Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka je malebnou podhorskou lázeňskou obcí s tisícem obyvatel a příznivým klimatem blahodárně působícím na lidský organismus, přístupnou z Hnojníku úzkou silnicí stíněnou stoletou lipovou alejí o délce 2,5 km. Obec je hlavním protagonistou rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu obcí povodí Stonávky, která v katastru obce pramení a obcí protéká.

V Komorní Lhotce je možno si prohlédnout klasicistní evangelický kostel z roku 1782 se třemi empírovými náhrobky a s barokním mobiliářem, krásným oltářem a kazatelnou. Také katolický kostel, který byl vybudován o více než 100 let později z místního šedozeleného godulského pískovce je zajímavým objektem. Lidová architektura je přímo v centru obce zastoupena zachovalými roubenými karpatskými dřevěnicemi z 19. století, typickými pro Těšínsko, a v údolí Ráztoky mimořádně zachovalým roubeným selským domem včetně stodoly, chlévů a kůlny. Na jihovýchodním svahu hory Goduly lze shlédnout "toleranční pomník", postavený v roce 1931 při 150. výročí vydání tolerančního patentu.

Charakter obce je přímo utvářen horským reliéfem Moravskoslezských Beskyd, v jejichž údolích se obec nachází. Pěší trasy, cyklotrasy, případně koňské stezky, které hustě protkávají okolní krajinu, nabízejí řadu překrásných výhledů i romantických přírodních zákoutí, příležitostí pro sportovní vyžití i pro soukromé meditace. Návštěvníkům se nabízí ubytování v hotelích, rekreačních zařízeních i v soukromí. V obci je široká nabídka místních jídel a krajových specialit v několika restauracích s mnohotvárným koloritem. Komorní Lhotka také nabízí pravou finskou saunu, léčivé bylinkové lázně a další zařízení poskytující ozdravné procedury.

Historie
Obec měla ve své historii různá jména, která se ale vždy vázala k okolnostem jejího vzniku. Původní osadníci byli totiž po určitou dobu - lhůtu - zbaveni povinnosti odvádět poplatky.

V 15. století, v době založení, nesla název Bučkova Lhota, v roce 1506 pak Lhota, v 16. století Valašská Lhota a Střižná Lhota. V roce1621 a 1646 je uváděna jako Ves Elgotka, v roce 1808 jako Litka, v roce 1885 znovu Lhotka a pak od roku 1894 se objevuje její současný název Komorní Lhotka. Ve 20. století po rozdělení Těšínska pak Ligotka Kameralna, německy Cameral Elgot. Občas se ve starých gruntovních knihách objevují názvy Střední či Prostřední Lhota, Ligotka Gnojnicka, Lhotka nad Hnojníkem a Líhotka.

Spolu s názvy se měnila i pečeť obce. Nejstarší obecní pečeť z roku 1702 je oválná se znakem rádla a nápisem ELGOTH (ANNO) 1702. Tato pečeť se udržela asi 150 let. Po ní nesla pečeť vyobrazení vesničana s fajfkou a dvěma psy stojícího vedle stromu. Vystihovala charakter zemědělství v obci, které spočívalo především na pastevectví. Razítka obce se v roce 1902 změnila na razítka s nápisy bez znaků. Pravděpodobné je dvojí založení obce. První proběhlo v letech 1455, pak ale zmínky o obci nejsou a objevují se až znovu po 120 letech s nástupem Valachů do oblasti Beskyd.

Lázeňství
Již za bývalé c. a k. rakousko-uherské monarchie byla obec oblíbená jako letovisko, kde dojížděli hosté z Těšínska, Opavy, Krakowa, Brna, Vídně a Prahy. Tito hosté založili zvelebovací spolek, který měl okolo 50 členů. Za členské příspěvky 1 - 4 rakouské koruny ročně byly upravovány chodníky, lavičky v místech vyhlídek, upravovaly se lesní studánky, petrolejové osvětlení komunikací apod.

Bylinné lázničky
V roce 1860 založil sedlák Jiří Valica pod Godulou primitivní lázně s 3 dřevěnými vanami. Ty byly v roce 1921 lesní správou přebudovány na větší stavbu, ve které byly vybudovány 4 kabinky a kotel na vaření bylin pro bylinné koupele. V současné době jsou opět v provozu.

Vodoléčebný ústav
V roce 1880 byl založen fojtem Adamem Walachem v místech dnešního hotelu Premier vodoléčebný ústav. Po požáru v roce 1903 byl znovu obnoven a roku 1904 znovu otevřen. Pak jej v roce 1909 převzala rodina Stillerova. Ta jej až do počátku II. sv. války udržovala spíš jako turistický hotel. Během války se jej Němci pokusili přebudovat na vodoléčebný ústav, ale v r. 1945 jej nedokončený opustili. Po válce byl hotel odprodán Jaklovym závodům a pak se stal zotavovnou ROH Vítkovických železáren.

Finská sauna a Koliba
V obci je v provozu také klasická finská sauna, vytápěná dřevem. Bazén je umístěn mimo budovu a napájen přímo potokem Stonávkou. V 90. letech byla přistavěna Koliba s koupelemi a masážemi.

Památky a turistické cíle

Evangelický kostel (1782)

Katolický kostel (postaven pro letní hosty v r. 1829)

Toleranční pomník
Postaven na místě, kde se tajně scházeli evangelíci v době náboženského útisku.

Empírové náhrobky
Náhrobek rytíře Jana Bohumila Tschammera z Jiskřičína (dnes Polsko) a jeho manželky Kristýny Beatrice. Vybudován v r. 1852.

Dřevěné stavby  (roztroušené v obci a stráních)

Střelnice pod Ropičkou
V roce 1893 zřídila c.a k. rakouská armáda pro vojenský výcvik střelnici v údolí říčky Ráztoky. Byla používaná až do roku 1936 čs. armádou. Pozůstatky tvoří zalesněné zákopy a cesta k nim.

Čerpáno z oficiálních stránek http://stonavka.cz/komorni_lhotka, na kterých najdete další informace.