Javorník

Javorník

Historický vývoj
Název města je slovanského původu a je odvozen od javoru, resp. od přídavného jména javorný, tj. javorový les, vrch a podobně. Německé Jauernig je zjevně jen přizpůsobeno původnímu označení. Od 16. století bylo důsledně rozlišováno město Javorník od stejnojmenné vsi, ale nejčastěji byla celá tato lokalita označována podle zdejšího hradu a pozdějšího zámku Jánský Vrch, německy Johannesberg.

V roce 1960 byly k Javorníku připojeny dříve samostatné obce Travná (Krutvald) a Zálesí (Valdek). V roce 1976 byly s tímto městem sloučeny i další obce, a sice již dříve spojené lokality Bílý Potok a Horní Hoštice, a dočasně v letech 1985 až 1990 také UheIná a Vlčice. Areál Javorníku představoval v roce 1991 nebývale velký katastr se 7748 hektary, i když jenom s 3077 obyvateli a 553 domy. V roce 1959 byly provedeny v tomto katastru určité, ne však příliš velké hraniční změny a výměny s Polskem.

Městský znak Javorníka vznikl teprve v 16. století, je odvozen ze znaku vratislavského biskupa Baltazara z Promnic; v červeném štítě (nesprávně modrém) je stříbrná střela a nad ní stříbrná hvězda. Ves Javorník užívala nejprve pečetní znamení dvou zkřížených motyk, typář z roku 1745 zobrazoval kříž a pod ním tři hřeby.

Javorník leží v místech, kde severní svahy Rychlebských hor přecházejí do úrodné roviny Vidnavské nížiny směrem na severovýchod k polské řece Nise. Nad městem se tyčí zámek na Jánském Vrchu (336 m). Na městské jádro podél potoka Javorník, které má protáhlý tvar, navazuje v severovýchodním směru téměř bezprostředně vesnická dvouřadová zástavba až téměř k hranicím s Polskem (střední nadmořská výška kolem 298 m). Katastr v rozloze 1801 hektarů zasahoval již před připojením okolních obcí na jižní straně do Rychlebských hor a jejich údolí, na druhé straně severovýchodně až ke státní hranici.

Javorník zcela zjevně doplatil na změny státních hranic, zejména po rozdělení Slezska za Marie Terezie roku 1742. Tehdy se totiž najednou ocitl v nejzazším severozápadním cípu rakouského a po roce 1918 k Československu náležejícího Slezska, ve výběžku, který byl vlastně ze tří stan obklopen územím Německa a po roce 1945 Polska. Město i s okolím leží stranou důležitějších dopravních tepen, silnice mají víceméně místní význam, k důležitějším patří jen spojnice od města Jeseníku přes Žulovou a Javorník k Bílé Vodě. Také železnice má jenom zcela lokální význam a spojuje vlastně jen Javorník jako konečnou stanici s Dolní Lipovou na již mnohem důležitější trati od Šumperka do Jeseníku.

Historie Javorníka byla ve středověku mnohem bohatší, než tomu bylo v novověku a zejména po roce 1945. V roce 1850 měl celý Javorník, tj. město, vesnice i Jánský Vrch, ještě 3 156 obyvatel, ale potom v tomto směru stagnoval, takže v roce 1900 měl opět 3 095 obyvatel ve 431 domech. Bylo to do roku 1918 beze zbytku město německé, teprve po roce 1918 se zde uplatnila česká menšina, která se do roku 1930 rozrostla na 111 osob (z 3067 obyvatel).

Velmi nepříznivý vývoj nastal po roce 1945, kdy po odsunu Němců bylo roku 1950 v městečku již jenom 1803 obyvatel ve 481 domech. V následujících desetiletích se situace příliš nezlepšila, protože při posledním sčítání lidu v roce 1991 bylo v Javorníku 2 592 obyvatel, ovšem bez místních částí Bílý Potok, Horní Hoštice a Travná, a 433 domů, z nichž tři čtvrtiny tvořily domky rodinného typu.

Turistika

Zámek Jánský Vrch
Zámek Jánský Vrch vznikl přestavbou gotického hradu r. 1507 za biskupa J. Thurza jako letní biskupské sídlo. Znovu přestavován za třicetileté války, v 18. a v 19. stol. Ve zdech zámku kamenné renesanční pamětní desky. R. 1776 zřízená francouzská zahrada a r. 1800 založena na jižním svahu anglický park. Po r. 1945 zámek postupně vybavován mobiliářem z období od renesance po biedermeier (pozoruhodný soubor nábytku biedermeierovského slohu z 19. stol.). K nejcennějším exponátům patří gotické plastiky sv. Barbory, sv. Heleny a P. Marie z konce 15. stol. V zámecké kapli tabulový oltář s obrazem Kristova křtu (nizozemská škola z poč. 17. stol.). Jedinečná sbírka dýmek a kuřáckých potřeb.

Barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1723
Součástí kostela barokní fara z r. 1728.

Dům č. p. 31
Bývalé sídlo skladatele K. Ditterse, ukázka výstavné měšťanské architektury z pol. 18. stol. (otevřeno muzeum).

Historická zástavba měšťanských domů
Střed města tvoří historická zástavba měšťanských domů vesměs z poč. 19. stol. Radnice z r. 1935.

Ostatní zajímavosti
• Pobyt K. Ditterse připomíná klasicistní pomník z r. 1793 v Puškinově ulici.
• Socha sv. Immaculaty na sloupu s letopočtem 1723.
• U č. p. 90 empírová socha sv. Jana Nepomuckého z poč. 19. stol.
• V místní části Ves Javorník raně gotický hřbitovní kostel sv.
• Kříže z r. 1260 se dvěma románskogotickými portály z 2. pol. 13. stol.
• Nedaleko zbytky středověkého tvrziště.
• Rodiště lékaře Jana Nepomuka Rusta (1775 - 1840), přítele J. E. Purkyně, dále básníka Jana Kristiána Zedlitze (1790 - 1863), učitele hudby a skladatele církevních děl Julia Gepperta (1851 - 1881).
• Do kulturních dějin města se zapsal především kapelník a vrchnostenský úředník Karel Dittersdorf (1739 - 1799), autor dodnes hrané opery „ Lékař a lékárník".

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.javornicko.cz/javornik/, na kterých najdete další informace.