Hrad Rožmberk

Hrad Rožmberk

Hrad pocházející z poloviny 13. století patří mezi nejstarší hrady Vítkovů, předchůdců jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů - Rožmberků. Jedná se o komplex původně dvou rožmberských hradů tvz. Dolní hrad a Horní hrad, z něhož se zachovala pouze kamenná hláska zvaná Jakobínka. Horní část byla později upravena na letní šlechtické sídlo. Rovněž Dolní hrad prošel několika přestavbami, z nichž nejvýznamněji ovlivnila podobu hradu renesance a konečně styl anglické novogotiky. V 19. století byla tato část posledními šlechtickými majiteli - rodem Buquoyů přeměněna v romantické muzeum přístupné veřejnosti, jehož interiér dnes doplňují cenné sbírky obrazů, zbraní, nábytku, porcelánu a skla. V Rožmberské síni je portrét Bílé paní Perchty z Rožmberka, která se zde podle pověsti zjevuje. Dnes je hrad v majetku státu, v péči Národního památkového ústavu.

Hrad byl postaven na důležité obchodní stezce vedoucí z Čech vyšebrodským průsmykem do bohatého horního Podunají. S původním německým názvem Rosenberg je poprvé zmiňován v roce 1250. Za Václava I. Voka i za života jeho nejbližších potomků byl hrad obydlím vladaře a centrem panství. Hrad byl přes svou výhodnou strategickou polohu několikrát dobyt. V roce 1551 byla rodová panství postoupena šestnáctiletému Vilémovi z Rožmberka. Do této doby spadají počátky intenzívní stavební činnosti na Rožmberku. Toto období také náleží k nejslavnějším v rožmberských dějinách. Po jeho smrti se v roce 1552 ujímá panství Petr Vok, za jehož vlády byly na hradě upravovány pod vlivem italské renesance některé interiéry. V roce 1601 postoupil Petr Vok rožmberské panství Janu Zrinskému, který zde žil aľ do své smrti v roce 1612. Nový majitel nechal provést velkorysé úpravy interiérů v duchu manýrismu. Z gotického hradu se stalo na pohodlné renesanční sídlo. Pohnuté události počátkem 30.leté války způsobily, že hrad Rožmberk se v roce 1619 ocitl v rukách císařského generála Karla Bonaventury Buquoye. V držení šlechtického rodu Buquoyů byl hrad až do roku 1945. Jiří Jan Jindřich Buquoy (1814-1883) byl vášnivým sběratelem uměleckých a historických předmětů. V duchu romantického cítění druhé poloviny minulého století realizoval velkolepý plán a přebudoval Rožmberk na rodové muzeum. Rozsáhlé stavební úpravy byly provedeny ve stylu romantizující gotiky a vzhled hradu se radikálně změnil. Hrad, který tak dostal svou konečnou podobu, byl zpřístupněn veřejnosti.

Muzeum hrdelního soudnictví na hradě Rožmberk je nepochybně zajímavým zpestřením pro návštěvníky. Doslova na vlastní kůži se můžete seznámit s mučícími nástroji, které jsou připomínkou krutého a mnohdy nespravedlivého vymáhání práva v předchozích staletích. Praktické ukázky jsou doplněny výkladem, který je exkursem do dějin tortury a soudnictví.

Čerpáno z oficiálních stránek hradu http://www.hrad-rozmberk.cz.

Článek byl zobrazen 1 160 krát.