Tři Sekery

Tři Sekery

K 1. 1. 2007 má obec Tři Sekery včetně místních částí (Krásné, Tachovská Huť a Chodovská Huť) 810 stálých obyvatel. Je tu základní a mateřská škola, hasičská zbrojnice, nové fotbalové hřiště, zdravotní středisko, pošta, hospůdky, katolický kostel a evangelická modlitebna. Ve Třech Sekerách dobře fungují i různá zájmová seskupení. Mezi ně patří, svaz dobrovolných hasičů, rybářský spolek Sekerka a fotbalové družstvo Tatran Tři Sekery. Krásná příroda, čistý vzduch, příjemní lidé, to jsou Tři Sekery a jejich okolí.

Historie
Mezi Zadním Chodovem a Starou Vodou se rozprostíral ještě ve 14. až 15. století hluboký hvozd (třebaže s jinou skladbou dřevin než dnes), nazývaný Tachovský les. Název souvisel s tím, že strážní služba Chodů v něm byla řízena z tachovského hradu. V lese strážili Chodové ze Zadního Chodova, z Trstěnic snad i z Hleďsebe, neboť přímo v lese žádná chodská ani jiná sídla nebyla - čeští panovníci dbali na to, aby hraniční les zůstal neprostupný.

Historický název "Tachovský les" (dnes Dyleňský les) je prastarým pomístním názvem, který přežil a také názvy staré české názvy potoků přežily díky tomu, že je převzalo německé hornické osídlení. Jde o potoky Tichá (Tichabach), Zlatá (Schladabach, dnes nově přejmenován na Huťský potok), na severu Tachovského lesa potok Vonše (Wonschabach, dnes Kosí potok) a při něm český název Kocovský dvůr (Kotzauerhof) v poli poblíž Jedlové.

Ještě v 15. století se rozprostíral v místě dnešních Tří Seker hluboký prales, kterým běželo jen pár úzkých stezek, které vycházely z pralesa až u Úšovic. Celé území střežili Chodové a jejich služba byla řízena z hradu Tachov. I později patřilo území pod panství Tachov. Podle pověsti projížděli tímto hraničním lesem norimberští formani, kteří byli se svým zbožím v Tachově a odtud se vydali do Chebu. Chtěli si zkrátit cestu a vydali se nejkratším směrem přes hluboký les. Zde však nebylo žádných cest pro povozy a kupci se tudy prodírali jen velmi pomalu. V hustém lese je zastihla noc a byli nuceni přenocovat. Rozbili tu tábor, a když se ráno probudili a rozhlíželi se, nacházeli kolem sebe lesknoucí se kameny.

Podle velké váhy a lesku odhadli, že je to stříbrná a měděná ruda. Nadšeni nálezem, rozhodli se, že si místo označí. Udělali tři zářezy sekerou do mohutné jedle a pokračovali v cestě. Když pak doma vzorky zkoumali, potvrdilo se, že mají vysoký obsah mědi. Horníci z Norimberku se rozhodli, že se tam vydají. To udělali, postavili tu své chýše, přivedli s sebou rodiny a pustili se tu do těžby. Vzniklo hornické sídlo Tři Sekery a mělo vlastní znak: velkou jedli na stříbrném poli, která má v kořenech tři stříbrné sekery. Tato jedle měla být v místě, kde později stál hostinec Grüner Baum (Zelený strom). To byl znak Tři Seker Tachovských. Později vzniklé Tři Sekery Kynžvartské měly poněkud odlišný znak - snop obilí, na něm tři stříbrné sekery a německý nápis Königswarter Dreihacken.

Okolní příroda

Český les
Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy.

Do roku 1990 byla velká část oblasti v hraničním pásmu a tím byla veškerá hospodářská činnost dosti omezena. Většina obcí s odsunem německého obyvatelstva zanikla, což přispělo i k tomu, že se jedná o území relativně nenarušené lidskými zásahy. Velkoplošná ochrana tohoto území nebyla v minulosti zvažována právě z důvodů existence hraničního pásma, i když si ochrana přírody uvědomovala přírodovědecký význam celé oblasti.

Dnes se ukazuje význam Českého lesa z hlediska ochrany přírody v podobě původních lesních společenství na různých stanovištích, které jsou cenné pro svoji zachovalost v rámci celé České republiky. Jedná se o různá společenstva bučin a jedlobučin až o podmáčené smrčiny a vrchoviště s výskytem borovice blatky.

Český les se stále více ukazuje jako významné studijní území vývoje vegetace v jednotlivých sukcesních stádiích v jednotlivých vegetačních stupních na plochách obcí zaniklých po druhé světové válce.

Slavkovský les
Chráněnou krajinnou oblast Slavkovský les je možné přirovnat k hornatému ostrovu zeleně, klidu a dosud málo narušené přírody v geografickém trojúhelníku Karlových Varů, Mariánských a Františkových Lázní. Oblast je osobitým krajinným celkem vystupujícím příkře nad Tachovskou brázdu, Chebskou a Sokolovskou pánev, na východě přechází pozvolna do Tepelské plošiny. Celé území má ráz paroviny. Nejvyšší vrcholy Slavkovského lesa Lesný a Lysina leží v poněkud zdvižené západní části.

Významnou součástí lesů jihozápadní části Slavkovského lesa jsou rozlehlá rašeliniště vrchovištního typu s porosty borovice blatky a břízy pýřité s charakteristickými rašelinnými druhy. Rozsáhlé lesní komplexy spolu s rašeliništi vytváří ohromný přírodní vodní rezervoár, příznivě ovlivňující vodní režim širokého okolí, především západočeských lázní. Ochranou těchto míst tvorby minerálních pramenů se chráněná krajinná oblast Slavkovský les výrazně odlišuje od ostatních chráněných krajinných oblastí v republice.

Ze vzácné a chráněné květeny je nejvýznačnější endemit rožec kuřičkolistý, vrba borůvkovitá, dále pak arnika horská (ve znaku CHKO), rosnatka okrouhlolistá, tučnice obecná, vzácné hadcové sleziníky, celá řada prstnatců a další. Z typické zvěře připomeňme jelena evropského, rasu západoevropskou, zvěř černou, srnčí, kunovité šelmy. Přežívá zde i populace tetřívka obecného a tetřeva hlušce. Pravidelně zde hnízdí čáp černý, zajímavostí je nejzápadnější výskyt sysla obecného.

Celá oblast je protkána sítí dobře značených turistických cest, která návštěvníky zavede v zimě i v létě do atraktivních míst přírody a historie (premonstrátský klášter v Teplé, hrad Loket, Bečov a zámek Kynžvart). Správa chráněné krajinné oblasti Vás zve na naučnou stezku na Kladské, část je zpřístupněna pro vozíčkáře, a naučnou stezku Smraďoch.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.mesta.obce.cz/trisekery/, na kterých najdete další informace.