Rabí

Rabí

Rabí je nejrozsáhlejší česká hradní zřícenina, jež se může pyšnit jedním z nejvyspělejších obranných systémů své doby v Evropě. Největší hradní zřícenina v Čechách leží na vápencovém kopci nad stejnojmennou obcí. Bylo to sídlo jednoho z nejmocnějších rodů pozdně gotických Čech, pánů z Rýzmberka.

Zřícenina hradu a obec leží 9 km severovýchodně od Sušice na skalnatém vrchu nedaleko řeky Otavy, ve výšce 478 m n. m. Přívětivě shlíží z nevysokého kopce a přímo vybízí k návštěvě. Díky své kráse a ojedinělosti je Rabí zapsáno na seznamu národních kulturních památek.

Středověký hrad s románskými základy hrál v minulosti Čech důležitou roli. Kvůli tomu se hrad stával často terčem útoků. Husitský válečník Jan Žižka se ho pokusil dobýt dokonce dvakrát – a zaplatil za to svým druhým okem.

Podle nejnovějšího předpokladu historiků byl hrad založen pravděpodobně německými hrabaty z Bogenu a později užíván rodem Wittelsbachů, protože území Sušicka patřilo od roku 1124 do roku 1273 Bavorsku. Jádro hradu vzniklo patrně na počátku 13. století ve formě strážní, obytné věže. Předpokládá se, že jeho úkolem bylo chránit obchodní cestu spojující města Sušice a Horažďovice a také značně bohatá rýžoviště zlata podél řeky Otavy.

Do psaných dějin vstupuje Rabí až mnohem později, roku 1380, kdy majiteli zdejšího území byli již Rýzmberkové. Rod Švihovských z Rýzemberka získal hrad koupí nebo prostřednictvím příbuzenských vztahů od pánů z Velhartic někdy v průběhu 14. století. Na přelomu 14.století a 15. století byl hrad přestavěn a opevněn a patřil k nejpevnějším v Čechách.

V roce 1570 jej získává Adam Chanovský z Dlouhé Vsi, jehož rod si jej podržel ve svém vlastnictví do prvního desetiletí 18. století. Tehdy přešel objekt, již značně zpustlý, díky hospodaření posledních majitelů a těžkému období 30-ti leté války, do majetku šlechtického rodu Lamberků. Okolo roku 1720 konečnou zkázu dokonal požár a také fakt, že volně přístupný hrad sloužil jako snadný zdroj stavebního kamene pro obyvatele okolních vsí.

Nejstarší částí hradu je 26 metrů vysoká obytně-obranná věž, tzv. Donjon, z počátku 14. století, která je nyní upravena jako vyhlídková. Pod touto věží vzniklo v průběhu 14. století malé hradní nádvoří s hradní studnou. Studna byla vylámána ručně ve skalním podloží do hloubky 60 m - sloupec vody nyní měří 8 m.

Součástí hradního areálu je i pozdně gotický kostel Nejsvětější Trojice, který patřil k hradnímu opevnění. Poslední úpravy jsou z počátku 20. století, kdy byl interiér kostela secesně vyzdoben.

Na louce pod hradem se od května do srpna nachází areál dravých ptáků, ve kterém můžete shlédnout více než 20 dravců a sov s ukázkou sokolnictví, přednáškami o životě dravých ptáků ve volné přírodě, nebo si můžete nechat přilétnout dravce na ruku.

Návštěvní doba
Duben: soboty a neděle od 10 do 16 hodin
Květen: denně mimo pondělí od 9 do 16 hodin
Červen – srpen: denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin
Září: denně mimo pondělí od 9 do 16 hodin
Říjen: soboty a neděle od 10 do 16 hodin

Vstupné: http://www.rabi.cz/hrad/index.php?kat=o-nas&str=cenik&m=1&jazyk=cs 

Další informace najdete na http://www.rabi.cz/

Článek byl zobrazen 1 270 krát.