Mokrouše

Mokrouše

Historie a název obce
Pojmenování odvoditi lze od osobního jména Mokrouch, ač nedoloženého. V listinách z roku 1420 i Mokrúšov. Lidový název Mokrouše, (množ. číslo) snad označuje osadu jako pustou. Mokrouš, rovné jako Chachov, uvádí se v dobách pohusitských jako ves pustá. Obec města Rokycan zřídila z jejích pozemků panský dvůr a část chachovskou zalesnila. Při dvoře tom zůstal jen jeden domkář a rustikální chalupa čís. 2.

Roku 1780 vzniklo tu 31 nových usedlosti s různou výměrou půdy, rozdělenoť mezi ně asi 931 měr panské půdy v emfyteutické držení. Nejvíce, 118 stěr, získal Mates Stašek z čísla 11. Nová osada utvořila se ve formě zúžujici se ulice kolmo k silnici položené směrem k bývalému dvoru a rozšiřovala se pak podél silnice až téměř k Tymákovu.

Noví osadníci byli většinou domkáři a podruzi přišli z okolních vesnic, jmenovitě z Tymákova. V Mokrouši nacházíme vedle staveb novějších, jež s rozvojem osady vznikly, i starší zachované stavby selské, jevici povšechný ráz empiru často s barokními příměsky, jenž opakuje se na několika málo příkladech. Stodoly velmi často dřevěné, původní.

Ze starých, původních staveb zajímavý jest zvláště dvorec čís. 12., „U Žitků“, nyní Metod. Kozlík. Staveni obytné vzadu dvora, jest dřevěně, okna orámovaná s římsičkami, štít stavení trojdílný a ozdobně vykrajovanými lištami členěný.

Podobně modernisovaný empir jest u stavby čís. 40., dvůr „u Beranů“, nyní Černý. Starobylým rázem vyznačuje se zvláště stavení čís. 4. „u Kuglerů“. Jest to bývalý panský dvůr nevelké rozlohy, při němž pozornost vzbuzuje hlavně vysoký srub zčernalého zdiva se vznositou střechou. Železem pobité dveře uzavírají vchod opatřený kamenným slohovým pažením s letopočtem 1751. Sluneční hodiny na straně východní i na straně jižní zajisté volaly ještě robotníky v čas ke práci na panském.