Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Dvůr Králové nad Labem

Historie
Existence Dvora Králové nad Labem je poprvé doložena roku 1260 – jako královský manský obvod. Nemáme bohužel bližší informace o tom, odkdy patřil králi nebo kdy došlo k povýšení osady na město. Za krále Václava II. byl zdejší manský obvod připojen k Trutnovu.

Roku 1316 byl Dvůr Králové přechodně zastaven Janem Lucemburským Půtovi z Turgova (v „Majestas Carolina“ je Dvůr jmenován mezi zastavitelnými královskými městy). Roku 1340 byli obyvatelé města osvobozeni králem od pravomoci krajských úředníků a soudců ve věcech popravy a cúdy a toto privilegium jim bylo opětovně přiznáváno každým dalším panovníkem, tzn. že v soudních a jiných věcech byli obyvatelé postaveni přímo pod krále nebo zemského správce.

Roku 1392 se Dvůr stal věnným městem královen, když ho Václav IV. zřejmě připsal své manželce Žofii Bavorské. Od této doby je Dvůr citován s přídomkem Králové. Královská věnná města měla manželkám českých panovníků zajišťovat hmotné zabezpečení (stejně tak Hradec Králové, Chrudim, Vysoké mýto, Jaroměř, Polička Mělník a Trutnov). V letech 1318 – 1318 bylo město rozšířeno a opevněno, pravděpodobně Eliškou Rejčkou. V době husitství pak tato instituce zanikla.

V roce 1421 se město poddalo Pražanům a Táboritům a roku 1423 se města zmocnil Jan Žižka. V bitvě u Lipan bojovalo na straně Prokopa Holého. V roce 1436 ale poslové města přijali Zikmunda Lucemburského za krále. Císař Zikmund Lucemburský dal pak roku 1437 své manželce Barboře město za věno tak, jak je držela i jeho sestra Žofie. Tím byl obnoven institut věnných měst.

Po roce 1514 byl manský soud v Trutnově zrušen a Trutnovsko bylo začleněno do Hradecka. Pro účast v povstání proti císaři Ferdinandu I. přišlo město roku 1547 o své statky. Ještě ten rok bylo ale Dvorským uděleno odpuštění a téměř všechen majetek byl vrácen.

Během stavovského povstání se Dvůr Králové nad Labem přidal na odbojnou stranu, po bitvě na Bílé hoře mu tedy byl opět zkonfiskován majetek. Městu byly statky vráceny roku 1627. Za třicetileté války (v letech 1639 a 1646) město utrpělo značné škody a byl tím dovršen úpadek města. Dvůr byl několikrát vypleněn a vydrancován císařskými, saskými i švédskými vojáky.

V době vlády Marie Terezie bylo město opět podrobeno válečným útrapám, které souvisely s válkou o rakouské dědictví a se sedmiletou válkou. I přes tyto nešťastné události se město ve II. polovině 18. století i počátkem 19. století hospodářsky dále rozvíjelo. Tento rozvoj souvisel především s textilním řemeslem.

Dne 16. září 1817 byl objeven Václavem Hankou tzv. Královédvorský rukopis, v „kobce“ děkanského kostela sv. Jana Křtitele. Tento rukopis měl být rukopisnou staročeskou básní ze 13. století a ačkoliv se později ukázalo, že se jedná o falsum, nepochybně významně ovlivnil atmosféru právě probíhajícího národního obrození a zapsal město výrazně do českých dějin.

Další dramatickou historickou událostí, která se vepsala do osudů města, byla rakousko-pruská válka v roce 1866, jejíž průběh zasáhl celý hradecký region. Boje se v průběhu války odehrávaly přímo na území města, došlo ke dvěma pruským okupacím a nakonec se Dvůr Králové stal v červenci pruským lazaretem. Ve městě byli ranění ukládáni i do obou podloubí na náměstí.

Připomínky těchto událostí, nejen ve formě válečných hrobů, se dnes nalézají v samotném městě i v blízkých vesnicích. Např. ve Dvoře Králové nad Labem - Městské Podstráni, na Nádražní pěšině, v ulici Nerudově, centrální pomník je situován v ulici Husově. V blízkých obcích pak můžeme tyto válečné hroby najít např. v Kocbeři - na lesním hřbitůvku na západním Konci, v Choustníkově Hradišti, v Hřibojedech či v Zálesí u Doubravice.

Město prošlo několika historickými katastrofami, které významně formovaly jeho vývoj. V průběhu dějin došlo k několika rozsáhlým požárům, při kterých bylo zničeno buď téměř celé město nebo jeho významná část: roku 1345, roku 1421 - během husitských válek, roku 1450 - během nájezdů slezských křižáků. V letech 1522 a 1572 vyhořelo celé město kromě kostela a čtyř domů a také během pruských válek ve druhé polovině 18. století. Požárům napomáhal fakt, že většina budov byla dřevěná a zástavba uvnitř sevření hradeb byla velmi hustá.

Město postihly také různé epidemie během let 1582 (epidemie moru), 1831, 1850 a 1855. Navzdory těmto jevům, kterých ve svém dlouhém vývoji nebylo ušetřeno téměř žádné české město, i ve Dvoře Králové nad Labem bylo nemálo příznivých historických okolností, které přispívaly k dalšímu vývoji a prosazování se města v regionálním měřítku. Město bylo především střediskem obchodu a řemesel, čehož jsou důkazem početné výroční trhy, které mu byly dány jednotlivými panovníky jako jedno z privilegií. Velkou tradici zde mělo především tkalcovství a barvířství, protože odedávna se v okolí pěstoval len. Od konce 18. století sem zvolna proniká bavlna a v 19. století začíná vytlačovat tuto tradiční surovinu len. Textilní průmysl se začal naplno ve městě rozvíjet v 80. letech 19. století, kdy začaly vznikat první textilní továrny (Emanuel Bäumelt, Mořic Feldscharek, Julius Busch, Winternitz a Friedman).

S průmyslovým rozvojem úzce souvisel i vzrůst počtu obyvatel, stavební rozvoj města a v neposlední řadě i rozvoj společensko-kulturního života města (stavba divadelní budovy, rozvoj spolkové činnosti – divadelní spolek, pěvecké spolky, tělovýchovná jednota Sokol, Okrašlovací spolek). Velká většina těchto spolků existuje dodnes a dále se aktivně podílejí na životě města.

Stejně jako většina českých měst byl i Dvůr Králové nad Labem postižen průběhem I. světové války. I zdejší občané byli nuceni se aktivně účastnit bojů. Padlo v ní 130 zdejších rodáků a přes 50 vojáků zůstalo nezvěstných. Na památku jejich oběti byly vybudovány pomníky a památníky nejen přímo ve městě ale i v přilehlých obcích, odkud vojáci pocházeli (např. Bílá Třemešná, Velký Vřešťov, Doubravice, Třebihošť a další). Válka pak skončila oslavami míru a samostatného státu – 28. října 1918.

Po překonání krize způsobené I. světovou válkou dochází v meziválečných letech k rozvoji nejen průmyslu, ale i spolkového a kulturního života města. Stěžejním průmyslem zůstává stále textilní odvětví. Obraz města zůstává i dnes výrazně ovlivněn v tomto období vzniklými a rozvíjejícími se textilními továrnami (firma Löwenbach, společnost Antonín Klazar, firma Weiss a synové, firma M. Mandl a synové, Královédvorská mechanická tkalcovna a další). Bavlněné potištěné látky a tkaniny z umělého hedvábí produkovala firma Josef Sochor, mechanická tkalcovna a úpravna. Tato firma se rovněž podílela na stavebním rozvoji města – vybudovala kolonii dělnických domků od architekta Pavla Janáka (dnešní ulice Sochorova), která svému účelu slouží dodnes.

Bouřlivými událostmi Mnichova v roce 1938 byl poznamenán i Dvůr Králové, tím spíše, že se nachází blízko pohraničních oblastí. V roce 1938 došlo k částečnému obsazení Královédvorska. Následovala válečná léta 1939 až 1945, období protektorátu Čechy a Morava, která byla ukončena květnovým povstáním a následným odsunem osob německé národnosti z území královédvorského okresu. Tento moment změnil definitivně národnostní skladbu obyvatel regionu.

Památky

Městské opevnění
Město bylo opevněno patrně již koncem 13. století. Jeho dřívější stopa je stále čitelná v současné urbanistické struktuře města. Hradby obepínaly město ve velkém oválu, na severu s výběžkem kolem kostela. Na čtyřech místech byl zajištěn přístup do města branami: Horní, Dolní, Šindelářskou a Hradišťskou. Brány byly chráněny válcovými věžemi, pouze u brány Horní byla věž hranolová. Pevnostní charakter města byl na jihu a na západě posilován řekou Labe; zde byly vodní příkopy se zdvíhacími mosty, které byly pojmenovány podle bran.

Dvorské opevnění je v kraji výjimečné – hradební zeď neměla ochoz s cimbuřím, ale dovnitř skloněnou pultovou stříšku, hradba byla zesílena otevřenými půlválcovými věžemi v intervalu 15 - 20 m. V roce 1785 byly hradby zrušeny, ale ještě roku 1841 existovaly téměř kolem celého města. I dnes je stopa bývalých hradeb patrná v obraze města, na několika místech ve městě pak můžeme sledovat celistvější fragmenty, které nám dovolují alespoň trochu se dotknout historie města – např. úsek ve Valové uličce, zbytky zdi v Kostelní ulici. Z bran se zachovala část Horní brány a část Šindelářské, rovněž tak Šindelářská věž. Zcela ojedinělá je Hradební ulice, ve které zůstaly zachovány některé z „vojenských“ domů, sloužících k ubytování vojáků. Byly vystavěny v roce 1782 a hradby tvořily součást zadních stěn těchto domů.

Radnice
V srdci města je náměstí lichoběžníkového půdorysu (náměstí T. G. Masaryka), od kterého vedly k branám městského opevnění přímočaré ulice. Všechny domy na náměstí prošly dlouhým vývojem (požáry, následně novostavby a přestavby), a v dnešní době můžeme prostřednictvím budov na náměstí sledovat, jak se jednotlivé etapy rozvoje města vepsaly do obrazu města. Domy mají zčásti barokní, převážně však klasicistní, historizující a secesní (případně mladší) fasády. Centrum města si uchovalo památkový charakter.

Původní dřevěná radnice na náměstí byla zničena při požáru roku 1572. Nynější renesanční radnice na náměstí byla postavena po roce 1572 architekty U. Aostallim de Sala a Francem zv. Vlach. V roce 1790 vyhořela a roku 1833 byla přestavěna se štítem orientovaným do náměstí místo do ulice Palackého. Na fasádě radnice je sgrafitové kvádrování a z pozdější doby pochází vlys s latinským názvem: „HAEC DOMUS ODIT AMAT PUNIT CONSERVAT HONORAT NEQUITIAM PACEM CRIMINA IVRA PROBOS“, v překladu: Tento dům nenávidí špatnost, miluje mír, trestá zločiny, zachovává práva, ctí šlechetné. Dnes jsou zde reprezentační prostory města a výstavní síň. Je zde také umístěn originál sochy Boha Otce (barokní, z doby kolem roku 1726) a kopie sochy Krista Salvátora (kopie 1912, F. a J. Müller) z otevřené kaple Nejsvětější Trojice ze Žirče.

Děkanský kostel svatého Jana Křtitele
Nachází se na Palackého ulici a je jistě stavbou mimořádného významu, jeden z vrcholů české Václavovy gotiky (80. léta 14. století), jeho vývoj však sahá až k románské době (druhá čtvrtina 13. století), jak nás informují základy apsidy a zlomky architektonických článků vezděných do kostela. Postupně byl ke kostelu přistavěn i presbytář a tzv. Dořina síň. V letech 1893-1900 byl kostel regotizován podle projektu arch. F. Schmoranze. Severní strana kostela byla prakticky součástí městského opevnění, které v těchto místech vybíhalo z pravidelného oválu. Z tohoto důvodu nejsou v severní stěně takřka žádná okna. V blízkosti kostela se nachází také děkanství, barokní budova s původním kamenným portálem s kartuší.

Památková rezervace - Kuks
Na území obce s rozšířenou působností se nachází památková rezervace Kuks s přilehlým komplexem bývalého hospitalu a souborem plastik v Betlémě, prohlášené Výnosem Ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 21. 12. 1987, č.16 417/87-VI/1, o prohlášení historických jader měst Kutné Hory, Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Slavonic, Tábora, Žatce, Hradce Králové, Jičína, Josefova, Litomyšle, Pardubic, Znojma, Nového Jičína, Olomouce, obce Kuks s přilehlým komplexem bývalého hospitalu a souborem plastik v Betlémě, souboru technických památek Stará huť v Josefském údolí u Olomučan a archeologických lokalit Lidobřický mohylník, Slavníkovská Libice, Třísov, Tašovice, Bílina, České Lhotice, Staré Zámky u Líšně a Břeclav – Pohansko za památkové rezervace.

Památkovou rezervací jsou označována území, jejichž charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek. Historická zástavba je zde kompaktní, bez výrazných novodobých rušivých zásahů a charakter jednotlivých hodnotných staveb udává charakter celému území. Účelem památkové ochrany tohoto území je zabezpečení zvýšené ochrany jeho významných historických urbanistických hodnot a zajištění potřebné péče o jejich zachování, obnovu a prezentaci.

Na sklonku 17. století (budováno do roku 1730) vznikla na březích Labe z podnětu Františka Antonína Šporka velkorysá prostorová kompozice lázní, zámku a hospitalu s kamenným průčelím kostela (arch. Giovanni Battista Alliprandi), nad hrobkou jeho zakladatele (1707 – 1710). Význam této jedinečné architektonicko – urbanistické barokní kompozice násobí sochařské dílo Matyáše Bernarda Brauna. Na území kraje může s tímto sochařským odkazem soupeřit pouze dílo bratří Pacáků, v sousední Žirči.

Velkolepé barokní založení obsahovalo kromě kaple nad pramenem (1696) a budovy lázní ještě majitelovo sídlo, hostinec, zámek, divadlo, domy pro hosta a služebnictvo, „dům filozofů“ s knihovnou a správní budovu. Na protilehlém návrší vznikl špitál s hrobkou Šporků. Mezi oběma skupinami objektů – duchovní a společenskou – bylo vystavěno v údolí u řeky závodiště, perspektivní park, vodní efekty, větrný mlýn a letohrad. Z tohoto monumentálního celku se zachoval špitál s výraznou modelací kostela a s plastickou výzdobou, která naplnila terasy, schodiště a rampy spirituální dobovou výzdobou, vtělenou do alegorických postav Braunových soch – řady Ctnosti a Neřesti, před kostelem v půlkruhu osm Blahoslavenství s Vírou uprostřed a Zvěstování na kamenném průčelí kostela.

Šíře a umělecká náročnost tohoto díla odpovídá povaze stavebníka, jeho představám a vůli. Tento potomek sedláků, povýšený do nejvyšší společenské třídy, spojil v sobě vlastnosti obou těchto prostředí. František Antonín hrabě Špork byl silnou osobností, s individualistickým postojem; zasvětil svůj život vzdělanosti, byl velkým milovníkem a obdivovatelem umění. Šporkovy aktivity byly nemalou měrou ovlivněny duchem osvícenství a humanismu.

Jeho tvůrčí aktivity ve zdejším kraji se nesoustředily pouze na Kuks samotný – roku 1717 koupil od města Dvůr Králové pozemek, který sousedil s jeho panstvím, nad obcí Žireč. V těchto místech byl v průběhu let – v těsné spolupráci umělce, Matyáše Bernarda Brauna, a jeho mecenáše, Františka Antonína Šporka, - vybudován jedinečný areál plastik v otevřené krajině. Sochařsky jsou zde ztvárněny pískovcové balvany vyrůstající přímo ze země. Braunův Betlém je jedinečným krajinářským a sochařským otiskem, který jeho barokní tvůrci zanechali v našem regionu. Jedná se o unikátní galerii vrcholně barokních soch, které jsou situovány v přírodním prostředí. Tento moment jim dodává další rozměr, při kterém vynikne Braunova expresivní invence.

Zoologická zahrada Dvůr Králové nad Labem
Královédvorská zoologická zahrada vznikla na území původního soukromého parku s překrásnou budovou - kopií renesančního zámku (originál leží u Vídně), kterou nechal jako letohrad postavit začátkem 20. století (1905) továrník Richard Neumann. Po znárodnění textilního průmyslu v roce 1945 vzniklo ve „vile“ městské Vlastivědné muzeum, jehož součástí se postupně staly klece s evropskými zvířaty - základ budoucí ZOO.

ZOO leží v podhůří nejvyšších českých hor - Krkonoš, v malebném údolí potoka Netřeby. V této půvabné přírodní scenérii byly vytvořeny expozice, které zachovávají přirozené podmínky života chovaných zvířat. Velká stáda našich kopytníků obývají prostorné výběhy a od návštěvnických stezek je odděluje pouze příkop. Šelmy a primáti jsou od návštěvníků odděleni bezpečnostním sklem, což umožňuje bezprostřední kontakt se zvířaty.

Čerpáno z oficiálních stránek města www.mudk.cz, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

Úžasný poznávací zájezd do OMÁNU

Poznejte s OMÁN - tajemnou zemi pevností, hradů, rozeklaných hor a pouští, Zemi zelených oáz, bílých písečných pláží a vůní Orientu. S českým průvodcem a poutavým výkladem.  CK TILIA.

ZÁJEZDY ONLINE 2018

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2018 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

UBYTOVÁNÍ ZA NEJLEPŠÍ CENY

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA