Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Chrastava

Historie města
Historie města Chrastavy je dlouhá a bohatá. První zmínka o její existenci je v knize o placení desátků z roku 1352, kde se objevuje pod jménem Cratzauia. Z tohoto záznamu lze usoudit, že v té době byla Chrastava již relativně velké sídlo, mnohem větší než např. sousední Liberec. Počátek rozvoje města se datuje pravděpodobně do poloviny 13. století, kdy český král Přemysl Otakar II. pozval do tehdy pustého pohraničí osadníky ze sousedních zemí, aby tento kraj pozdvihli a přinesli prospěch pro celou zemi. Chrastavu osídlili převážně horníci z (dnes) saského města Pirna, kteří na místě původně lužicko-srbské osady (neprokázáno) založili město a v okolí začali těžit kovy jako například měď, cín, olovo, stříbro, železo atd.

V době husitské se Chrastava stala východiskem pro tzv. spanilé jízdy. Nad městem na nevysokém návrší se rozkládal patrně dřevěný hrad, který patřil Mikuláši z Kajšperka. Ten využíval chaosu tehdejší doby a se svým vojskem podnikal loupeživé výpravy do nedaleké Lužice. V roce 1433 byl však hrad rozbořen vojsky Šestiměstí, což byl obchodně-vojenský spolek šesti lužických měst Kamenz, Löbau, Bautzen, Zittau, Görlitz a Lubań. S hradem bylo zničeno téměř celé město včetně kostela a radnice. Dlouhá desetiletí poté se město potýkalo s velkou krizi spojenou s odchodem obyvatelstva, stagnací obchodu, úpadem řemesel.

V 16. až 17. století se těžba rud v Chrastavě se ocitla v krizi. Okolní hory už vydaly většinu svých zásob a většina chrastavských obyvatel musela hledat nový způsob obživy. Tak se objevily první manufaktury - domácí dílny zaměřené na výrobu převážně textilních a jiných drobných výrobků. Tím vznikly základy textilního průmyslu, jehož skutečný počátek se datuje do roku 1815, kdy byla postavena první Pollackova fabrika v dnešním parku u kostela. Během jednoho století se počet textilních továren v Chrastavě rozrostl na více než deset.

V roce 1855 se Chrastava stala okresním městem. Tato skutečnost společně s otevřením železniční trati Žitava - Liberec v roce 1859 k napomohla k rychlému rozvoji nejen průmyslu, ale i kulturního života. Ve městě byla řada zájmových spolků, v okolí množství výletních restaurací apod. V roce 1870 začal působit okresní soud.

Po podepsání tzv. Mnichovské dohody přišla Československá republika o značnou část svého území - Sudety. Chrastava ležela právě na tomto území, proto se stala součástí Třetí říše. Město se zapojilo do válečné výroby, v závodě Spreewerk (u vlakového nádraží) se vyráběly granáty a různé jiné zbraně. Při výrobě byli využíváni především zajatci, dále tzv. totálně nasazení a také ženy z nedalekého koncentračního tábora. Ještě dnes je možné najít na kopci přímo nad továrnou zbytky lanovky, která převážela nebezpečné polotovary do detašovaných pracovišť na zkompletování. Je tu možno najít i velké množství kovového materiálu, který již naštěstí nestihl být přeměněn na smrtící munici, protože 9. května 1945 přijely do Chrastavy ruské tanky a ukončily tak (bez boje) nejkrutější válku v dějinách lidstva. Nikdo nespočítá, kolik lidí bylo během války v Chrastavě poníženo, zabito.

Krutosti však skončily jen zdánlivě. České obyvatelstvo vracející se zpět do Sudet, společně s lidmi plnými nenávisti vůči německému národu vtrhli do města a velmi nevybíravým způsobem tyranizovali místní německé obyvatelstvo. Začal takzvaný odsun. Nejhorší a nejvíce ponižující byla především první vlna odsunu, pro níž je asi výstižnější německé slovo Vertreibung čili vyhnání.

Počet obyvatel Chrastavy klesl z více než 8000 (těsně před skončením války) na necelé tři tisíce v roce 1948. To znamenalo pro město úpadek podpořený příchodem lidí bez budoucnosti, snažící se dobýt v téměř pustém kraji co nejvíc pro sebe. Doba mezi léty 1948-1989 ve znamení rudých hvězd nepřála veškerým novým tradicím, které se krátce po válce mezi převážně novým obyvatelstvem vytvořily, takže na konci 80. let tu nebylo nic jiného než šedivé, rozbité město se ztracenou budoucností.

Vše se ovšem změnilo na přelomu 80. a 90. let po tzv. Sametové revoluci. Do vedení města se dostali lidé, kteří měli snahu pro své město udělat opravdu co nejvíc, aby se Chrastava stala městem se vším všudy, se svými zajímavými místy, novými tradicemi, aby se stala skutečným městem se skutečnými občany. Cesta to nebyla lehká, překážek bylo, je a bude často víc než řešení, ale každý kdo v Chrastavě žije, ví sám nejlépe kolik práce se vykonalo a co nás ještě čeká.

Město dnes


Geografické údaje
Chrastava je průmyslové město s 6 tisíci obyvateli rozkládající se v údolí říčky Jeřice a řeky Nisy 9 km SSZ od okresního města Liberce (viz mapa okresu Liberec a ČR). Leží v nadmořské výšce 270 - 350 m obklopena téměř ze všech stran kopci a horami. Na západě až jihu se rozkládá hned za hranicemi města Ještědské pohoří (Ještědský hřbet), na severovýchodě až jihovýchodě od Chrastavy (asi 5 km od města) leží Jizerské hory a konečně asi 10 km na západoseverozápad začínají Lužické hory. Severní hranici města tvoří státní hranice s Polskou republikou. Přesná poloha města je 50°49' s. š. a 14°59' v. d.

Zajímavá místa

- kostel sv. Vavřince
- nám. 1. Máje (radnice, Městské muzeum, morový sloup atd.)
- rodný dům malíře Josefa Führicha
- secesní most přes Jeřici
- secesní budova spořitelny
- secesní budova školní družiny
- skupina domů u autobusového nádraží
- skupina domů v Pobřežní ulici
- Muzeum hasičské techniky
- schodiště na Střelecký vrch (výhled na město)

Kostel sv. Vavřince
Dominantou Chrastavy je kostel sv. Vavřince, výrazná pseudogotická stavba stojící na nevysokém návrší nad městem. Na jeho místě stál pravděpodobně již ve 14. století dřevěný kostel, několikrát přestavovaný, k němuž byla na konci 16. století přistavěna mohutná kamenná věž, která stojí dodnes. V letech 1866 - 1868 byl kostel přestavěn do dnešní podoby. V interieru kostela se nachází vedle varhan také několik oltářních obrazů od chrastavských rodáků J. Führicha, W. Kandlera a G. Kratzmanna. Vedle kostela stojí barokní fara z roku 1739.

Náměstí 1. Máje
Je přirozeným centrem města Chrastavy již dlouhá staletí. Je to téměř čtvercová plocha (asi 70 x 70 m). Konaly se tu trhy (německy se náměstí jmenovalo "Marktplatz", tedy "tržiště"), ale v letech 1565 - 1765 také některé veřejné popravy (většinou se však odehrávaly na šibenici za městem). Ještě v první polovině 19. století byly domy na náměstí většinou dřevěné (hrázděné), ale po řadě zničujících požárů (poslední v roce 1855) jsou již všechny domy zděné.

Návštěvník zde uvidí několik domů s empírovými fasádami. Patří mezi ně i budova radnice, v níž sídlí Městský úřad. Radnice byla několikrát přestavována, její současný vzhled pochází z poloviny 19. století. Na střeše radnice byla dřevěná věž, ale roku 1941 byla silně poškozena vichřicí, proto byla ještě tento rok stržena. Během plánované rekonstrukce, se počítá s obnovením věže.

Uprostřed náměstí stojí barokní pískovcová kašna z roku 1707.

Nedaleko ní stojí asi historicky a umělecky nejcennější památka na území Chrastavy - barokní mariánské sousoší, místními nazývané jako tzv. "morový sloup". Pochází z roku 1732 od neznámého autora, ale odborníci se domnívají, že díla vytvořili sochaři z dílny Matyáše Brauna. Na vrcholu sedm metrů vysokého sousoší stojí P. Marie, kolem ní sedí čtyři andělé. Pod nimi stojí v kruhu osm světců.

Na rohu náměstí, vedle radnice se nachází budova Městského muzea. Je to původně barokní stavba se secesní fasádou. V této budově je kromě muzea a informačního centra i knihovna a obřadní síň Městského úřadu.

Rodný dům malíře Josefa Führicha
Je hrázděná stavba z roku 1802. V domě, který stál na jeho místě, a který vyhořel právě roku 1802 se narodil nejslavnější chrastavský rodák - malíř Josef Führich (1800 - 1976). Byl to syn nadaného amatérského umělce Wenzela Führicha. Malý Josef pomáhal otci při malování papírových betlémů, truhel a kolébek.

Od dětství také kreslil akvarely s náboženskou tématikou, které se zalíbily i majiteli grabštejnského panství (ke kterému Chrastava patřila) Kristianu Christofu Clam-Gallasovi. Hrabě od té doby (1816) finančně podporoval mladého Josefa na studiích v Praze na akademii. Führich byl poté ještě na několika studijních pobytech v cizině.

Působil jako profesor na vídeňské malířské akademii, stal se velice uznávaným umělcem, ale přesto nezapomněl na svou rodnou Chrastavu. Po velkém požáru města v roce 1855 osobně přijel, aby přispěl finanční částkou utrženou z prodeje několika svých děl. Když byl v letech 1866 - 68 přestavován kostel v Chrastavě, věnoval Führich do rekonstruovaného kostela oltářní obraz "Maria v zeleni", na němž je věnování: "Kostelu mého milého rodného města Chrastavy".

Po Führichově smrti byla odhalena před školou u kostela busta J. Führicha (1898). Po druhé světové válce byla sejmuta (panovala tehdy protiněmecká nálada) a v roce 1992 znovu odhalena na původním místě. Dům, kde Josef Führich prožil své mládí, je otevřen pro veřejnost.

Kovový secesní most přes Jeřici patří mezi technické památky chráněné státem.

Secesní budova v Turpišově ulici
Byla postavena v roce 1904. Původně sloužila jako soukromá vila (tzv. Kafka-villa), ale před několika lety byla rekonstruována a dnes slouží jako spořitelna.

Secesní budova
Dnes sloužící jako školní družina byla postavena v roce 1904 jako spořitelna. Je zajímavá především svou ornamentální fasádou, která zobrazuje jako většina jiných secesních staveb přírodní a figurální motivy. Navíc se velmi často objevují vzory a motivy převzaté od různých kultur jako útok proti uhlazeným klasicistním a historizujícím slohům. (Je nutno ovšem dodat, že tato budova se jistým klasicistním prvkům neubránila.)

Skupina domů v Nádražní ulici
(v sousedství autobusového nádraží) představuje jednu z mála zachovaných částí staré (dřevěné) Chrastavy. Objevují se tu oba v okolí velmi často používané způsoby použití dřeva při stavění - roubení i hrázdění. Zatímco roubené stavby jsou spíše častější na české straně hor a podhůří (Jizerské hory, Krkonoše), tak hrázděné stavby převažují tam, kde žije (nebo žilo) hlavně německé obyvatelstvo (například frýdlantsko či chebsko v západních Čechách).

Skupina domů v Pobřežní ulici
Je památkou na doby, kdy většina domů ve městě byla dřevěná (hrázděná), ale dnes je jich zachováno jen několik.

Muzeum hasičské techniky
Nachází se v Bílokostelecké ulici.

Ze schodiště na Střelecký vrch
Otvírá hezký pohled na celé centrum Chrastavy se svojí dominantou - kostelem sv. Vavřince.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.chrastava.cz, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

Úžasný poznávací zájezd do OMÁNU

Poznejte s OMÁN - tajemnou zemi pevností, hradů, rozeklaných hor a pouští, Zemi zelených oáz, bílých písečných pláží a vůní Orientu. S českým průvodcem a poutavým výkladem.  CK TILIA.

ZÁJEZDY ONLINE 2018

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2018 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

UBYTOVÁNÍ ZA NEJLEPŠÍ CENY

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA