Františkánský klášter v Chebu

Františkánský klášter v Chebu

Klášter v Chebu založený už ve 13. století patří k nejstarším památkám, které zde připomínají život františkánských mnichů. Duchovním centrem klášterního areálu byl kostel, jehož vysvěcení byl přítomen sám král Rudolf Habsburský. Z klášterního areálu se dodnes zachovala desítka budov a k tomu šest dvorů a jedno náměstí.

Klášter minoritů založili měšťané Hechta z Podhradu a Honnigara ze Seeberku někdy před rokem 1247. O dřívějším vzhledu románské stavby kláštera a kostela se mnoho neví, neboť při velkém požáru města v roce 1270 byly oba objekty zničeny. Kostel Zvěstování Panny Marie a klenutá křížová chodba s malovanou klenbou z 15. století jsou nejlépe zachovalou ukázkou gotického stavitelství. Hlavní oltář kostela je novogotický.

Gotický kostel byl po požáru v roce 1270 postaven za účasti pěti biskupů a římského císaře Rudolfa I. V roce 1285 byl vysvěcen a téhož roku byl kostel Zvěstování Panny Marie němým svědkem sňatku Rudolfovy dcery Guty za českého krále Václava II. Vysoká věž, která je viditelnou dominantou města, byla přistavěna až v době Karla IV.

Chebský klášter potkal v 16. století podobný osud jako většinu klášterů ve střední Evropě. Úpadek klášterního života znamenal, že konvent začal upadat a v letech 1592-93 byl dokonce opuštěn. Další doba prosperity kláštera nastala až počátkem 18. století. Z této doby pochází i současná podoba kláštera. Františkáni poté přečkali i nepříznivou dobu josefínských reforem. Své působení v Chebu definitivně ukončili až v roce 1951, kdy byl žebravý řád z kláštera vyhnán.

Mezi chórem a křížovou chodbou se nachází velká sakristie, která je většinou historiků mylně považována za původní kostel. Archeologické výzkumy pod podlahou sakristie v roce 1987 odhalily zahloubené obydlí pocházející z počátku 13. století.

Stávající hlavní vstup z Františkánského náměstí by měl být využíván zejména v turistické sezóně návštěvníky, kteří mají zájem prohlédnout si křížové chody, případně klášterní knihovnu s historicky cenným knižním fondem. Nejhodnotnější prostory – gotická křížová chodba, v níž se dochovaly zbytky nástěnných maleb z 15. století, klášterní knihovna i kaple v patře zůstávají přístupny návštěvnické veřejnosti a dále zde zůstává prostor pro nejrůznější kulturně-společenské aktivity – přednášky, koncerty a výstavy.

Navštívit je možné celý areál i přilehlou zahradu, která je součástí komplexu františkánského kláštera. Klášterní, ovocná i zeleninová zahrada, na níž navazoval uzavřený dvůr s pivovarem a hospodářskými objekty, byla koncem 30. let minulého století zároveň s otevřením národopisného muzea v zadní části konventních budov přeměněna na okrasnou. V září roku 2002 byla po nákladné obnově zahrada opět slavnostně otevřena a zpřístupněna návštěvnické veřejnosti.

Článek byl zobrazen 1 703 krát.