Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Abertamy

Abertamy leží v Krušných horách 25 km severně od Karlových Varů v nadmořské výšce 840 - 1 000 m.

Byly založeny horníky, kteří hledali stříbro pro mincovnu hraběte Šlika, první zmínka o obci je z roku 1529. Těžba stříbra upadla během třicetileté války, po ní zůstalo pouze místy dolování cínu, ze kterého se vyrábělo kuchyňské i mešní nádobí. Hledači stříbra často při svém kutání naráželi na černý, lesklý kámen, který jim vždy naznačil, že stříbrná žíla končí. Přinášel jim tedy smůlu, naznali jej proto smolinec. Teprve výzkumy Marie Curie - Sklodowské našly v tomto kameni a rudách jej obsahujících vzácné prvky, které daly kraji éru Jáchymovských uranových dolů po 2. světové válce. Přímo v Abertamech bývaala šachta Jeroným a Albrecht, v okolí jich kromě "kutaček" bylo více, i smutně proslulých vězněním nepohodlných lidí v 50. letech.

V polovině 19. století byla v obci zavedena výroba kožených rukavic. Hlavní surovinou byly kozí kožky, kterých bývalo v každém domě dost. Známý byl i Abertamský kozí sýr z kozího mléka, dochucovaný různými bylinkami.

Abertamské rukavice byly známé v celém světě svou kvalitou a rozmanitostí vzorů. Po 2. světové válce byly drobné, ale i větší továrny sloučeny do Rukavičkářských závodů, které měly a mají dodnes ředitelství na Dobříši. Továrna má svou prodejnu rukavic a kožené galanterie.

Přímo v obci je lyžařský vlek a v okolí ideální terény pro běžkaře s možností napojení na Krušnohorskou magistrálu. Pro letní měsíce jsou zde tenisové kurty a možnost pěších výletů k zajímavostem v okolí. Obec má autobusové spojení s Ostrovem, Karlovými Vary, ale i Potůčky, kde je přechod do Německa pro pěší nebo vlakem, na Božím daru je přechod pro automobily a pěší.

Místní obyvatelé, ale i turisté najdou zde dosti slušnou síť obchodů jak potravinářského, tak i průmyslového zboží. Lyžaři si mohou nechat opravit poškozené lyže ve SKI - servisu, majitelé osobních aut je mohou nechat vylepšit v autoklempírně a v autolakovně.

Přejeme všem návštěvníkům i hostům, aby zde nalezli osvěžení jak na těle, tak i na duši a aby se sem do hor rádi vraceli.

Historie
Historie Abertam bývá spojována hlavně s hornictvím – v 16. století tu byla bohatá těžba stříbra, ve 20. století uran a od pol. 19. st. se proslavily rukavičkářstvím. Po celých pět století ale byly v Abertamech i školy, a to nejen základní obecné, ale i učňovské, střední všeobecně vzdělávací i odborné. Počtem škol, učitelů i žáků i stávajícím množstvím školních budov jsou Abertamy jako horská obec výjimečné.

16. století
V době luteránské reformace vznikaly v Sasku a v Čechách tzv. kantorie – městská zařízení, kde kantoři (Schulmeister) působili spolu s evangelickými faráři jako pedagogové. Vyučovací jazyk byla němčina a latina Cílem reformační školy byla zbožnost (pietas) a výřečnost (eloquentia), předměty: katechismus ,trivium (čtení, psaní, počty), sborový zpěv a hudba. Abertamy od svého vzniku v letech 1525 - 1529 byly pod magistrátem jáchymovským. Zde byla v té době vynikající humanistická latinská škola evropské úrovně.

V roce 1534 byl v Abertamech postaven první dřevěný kostel luteránské církve s farou a školou. Prvním z Jáchymova dosazeným kantorem byl Kurt Balden (do r. 1562), po něm 6 let Andreas Kreutzinger. Třetí abertamský kantor Augustin Rappolt (1568 - 1570) působil před tím v Jáchymově a tam vyučoval mimo trivium i tzv. artes liberales (geometrie, aritmetika, gramatika, dialektika, rétorika, astronomie a musica).

Z té doby pochází i vzácný rukopis abertamský: Arcana arcanorum, alchymistický spis v latině a staroněmčině s řeckými alchymistickými značkami. Čvrtý kantor Wenzel Huber z Annabergu (1575 - 1577) působil jako farní písař. Kantor Elias Steiniger působil v Abertamech 37 let (1583 - 1630) a byl zároveň seřizovačem kostelních hodin. Nepřetržitý seznam všech abertamských kantorů až do roku 1938 je uveden v almanachu učitelů J. Rödiga a Ed.Porkerta z r. 1938: Abertham u. seine Schule.

17. století
Abertamy poznamenány opakovanými morovými epidemiemi, (1599 - 1600,1607,1613,1626,1633), drancováním vojsk během třicetileté války, zestátěním dolů a vysídlením luteránského obyvatelstva. Roku 1624 vyšel císařský zákaz protestantské víry v říši Habsburků. Abertamy byly i nadále tvrdošíjně luteránské a staly se útočištěm mnoha pronásledovaných pro víru.

V roce 1635 byli teprve vykázáni luteránští duchovní z Abertam. Škola se přestěhovala do vyprázdněné fary. Žáků bylo velice málo, z r. 1607 je zachována stížnost abertamského kantora, že se kluci raději „žení“ než chodí do školy. Poslední luteránský kantor Christian Dittrich byl donucen vzdát se svého postu až v r. 1668, kdy Abertamy byly připojeny jako farnost ke katolickému Božímu Daru a nastává hromadné vysídlení občanů Abertamských do sousedního Saska.

Abertamské podzemí
Rudné žíly v okolí Abertam se nacházejí v SZ části jáchymovského rudného revíru, v němž tvoří relativně samostatné pole. Na východě je abertamské ložisko omezeno Centrálním zlomem - nejvýznamnější zlomovou strukturou oblasti probíhající směrem SZ - JV, v minulosti označovanou jako pásmo Bludné, na západě Malým jižním zlomem téhož směru SZ - JV, na jihu žulami karlovarského masívu a na severu krušnohorskými žulami blatenského masívu.

Žíly se vyskytují v metamorfovaných horninách svrchně proterozoického až spodno paleozoického stáří, které se podle terminologie geologů Jáchymovských dolů dělí na podložní jáchymovské souvrství, budované hlavně dvojslídnými svory, barborské souvrství, tvořené převážně křemitými biotitickými svory s polohami amfibolitů a nejsvrchnější potůčkovské souvrství složené z fylitů s vložkami amfibolitů a kvarcitů. Podloží přeměněných hornin tvoří vyvřeliny karlovarského žulového masívu, které se nacházejí v hloubkách přes 400 metrů od povrchu. Se vznikem tohoto masívu jsou spojeny četné žíly žulových porfyrů, které na mnoha místech prorážejí nadložní metamorfity.

Dolování na jitřních žilách (směru V - Z)
Abertamské ložisko bylo v 16. století zpočátku otevřeno štolami raženými z pravého břehu Bystřice směrem pod město, které sledovaly jednotlivé žíly. Nejhlubší, takzvanou dědičnou štolou, byla štola Lorence Šlika, která byla hnána nejdříve směrem k SZ a posléze k S k nejbohatší stříbronosné žíle revíru - žíle Lorencově - a dále k žíle Šesti bratří a dalším jitřním žilám. Ještě v 16. století dosáhla délky 3 800 metrů a podfárala žíly až do hloubky přes 200 metrů.

Výše proti proudu Bystřice ležela Albrechtova štola, která šla severním směrem na žíly Pánevní, Šesti bratří a další. Ještě výše byly zaraženy štoly Geussen, Tříkrálová, sv. Jiří, Římskoříšská, Dvanáct košů, Křížová a další, jejichž lokalizace je dnes již téměř nemožná. Několik štol, například Mořicova, se nacházelo i na levém břehu Bystřice.

Hlavní šachtou revíru byla v 16. století Lorencova nálezná jáma (Lorenz Fundgrube nebo Lorenz Tagschacht, která se nacházela zřejmě poblíž kostela, bližší umístění je však bohužel neznámé. Jen do roku 1562 bylo z této šachty údajně získáno stříbro za 209 992 zlatých. Lorencova šachta byla již v roce 1544 hluboká 170 metrů a podle jedné zprávy zde bylo možné čerpat vodu až z hloubky 137 metrů, což by odpovídalo hloubce 230 metrů (popř. až 270 metrů podle toho, jaká látra byla pro měření použita).

To by byla největší hloubka dosažená v 16. století v Abertamech, ostatní šachty byly obvykle mnohem mělčí a nešly hlouběji než do asi 100 metrů. K šachtám provozovaným v 16. století patřily například šachta Šesti bratří, Tři pera, Schusterova, Samuel, Stříbrná růže, Paulus, Reuchelova, St. Johann, Divoká svině, Jeroným, Křížová a mnohé další, jejichž umístění je dnes také neznámé.

Nejbohatší žilou revíru byla, jak již bylo uvedeno, žíla Lorencova o mocnosti 15 - 50 cm, která procházela od údolí Bystřice (pod koupalištěm) pod celým městem až do míst dnešního statku a která v 16. století poskytla zhruba 15,5 tuny stříbra, Teprve se značným odstupem za ní, co do významu, následovaly žíly Schusterova, Šesti bratří, Burianova (hraběte Mauritia), Boží pomoc, Stříbrná růže, Bohatá útěcha, sv. Kříže, Reichelova a další, jejichž celkový počet dosáhl několika desítek.

Hlavní dolovanou rudou v 16. století byl zřejmě argentit (Ag2S) a stříbronosný galenit, poměrně častý byl proustit a pyrargyrit a zejména zpočátku nebyly vzácností ani kusy ryzího stříbra. V 18. a 19. století byly ze žil získávány i rudy kobaltu a bismutu.

Celkový rozsah dolování na jitřních žilách je dnes již bohužel nezjistitelný, protože historické prameny podchycují jen některá hlavní díla a Jáchymovské doly se sledováním jitřních žil nezabývaly, velké množství středověkých dobývek již navíc v té době bylo kvůli závalům chodeb nepřístupných. Podle velmi skromného odhadu však souhrnná délka všech středověkých důlních děl v Abertamech musela dosahovat minimálně 15 - 20 kilometrů.

Dolování na žilách (směru SZ - JV)
Průzkumné práce na uran začaly v září 1946, kdy byla obnovena štola Tří králů v údolí Bystřice nedaleko tenisových kurtů, a poté celá řada dalších historických štol. V roce 1949 byla obnovena šachta Jeroným na severním okraji Abertam, která se stala hlavní těžní jamou a otevřela nejhlubší, ve středověku neprozkoumané části ložiska.

Do roku 1960 byla vyhloubena až na úroveň VIII. patra ležícího v nadmořské výšce 434 metrů. Celková vertikální hloubka šachty Jeroným od jejího ústí v nadmořské výšce 911 metrů tak dosáhla bezmála půl kilometru. Nedaleko šachty Jeroným byla zaražena krátká průzkumná jáma č. 2, která byla používána jako jáma větrací - výdušná.

V lese poblíž šachty Barbora při silnici do Jáchymova byla od roku 1954 hloubena ještě šachta Východní Abertamy, která dosáhla v roce 1958 maximální hloubky přes 300 metrů na V. patře a s šachtou Jeroným byla spojena překopem na II. patře.

V roce 1953 byla obnovena a rozšířena v minulosti druhá nejvýznamnější štola revíru - štola Albrecht pod hřbitovem. Z ní pak byla vyražena stejnojmenná slepá šachta (tzn. šachta nevycházející na povrch). Konečně dědičná Šlikova štola, ležící níže po proudu Bystřice, byla obnovena v roce 1954. Kvůli závalům, s nimiž se často potýkali již starci, však obnovená štola nesledovala přesně trasu původní Šlikovy štoly, ale běžela ve vzdálenosti asi 50 metrů od ní a na rozdíl od historické štoly, která v místech rudních žil často měnila směr, byla přímá.

Žil s uranovým zrudněním bylo v Abertamech objeveno několik desítek. Jejich mocnost se pohybovala od několika milimetrů až po 30 - 40 cm a délka dosahovala max. 600 - 700 metrů. Hlavní těženou rudou byl smolinec (uraninit) a blíže neurčené uranové černě (zřejmě coffinit), základní stáří uraninitu bylo určeno na 263 milionů let.

Zrudnění bylo na žilách rozmístěno nepravidelně ve formě oválných až laločnatých plochých čoček o rozměrech od dm2 do 1 500 m2 při mocnosti od mm do max. 40 cm. Čočky se seskupovaly do rudných sloupů o rozměrech desítek až stovek m a ploše desítek až stovek tisíců m2 (na žíle Severní Jeroným).

Jalovou výplň žil tvořil obvykle křemen, dolomit, popř. kalcit a tektonický jíl. Tektonické postižení bylo obvykle natolik silné, že žíly měly charakter hematitizovaného mylonitu nebo brekcie. Na křížení s jitřními žilami bylo místy zjištěno i zrudnění se stříbrem, arzenidy kobaltu a niklu a bismutem. Poměrně časté bylo mladší sulfidické zrudnění s galenitem a sfaleritem.

Jednoznačně nejbohatší žilou byla žíla A2, která byla rozfárána na všech 8 patrech a poskytla 496 tun uranu, čímž se stala nejproduktivnější žilou jáchymovského revíru vůbec. Pro srovnání: v celém jáchymovském revíru bylo po druhé světové válce vytěženo 7950 tun uranu, nejbohatší přitom byly žilné uzly Rovnost (3 179 t), Barbora - Eva (1 726 t) a Abertamy (922 t).

Vyvrcholení báňské činnosti na ložisku lze klást do období let 1956 a 1957, kdy bylo jáchymovskými jamami těženo 1,3 až 1,5 milionů metrů kubických z výlomů v hlubině. Celková délka všech štol, jam a komínů vyražených při těžbě uranu v Abertamech (včetně šachty Východní Abertamy) přesáhla 70 kilometrů.

V celém jáchymovském revíru bylo pracemi na uran ověřeno na 970 žil, z toho asi na 370 bylo dobýváno uranové zrudnění pomocí 33 jam, 42 šachtic a 163 štol. Za období 1946 až 1964 zde bylo vyraženo 9 600 m jam, 179,9 km komínů a 828 km horizontálních důlních děl!

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.obecabertamy.cz, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

Úžasný poznávací zájezd do OMÁNU

Poznejte s OMÁN - tajemnou zemi pevností, hradů, rozeklaných hor a pouští, Zemi zelených oáz, bílých písečných pláží a vůní Orientu. S českým průvodcem a poutavým výkladem.  CK TILIA.

ZÁJEZDY ONLINE 2018

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2018 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

UBYTOVÁNÍ ZA NEJLEPŠÍ CENY

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA