Lhůta

Lhůta

Historie a současnost
Obec Lhůta leží v Plzeňské pahorkatině, 7 km jihovýchodně od města Plzně a v severozápadním cípu kozelského polesí, jež je součástí Brdské vrchoviny. První historicky doložený záznam o osídlení této oblasti spadá do doby raného středověku.

Jméno obce Lhůta, dříve používáno Lhota, jinak též Lehota, je odvozeno od slova lehkost, stejně jako ulehčení či svoboda. Lhotou byla tedy vlastně svobodná doba (28 let), kdy majitel pozemku po dohodě tento pronajímal jinému člověku do vypršení "lhoty" za to, že pozemek na vlastní náklady zúrodní.

Právem osazovatele pak bylo půdu až do uplynutí 28 let bezplatně a svobodně užívat pro vlastní účely. Tento způsob byl dříve velmi oblíben a brzy byly "lhotou" obdělány a osazeny velké plochy země. Nové osady, které v tomto období vznikaly, se dosti často Lhota jmenovaly. První Lhota v Čechách vznikla v roce 1299 u Chocně a již v roce 1880 bylo jen území Čech osad tohoto jména celkem 332. Samotná obec nesla jméno Lhota až do roku 1924, kdy bylo její jméno zemskou školní radou na základě historických údajů změněno na Lhůta.

Obec byla založena v roce 1366 jako feudální zemědělská ves, a možná ještě nedlouho předtím, jako kolonizační vesnice na západním okraji lesního masivu Brd.

O životě obyvatel obce Lhůty toho není mnoho známo. Po třicetileté válce došlo k znovu osidlování obce a to, zčásti obyvateli ze zaniklých vesnic, odkud snad pochází příjmení Šmolík, Voves, ale v převážné míře Němci z Bratrštánu. Z této oblasti pak zřejmě pochází jméno Kugler, Steiner, Geiger, Stauber, Mayer a další. V roce 1654 dle záznamů z Berní ruly žili v obci již 3 chalupníci a 2 sedláci, 3 grunty zůstávaly pusté. V polovině následujícího století zde pobývalo již 74 obyvatel, z toho 15 hospodářů a 1 krčmář. Lhůta v té době náležela farou ke Starému Plzenci. V roce 1788 stálo ve vesnici 9 domů a do roku 1838 vzrostl počet na 36 stavení s 248 obyvateli. Tamější si na živobytí vydělávali v cihelně nebo v nedalekém lomu, kde se těžila železná ruda. V roce 1873 byla na okraji obce postavena obecní škola a 6. října v roce 1895 na základě rozhodnutí valné hromady občanů vsi byl založen Sbor dobrovolných hasičů, který působí dodnes a jehož činnost zaznamenala mnoho úspěchů nejen na poli profesním ale i vzdělávacím a v oblasti jiných všeobecně prospěšných činností.

Vlastní obec je urbanisticky koncipována jako rostlé venkovské sídlo s centrální osou zhruba v severojižním směru, sledující úžlabinu horního toku Lhůtského potoka. Na tuto trasu je téměř kolmá dopravní trasa tvořená hlavní silnicí.

Centrem obce je trojúhelníkovitě protáhlá silnicová náves ležící blízko potoka, jež byla druhotně zastavěna drobnějšími klasicistními domky. V obci jsou rovněž zbytky roubené lidové architektury. Dochováno je i několik klasicistních statků s branami a špýchary. Jednou ze zmíněných statků je hospodářská usedlost č. p. 19 se zachovalou bránou a brankou z poloviny 19. století.

K nejvýznamnějším architektonickým památkám obce patří bezesporu samota Hvížďalka, která je lokalizována zhruba 1 km jihozápadně od Lhůty směrem ke Šťáhlavům. V současné době je Hvížďalka památkově chráněným areálem hospodářské usedlosti s dnes již unikátním předsunutým kabřincem ve štítě, kdysi typickým pro široké okolí. Budova byla postavena v 18. století jako panská hájovna a později přestavěna na kovárnu. U stěny stavení je nika s podstavcem sochy sv. Jana Nepomuckého.

Čerpáno z oficiálních stránek obce: http://www.obecni-urad.net/source/index.php?ID=719, na kterých naleznete další informace.