Stará Ves nad Ondřejnicí

Stará Ves nad Ondřejnicí

Historie a současnost
Příznivé polohy využili již před více než 700 lety kolonizátoři. Závěť olomouckého biskupa Bruna z Schaumburka z 29. 11. 1267 zmiňuje "Bruneswerde se 70 lány." Ono Bruneswerde je nynější Stará Ves a Brunovou zásluhou vznikla 1. písemná zmínka o existenci obce. Známkou jejího rozvoje se stává právo užívat vlastní obecní erb se zlatou růží, přidělený obci roku 1536 olomouckým biskupem Thurzem. Z historické předlohy vycházejí i novodobé symboly - znak a prapor - udělené obci a schválené Parlamentem České republiky v roce 1999. Dva pruhy na vlajce připomínají, že obec má dvě části: samotnou Starou Ves a místní část Košatku s asi 300 obyvateli.

Nejvíce obec v minulosti poznamenala vláda slezského rodu Syrakovských z Pěrkova. Dokladem ctižádosti i úspěšnosti rodu je historická dominanta obce - překrásný zámek. Nechává si jej stavět v letech 1560 - 1570 Jaroš Syrakovský, pán Staré Vsi a Proskovic. Po Jarošově smrti na nedokončené dílo navazuje jeho syn Ctibor, nejvyšší písař markrabství moravského. Rostoucí kariéra a majetek mu dovolují rozšířit renesanční zámek o reprezentační prostory a jeho zásluhou vzniká i klenot zámecké budovy - výzdoba fasády tehdy módní technikou figurálního sgrafita. Před našima očima tak dodnes defilují turečtí bojovníci, šlechtici, biblické postavy i vesničané, jak nám je v 16. století zachytili neznámí mistři.

Zásluhou Syrakovských prodělává významnou přestavbu také kostel, který se stává důstojným místem odpočinku obou stavitelů zámku a jejich manželek. Podoby stavitelů umělecky ztvárnili kameníci v pískovcových reliéfech. Interiér kostela dotváří renesanční freska s biblickým výjevem objevená v roce 2000.

Po době největšího rozkvětu přichází doba změn a zmatků dovršených hrůzami 30leté války. Z rukou Syrakovských přechází držba léna na Kryštofa Karla Podstatského z Prusinovic, za jehož vlády se poprvé ocitá díky J. A. Komenskému na mapě Moravy. Třicetiletá válka se vepsala i do místních pověstí. Podle ústní tradice švédská vojenská posádka vyrabovala roku 1643 zámek i kostel, ale menší oddíl Švédů byl prý zahnán rozlícenými vesničany do zámeckého sklepa a tam pobit. Sklepení nese proto název Švejďák

Po téměř 300letém panování Podstatských přebírá velkostatek Starou Ves i se zámkem olomoucké arcibiskupství, od roku 1930 se stává majetkem města Moravské Ostravy a v roce 1991 přechází do majetku obce.

Tradice
Starší generace nám zanechaly odkaz, který shromažďuje nepřebernou pokladnici lidové kultury, hudebních, sportovních i divadelních tradic. Velmi dobrou úroveň si udržuje Sbor dobrovolných hasičů, založený již roku 1895. Na 1. stálý hudební soubor z roku 1900 navazuje dechová hudba Zámecká kapela, výbornou úroveň donedávna měl smíšený pěvecký sbor. Jím pořádaný festival Staroveské arkády, využívající výborných akustických vlastností zámku, si získal v 70. - 80. letech 20. století velkou popularitu v širokém okolí.

Bohaté tradice sportovní, podnícené vznikem spolku Sokol roku 1906, rozšířily od 1. čtvrtiny 20. století kořeny ryze českého sportu - národní házené. Staroveské mužstvo je dlouholetým účastníkem celostátní 1. ligy a jeho zápasy lákají do areálu místní tělovýchovné jednoty stovky fanoušků.

Zvláštní popularitu si v proběhu desetiletí získalo divadlo. Jeho úroveň pozvedla před 2. světovou válkou osobnost Oldřicha Štětky - ředitele jedné z posledních kočovných divadelních společností u nás, který se v obci usadil. K tradicím neodmyslitelně patří lidová slovesnost. Zásluhou učitelky Elišky Krejčíčkové vznikl na místní škole v roce 1977 zpočátku nenápadný kroužek lidí zapálených pro folklór. Dnes - po více než čtvrtstoletí činnosti - má Lidový soubor písní a tanců Ondřejnica kolem 120 členů a může se pochlubit úspěšnými vystoupeními na festivalech v Polsku, Francii, Turecku, Itálii či Dánsku. Díky navázaným kontaktům mohli naopak Staroveští ocenit umění exotických hostí například z Turecka, Dánska i Japonska.

Staleté kořeny má také zvyk zvaný "Jizda kole obila." Při něm v minulosti objížděli jezdci na vyšňořených koních kolem vesnice a výplatou selských synků lískovkou byly mladíkům vštěpovány do paměti hranice polnosti. Starobylou zvyklost, znovu oživenou roku 2000 u příležitosti představení obecních symbolů, provázejí každoročně letní obecní slavnosti s bohatým kulturním programem.

Místní část Košatka leží 2 km severozápadním směrem a protínají ji dvě řeky - Odra a Lubina. Díky tomu, že tudy neprocházejí žádné významnější komunikace, si Košatka uchovala klidný venkovský charakter dokreslený sousedními přírodními klenoty - kouzelnými zákoutími neporušené přírody Chráněné krajinné oblasti Poodří a malebnými jistebnickými rybníky. Krásu krajiny oceňoval při svých častých návštěvách i básník Petr Bezruč.

Současnost
Obec se za uplynulých několik let výrazně změnila. Její vzhled oživily upravené plochy zeleně, ještě výraznější dominantou se staly nově opravený zámek a rekonstruovaný zámecký park, z návrší do dálky září kostel, od roku 1997 dětem slouží nová budova základní školy, zlepšení životního prostředí přinesla plošná plynofikace, připravuje se odkanalizování obce, vyrostly zde další obecní byty. Obec se může pyšnit titulem Vesnice roku 2001 Moravskoslezského kraje.

Malebné přírodní scenérie, bohatý společenský život, cenné historické památky - kvůli tomu všemu vybízejí Stará Ves i Košatka k návštěvě, kterou lze spojit s poznáním blízkého i vzdálenějšího okolí - Janáčkových Hukvald, Beskyd a jiných atraktivních míst Moravskoslezského kraje. Fyzicky zdatným návštěvníkům dobře poslouží síť cykloturistických stezek, protínajících území obce.

Památky

Zámek ve Staré Vsi nad Ondřejnicí
Upoutá už z dálky zářící zdobenou fasádou. Znalci a milovníci umění ocení jeho slohovou čistotu, která jej řadí k architektonickým klenotům renesančního stavitelství na severní Moravě a ve Slezsku.
Sídlem majitelů vsi byla původně středověká tvrz. Změnu přinesl až příchod pana Jaroše Syrakovského, vrchnostenského úředníka na Hukvaldech, roku 1559. Ten se rozhodl vybudovat pohodlné a výstavné rodinné sídlo, jak tehdy velel duch renesanční doby. Vznikl tak třípodlažní zámek s téměř čtvercovým půdorysem, s vnitřním malým nádvořím zdobeným otevřenými arkádami a představěnou věží. Stavba probíhala asi v letech 1565 - 70.

Na otcovo dílo navázal syn Ctibor, komorník biskupa Viléma Prusinovského z Víckova a nejvyšší písař markrabství moravského. Jeho postavení a finanční možnosti mu umožnily zámek asi v letech 1574-1578 dostavět a zejména vyzdobit - po italském vzoru a zřejmě i s přispěním italských kameníků a malířů - kamennými interiérovými portálky a sgrafitovou výzdobou. Sgrafitáři využili kombinace psaníčkového sgrafita s tvorbou figurální. Můžeme tak sledovat výjevy z bible, zachycení epizod z bojů s Turky i vyobrazení šlechticů. Lunetová římsa je zdobena freskovou malbou. Podobu obou stavitelů zámku zachytili neznámí kameníci v pískovcových figurálních náhrobcích umístěných v nedalekém kostele svatého Jana Křtitele.

Od začátku 17. století vlastnil zámek na 3 století rod Podstatských. Kolem roku 1690 a znovu roku 1704 postihl budovu požár. Při opravách byla poškozená sgrafitová výzdoba překryta jednoduchou omítkou a věž završena cibulí. Teprve popis z roku 1916 znovu upozornil na existující sgrafitovou výzdobu, která se objevila pod opadávající omítkou. Budova byla ve zchátralém stavu, navíc při osvobozování obce v závěru 2. světové války shořela barokní cibule s věží a byla nahrazena stanovou stříškou. Teprve v roce 1953 započala oprava a obnova budovy, zejména sgrafit. Po dvou dalších restaurátorských zásazích a stavebních úpravách zámek i přiléhající park slouží v plné kráse potřebám obce.

Kostel svatého Jana Křtitele
Vedle zámku je kostel druhou historicky nejcennější památkou obce. Jeho vznik je spjat, stejně jako v případě zámku, s rodem Syrakovských. Bohatý stavitel, nejvyšší písař markrabství moravského Ctibor Syrakovský, nechal kostel vystavět v letech 1587 - 1589. Slavnostního svěcení se dočkal zásluhou olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského 28. dubna 1591, což dokládá nápis nad hlavním vchodem do kostela.

Kostel je jednolodní stavba s pětibokým závěrem a průčelní kvadratickou věží pevnostního charakteru. Stavbu zevně podepírá řada opěráků, presbytář uzavírá křížová klenba se svorníkem, na němž je vyobrazen erb Syrakovských. Pozoruhodně se zde prolínají prvky starší (gotické) s tehdy módními (renesančními). To je pozoruhodné zejména ve srovnání se starším zámkem, postaveným v duchu čisté renesance.

Interiér kostela zdobí především kvalitní sochařské práce neznámých kameníků - renesanční náhrobníky rodu Syrakovských. Před námi defilují Jaroš Syrakovský, jeho žena Kateřina Petřvaldská, rytíř Ctibor Syrakovský s manželkou Alinou z Víckova.

Opravy interiéru kostela v roce 2000 pomohly odhalit další cenný prvek stavby - renesanční figurální fresku z doby založení kostela, tedy před rokem 1600. Restaurátorské práce, vedené v letech 2001 - 2002 akademickou malířkou Romanou Balcarovou, odhalily motiv z Kalvárie s figurami Krista, Árona a Mojžíše.

V těsné blízkosti kostela se nachází barokní budova fary. Oba církevní objekty procházejí v posledních letech rozsáhlými opravami a úpravami, fara slouží od roku 1998 potřebám Diecézního střediska mládeže.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.staraves.cz/, na kterých najdete další informace.