Plzeň

Plzeň

Historie
Město Nová Plzeň bylo založeno na příkaz českého krále Václava II. roku 1295 na soutoku řek Radbuzy, Mže, Úhlavy a Úslavy. Od počátku se stalo důležitým obchodním střediskem na významné křižovatce cest do Norimberka a Řezna. Rozlohou (ve 14. stol. 20 ha, 290 domů a 3 000 obyvatel) po Praze a Kutné Hoře třetí největší město v Čechách.

V 16. stol. významné působení italských stavitelů. V letech 1599 – 1600 Plzeň dočasně sídlem římského císaře a českého krále Rudolfa II. V období českého stavovského povstání Plzeň obléhána a r. 1618 dobyta vojsky Mansfelda. Konec 17. stol. v Plzni spojen s barokem a se jmény stavitele Jakuba Augustona a sochaře Kristiána Widmana. Historické jádro města (půdorysnou strukturou do značné míry totožné s celým původním gotickým městem) v r. 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací.

V první polovině 19. stol. mohutný rozvoj města, v r. 1842 založen Měšťanský pivovar a v tomtéž období strojírenský podnik Škoda. Dnes v Plzni 165 000 obyvatel, sídlo Západočeské univerzity a biskupství.

Památky

Náměstí Republiky
V době založení města jedno z největších náměstí v Evropě o rozloze 139 x 193 metrů.

Gotická katedrála sv. Bartoloměje
Kruhový výhled z věže katedrály. Založen spolu s Novou Plzní, dominanta dnešního města (Církevní památky).

Morový sloup
Postaven v r. 1681 jako díkůvzdání za mírný průběh epidemie moru v předchozím roce. Nalézá se v SV části nám. Republiky.

Renesanční radnice
Historická radnice je renesančním klenotem postaveným podle plánů italského stavitele Giovanniho de Statia v letech 1554 – 1559 (Prohlídkové objekty).

Císařský dům
Dvojí renesanční přestavba, sídlo Rudolfa II., který zde několikrát pobýval (naposled v r. 1600). Součást radnice, sídlo Městského informačního střediska.

Pechlátovský dům
Renesanční rohový dům vznikl spojením dvou starších domů. Významným majitelem Sebastian Pechovský, učitel budoucího císaře Rudolfa II.

Dům U Červeného srdce
Původně renesanční dům, jehož portál přenesen do lapidária Západočeského muzea. Novostavba z r. 1894 podle projektu R. Štecha, ozdobená sgrafity podle kartonů M. Alše.

Arciděkanství
Dům původně v majetku řádu německých rytířů, v r. 1710 budova přestavěna J. Augustonem do dnešní podoby. Jedna z nejhodnotnějších dochovaných barokních staveb v Plzni. Nyní sídlo biskupství.

Dům s lékárnou U Bílého jednorožce
Postaven r. 1859 významným plzeňským stavitelem M. Stelzerem. Novorenesanční průčelí se sgrafity z cyklu Sběr léčivých rostlin podle kartónů M. Alše z r. 1896.

Bezděkovský dům
Postaven architektem K. Hilbertem v letech 1906 – 1907. Sochy - symboly právovárečného měšťanstva – s reliéfem původního gotického domu jsou dílem S. Suchardy.

Dům U Božího oka
Domovní jádro patří k nejstarší zástavbě města. Uvnitř obnovena nástropní freska s Trojicí Boží.

Chotěšovský dům
Původně gotický dům, jediná renesanční nádvorní loggie v Plzni. Dnes součást Národopisného muzea Plzeňska.

Městské sady

Plzeňské sady
Sady Pětatřicátníků, sady 5. května, Křižíkovy, Šafaříkovy, Kopeckého, Smetanovy sady. Vznikaly postupně od poč. 19. stol. v místě bývalých hradeb, ohraničujících středověké město. Na okraji sadového prstence postaveny reprezentativní budovy, např. hotel Continental, Západočeské muzeum, Měšťanská beseda, hotel Slovan, Divadlo Josefa Kajetána Tyla.

Lochotínský park
Největší plzeňský park, založený ve 30. letech 19. stol. jako lázeňský areál (výskyt léčivého pramene), empírový Lochotínský pavilonek z r. 1833, přírodní divadlo (letní kino, konzerty).

Okolí náměstí

U Salzmannů
Dům s renesančním bosovaným portálem stál u zrodu slávy plzeňského piva. Odtud r. 1842 povozník Salzmann vezl první soudek piva z nového Měšťanského pivovaru přátelům do Prahy. V roce 1858 zde založil známý hostinec.

Pernerovský dům
Původem středověký dům, výrazná barokní přestavba v 1. pol. 18. stol., kdy náležel zvonařské rodině Pernerů.

Dům č. p. 83
Původně středověký dům s renesanční trojicí bosovaných portálů a unikátním renesančním malovaným dřevěným stropem. Dnes sídlo Západočeské galerie (proklik do Galerie).

Dům U Bílého lva
V 16. stol. jeden z největších a nejdražších renesančních domů v Plzni. Na přelomu 18. a 19. stol. přestavěn v pozdně barokním stylu s klasicistními prvky.

Masné krámy
Tato zvláštní historická budova z roku 1392 sloužila jako masná tržnice až do 50. let 20. stol. V letech 1964 – 1971 náročná rekonstrukce, po níž vznikl specifický výstavní prostor, v současnosti využíván Západočeskou galerií (proklik do Galerie).

Dům s vodárenskou věží
Pozdně gotická vodárenská věž prvně zmíněna v r. 1532, součást systému městského opevnění.

Architektura od 19. století po současnost

Budova Státní vědecké knihovny
V letech 1804 – 1809 ze zrušeného kláštera s kostelem sv. Anny přestavena budova filozofického institutu v klasicistním stylu stavitelem Š. M. Schellem. Dnes komplex využíván jako prostor Státní vědecké knihovny.

Měšťanská beseda
Budova se dvěma společenskými sály a restaurací postavena v r. 1901 podle návrhu architekta A. Čenského.

Pivovary
Reprezentační budova Plzeňských pivovarů od architekta H. Zápala z r. 1917. Uvnitř areálu restaurace Na Spilce, největší pivnice v Čechách - 580 míst. Více informací najdete na www.beerworld.cz

Domy se sgrafitovou výzdobou
Významný soubor sgrafitové výzdoby ve městě s tématikou čerpající z českých dějin. Podle návrhů M. Alše vytvořeny převážně na domech stavitele R. Štecha v letech 1894 – 1898. Najdete je na ulicích: Nerudova 2 – 10, Klatovská 28 a 30, Tovární, Kollárova, Petákova, Bezručova, Solní ulice, nám. Republiky 27, 36.

Divadlo Josefa Kajetána Tyla
V r. 1902 podle návrhu významného českého architekta A. Balšánka dokončena budova Velkého divadla. Sousoší Opery a Dramatu v průčelí budovy dílem sochaře L. Šalouna, překrásná opona z r. 1901 od významného regionálního malíře A. Němejce.

Sgrafita Mikoláše Alše
Všestranný rozvoj na konci 19. století poznamenal města architekturou obytných domů, jejichž reprezentativní vzhled hlásá prosperitu a obvykle novorenesanční styl ladí s čerstvě nabytým národním vědomím. Tehdy zve významný stavební podnikatel, architekt Rudolf Štech do Plzně Mikoláše Alše, malíře generace Národního divadla a bravurního kreslíře, který své vlohy pro nástěnnou tvorbu již dokázal v Praze. Spolupráce obou mužů přerostla do osobního přátelství a trvala řadu let. Zážitek prvního pobytu v červenci 1892 byl inspirací pro dekorační pás "O Petrském trhu v Plzni" na domě v Tovární ulici, zaplněný krojovanými postavami v žánrových výjevech. Následovaly další domy s motivy velkých dějů a postav české historie i obyčejného života našich předků. K dnešku je zachováno 22 kompozic na 15 domech.

náměstí Republiky 36
Dům „U Červeného srdce“ z roku 1894 má vedle bohaté plastické výzdoby, soustředěné především v prolamovaném štítu typickém pro českou novorenesanci i řadu ornamentálních prvků ve sgrafitovém provedení. Část z nich zdobí i obvykle výzdoby prostý boční štít. Nejdůležitější je tu však pás posledního patra, kterému vévodí postavy dvou rytířů na koních v turnajovém odění se zdobenými dřevci.

Sedláčkova 31
Rozlehlý rohový dům skýtá řadu ploch, na kterých se rozvíjí cyklus „Řemesla“. Postavy řezníka, kováře, sladovníka, krejčího i ševce doprovázejí cechovní erby a prapory. Vlastnoruční Alšovy kartony k těmto vyobrazením dnes zdobí Sněmovní sál radnice.

Nerudova 2
Dům s věží je zdoben cyklem Dějiny českého národa z roku 1894. Ukázky: "Přemysl Otakar II. u Baltu", "Karel IV. zakládá pražskou univerzitu" a "Jan Žižka z Trocnova". Další představují: Rudolfa II., české emigranty ve švédském vojsku před Prahou a alegorii Vzkříšení národa.

Nerudova 4
Takzvaný „Chodský dům“ z roku 1897 zdobí dva dekorativní pásy. Jsou umístěny po stranách středového arkýře, který zdůrazňuje osovou symetrii průčelí. Vlevo "Chodové na stráži", vpravo "Chodská práva". Dekorativní rostlinný ornament živých barev, který se křížem rozvíjí v plochách kolem oken, je jasně inspirován lidovým uměním. Chodský znak, klobouk a letopočet 1695 jsou připomínkou plzeňské popravy chodského hrdiny Jana Sladkého Koziny, ochránce starých privilegií

Nerudova 6
Průčelí domu tvoří motivy cyklu „Obrazy z českých dějin“ z roku 1898. "Po Bílé hoře r. 1620", s tragickými postavami poražených a významné osobnosti: Jan Amos Komenský, Mistr Jan Hus a Jan Roháč z Dubé. Korunou kompozice nad arkýřem je líbezná Madona orodující za český národ.

Nerudova 8
Na tzv. „Nerudově domě“ z roku 1897 vzdal Aleš poctu Janu Nerudovi. Středem štukové plastické výzdoby je reliéfní portrét oslavovaného básníka, spisovatele a žurnalisty, věnčený vavřínem. Plochu sgrafita zaplňují pestré fantaskní květy, stuhy s nápisy a vavřínové věnce, ovité kolem Pegasa a lyry. Vše podtrženo dvěma figurálními pásy s motivy, symbolizujícími nejvýznamnější Nerudova básnická díla "Obrazy z ciziny" a "Písně kosmické". Pod římsou nechybí vedle dat narození a úmrtí ani trojúhelník - podpis pod břitkými i jímavými fejetony.

Nerudova 10
Výzdobou tohoto rohového domu, kterým končí výtvarně ucelená fronta bloku, je pokračování cyklu „Obrazy z českých dějin“. Vypráví se tu o významných okamžicích naší historie, počínaje mytologickým „Příchodem Čechů“ a zde nereprodukovaným panelem „Svatý Prokop”. Cyklus pokračuje třemi osobitými jízdními průvody: „Poselstvím husitů na sněm do Basileje, „Páni z Růže” a „Král Jiří z Poděbrad se syny”, vždy zasazenými do náznaku reálných krajin.

Sakrální památky

Kostel sv. Jiří
Patří mezi nejstarší stavby v Čechách. Postaven pro benediktinské mnichy po návratu pražského biskupa sv. Vojtěcha z Říma v r. 992. Nachází se ve čtvrti Doubravka nad soutokem Úslavy a Mže
Kostel Všech svatých.

Bývalý farní kostel osady Malice, v jejímž katastru byla Plzeň postavena. Do r. 1322 byl i farním kostelem nově založeného města. Několikrát přestavěn. Stávající klenby z r. 1590. Při bombardování v r. 1944 silně poškozen. V r. 1992 naposledy upraven.

Katedrála sv. Bartoloměje
Je národní kulturní památka. Stavba chrámu sv. Bartoloměje začala po r. 1295 a byla dokončena počátkem 16. století. Na hlavním oltáři můžete vidět opukovou sochu Plzeňské madony z r. 1390, jedna z nejhodnotnějších soch tzv. „krásného stylu“ českých madon (replika na vrcholu morového sloupu ze 17. stol.). Šternberská kaple s visutým svorníkem pochází z 1. pol. 16. stol. V r. 1993 zřídil papež Jan Pavel II. v Plzni biskupství a chrám sv. Bartoloměje se stal katedrálou.

Otevřeno:
IV. - X. St - So: 10 - 16 hodin
VII. - VIII. Ne: 12 - 16 hodin

V době konání církevních obřadů a ve dnech církevních slavností se prohlídky katedrály nekonají.

Františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
Patří mezi nejstarší stavby ve městě, dodnes zachován v původní raně gotické podobě. Kaple sv. Barbory vyzdobena freskami z doby kolem r. 1460. Nové barokní západní průčelí od J. Augustona. V křížové chodbě kláštera stálá expozice gotické a barokní plastiky Diecézního muzea v Plzni.

Kostel sv. Anny při bývalém klášteru dominikánek
Klášter vystaven J. Augustonem v letech 1711 – 1714. Kostel sv. Anny – přistavěn ke klášteru podle návrhu J. Augustona. Propůjčen pravoslavné církvi.

Kostel sv. Mikuláše a Mikulášský hřbitov
Gotický kostel z let 1406 – 1410. Kolem kostela hřbitov od r. 1414. Naposledy upravován v r. 1966. Pohřbeni zde J. K. Tyl, J. F. Smetana, J. V. Sedláček, St. Zauper, E. Škoda.

Židovské památky

Velká synagoga
Druhá největší synagoga v Evropě (třetí na světě). Od r. 1894 patří k dominantám Plzně, kde až do počátku II. světové války žila početná a prosperující židovská komunita. V interiéru s vynikající akustikou unikátní pneumatické varhany, raritou horkovzdušné podlažní topení. Působivá atmosféra místa využívána při koncertech, pravidelné výstavy.

Otevřeno:
IV. - X. Ne - Pá: 11 – 17 hodin (mimo židovské svátky).

Stará synagoga a škola
Zpřístupněno, včetně památníku trýzněných (informace židovská obec).

Židovský hřbitov
Proti Ústřednímu hřbitovu, založen koncem 19 stol. Rokycanská třída, Plzeň (přivaděč na dálnici Plzeň – Praha).

Pomníky, památníky

Památník obětem zla (tzv. Meditační zahrada)
Životní dílo politického vězně 50. let Luboše Hrušky. Za dobu 40 let vznikl ojedinělý areál se stovkami vzácných jehličnanů a s monumentální Křížovou cestou akademického sochaře R. Podrázského. Součástí zahrady kaple sv. M. Kolbeho.

Otevřeno:
IV.  - X., St - Ne: 10.00 – 17.00 hodin

Každoroční pouťová bohoslužba, pravidelné koncerty, bohoslužby.

Lidová architektura

Božkov
Památková rezervace lidové architektury. Soubor staveb lidového baroka a klasicismu. Zbytky renesančního dvora z konce 16. stol.

Koterov
Památková rezervace lidové architektury. Soubor zděné lidové architektury plzeňského typu. Statky s trojúhelníkovými štíty a klenutými vjezdy – 1. pol. 19. stol. Zastoupeno lidové baroko i klasicismus.

Černice
Památková rezervace lidové architektury. Empírové lidové stavby z 1. pol. 19. stol. Barokní boží muka z roku  1742.

Čerpáno z oficiálních stránek obce: http://info.plzen-city.cz, na kterých naleznete další informace.