hotel s vysílačem (viz Horský hotel Ještěd). Těsně pod vrcholem je horní stanice kabinové lanovky z Horního Hanychova. Původní lanová dráha kyvadlového systému byla vybudována v letech 1932-3. Byla to po Jánských Lázních druhá lanovka v Čechách. Původně měla 1182,75 m a překonávala výškový rozdíl 400 m. Pětiminutová jízda dosahovala rychlosti 5 m/s. V 1. polovině 70. let byla lanovka modernizována – dvě původní nosné podpěry byly nahrazeny jednou a rychlost se zdvojnásobila. Ješted je významným střediskem sjezdového i klasického lyžování.

Článek byl zobrazen 818 krát.