Bílá

Bílá

Historie
Vznik obce je spojen se správním vývojem území, porostlém původně hlubokým pralesem, které bylo již před rokem 1100 na hranici českého přemyslovského státu a slezského knížectví opolského. Řeka Ostravice v této části Beskyd rozdělila území na dva odlišné správní celky. Kraj na pravém břehu potoka Černé náležel k frýdeckému panství. Území na levém břehu Černé a Ostravice byla od dob Přemysla Otakara II. (r. 1256) předána s celým hukvaldským panstvím olomouckému biskupství, které je od roku 1777 arcibiskupstvím.

Území byla součástí velké pozemkové državy olomouckého arcibiskupství a byla spravována z Hukvald. Ve druhé polovině 13. století se stal pánem zdejšího kraje olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka. Rozsáhlé lesní plochy nepřinášely v tehdejší době užitek. Jedinou cestou k využití lesního bohatství bylo osídlování lesa. Nastala kolonizační činnost, při které byli do pohraničních hor zváni domácí i cizí osadníci, aby tady zakládali nové vesnice. Jejich úkolem bylo vymýtit daný kus lesa, postavit obydlí a začít hospodařit.

Biskup Bruno, diplomat, který působil ve službách mocného českého krále Přemysla-Otakara II., patřil k významným kolonizátorům. V tomto prostoru se od konce 16. století rozrůstala obec Ostravice, od Frýdlantu až k slovenské hranici. S rozvojem výroby a potřeby dřeva pro ostravické pily, frýdlantské a frýdecké hutě i ostravské doly, s růstem námezdní práce místních obyvatel v lesích, dochází k formování nových vztahů v oblasti Ostravice.

Začalo se formovat samostatné středisko v Bílé, vzhledem k velké vzdálenosti od obce Ostravice. Přesto však ani za první republiky nedošlo k územně správním úpravám. Bylo to způsobeno zemským zřízením, ale i trvající půdní a lesní držbou olomoucké arcidiecéze na levém břehu Ostravice a v Zadních horách.

Jako samosprávná lokalita byla obec ustavena teprve v roce 1951, společně se změnou katastrálních hranic historických obcí Ostravice a Staré Hamry, jejichž dosavadní územní severojižní rozvrstvení podél řeky Ostravice, tvořící historickou hranici Moravy a Těšínského Slezska, bylo upraveno tak, že severní část Starých Hamer (osada Hamrovice) byla připojena k Ostravici, zatímco některé osady Ostravice (Samčanka, Hutě pod Smrkem) se staly součástí Starých Hamrů.

Důvodem pro změnu katastrálních hranic bylo obtížné spojení jednotlivých osad s centry obcí. Tři z nejjižněji položených osad Ostravice se přitom staly základem nové obce Bílá. Jedná se o osady Baraní, Bílá a Mezivodí. Obec Bílá je typická velmi rozptýlenou zástavbou. Má charakter horské obce.
V roce 1974 došlo k integraci národních výborů obcí Staré Hamry a Bílá. Sídlem společného Místního národního výboru byly Staré Hamry. Od roku 1991 je Bílá opět samostatnou obcí.

Současnost
Obec Bílá leží v povodí Černé a Bílé, dvou potoků, které jsou od pramenů svých četných přítoků hlavními zdrojnicemi řeky Ostravice, pojmenované od soutoku obou potoků v nadmořské výšce 521 m, pod vrchem Šorštýnem. Jižní hranice je evropskou rozvodnicí hlavního evropského rozvodí Baltského a Černého moře a od Bumbálky po Bílý kříž je i státní hranicí se Slovenskou republikou. Nejvyšším vrchem na katastru obce je Vysoká (1024 m) patřící již do Vsetínských vrchů.

Centrum obce je na trase okresní silnice vedoucí z Frýdku-Místku přes Frýdlant n. O., obce Ostravice a Staré Hamry na hraniční přechod se Slovenskou republikou na Bumbálce. Příjezd je možný i od Valašského Meziříčí, přes Rožnov a Bečvy. Centrum obce i její četné osady jsou obklopeny lesy Klokočovské hornatiny s místním označením Zadní hory, která je součástí Moravskoslezských Beskyd a soustavy Západních Karpat.

Horský charakter počasí zdejší oblasti je dán vysokým průměrem ročních srážek okolo 1 023 mm, v období měsíců května až září se úhrn srážek pohybuje od 700 do 900 mm. V zimním období je proto obvyklá vysoká sněhová pokrývka s ideálními podmínkami pro lyžování.

Lesnatost rozsáhlého katastrálního území obce s celkovou rozlohou 5 642 ha činí 92 %. Převážně jehličnaté lesy oblasti jsou předurčeny pro plnění významných funkcí. Vedle produkčních funkcí dříví a ostatních produktů se mezi hlavní řadí funkce vodohospodářská, půdoochranná , rekreační a krajinotvorná. Oblast je vodohospodářsky státně důležitá a byla v roce 1978 vyhlášena na širším území jako Chráněna oblast přirozené akumulace vod.

Území Beskyd je cenným přírodním komplexem, proto zde byla v roce 1973 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Beskydy a obec Bílá je v rozsahu celého katastru její součástí.

Turistické zajímavosti

Dřevěný kostel sv. Bedřicha
Patří k nejzajímavějším památkovým objektům. Byl postaven nákladem a z podnětu olomouckého arcibiskupa kardinála Bedřicha z Fürstenbergu v létech 1873 až 1875 podle projektu stavitele Antonína Kybasty, který se nechal inspirovat severskou architekturou.  

Lovecký zámeček
Nedaleko kostela na odbočce potoka Velká Smradlavá byl v roce 1906 postaven arcibiskupský zámeček. Plášť zámečku chráněný šindelem si dodnes podržel původní vzhled.

Přírodní zajímavosti

Národní přírodní rezervace Salajka pod Bumbálkou
Patří k přírodním zajímavostem. Prales má rozlohu 21,8 ha. Je chráněn již od roku 1937, kdy byl zřízen bývalým majitelem arcibiskupstvím olomouckým. Pralesní rezervaci tvoří velmi vzácný zbytek původního jedlobukového pralesa s průměrným věkem 280 let. Legendární jedlí zde byla tzv. Tlustá Tonka, která měla kolem 350 let, obvod v prsní výši 527 cm a dřevní hmotu kolem 40 m^₃. Tento prales je ukázkou přirozeného stavu lesa, který v minulosti pokrýval značnou část Beskyd.

Pramen Smradlavá
Sirný pramen se nachází v blízkosti potoka Velký Smradlavý na trase Bílá – Beskyd – Bumbálka.

V obci můžete využít 7 lyžařských vleků, tenisový kurt, minigolf (restaurace Pokrok a hotel Bílá) a  koupaliště (hotel Bílá). Vhodná lokalita pro turistiku a cykloturistiku.

Čerpáno z oficiálních stránek obce Bílá www.obecbila.cz, na kerých najdete další informace.