Lipová - lázně

Lipová - lázně

Lipová – lázně je malebná horská obec ležící na rozhraní pohoří Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku. Území obce je značně členité, čemuž odpovídají i značně se lišící nadmořské výšky – střed obce 498 m n. m., vrchol hory Šerák 1 351 m n. m.

Správně je obec přičleněna pod Olomoucký kraj, okres Jeseník a historicky patří do území Slezska, přičemž západní hranice katastru tvoří hranici mezi Moravou a Slezskem. Na západě se v bodě zvaném Smrk–hraničník dotýká státní hranice s Polskou republikou.

Tato lázeňská obec je známa svým překrásným hornatým okolím, které skýtá bohaté možnosti turistiky, cykloturistiky, běžeckého i sjezdového lyžování. Dnešní obec Lipovou – lázně tvoří dvě původně samostatné obce Dolní Lipová a Horní Lipová. Ke sloučení obou obcí došlo teprve roku 1960, a proto jsou dějiny obou částí popsány samostatně. Níže je uveden popis historie Dolní Lipové.

Historie
První zmínka o Dolní Lipové se uvádí v seznamu příjmů vratislavského biskupství (tzv. Liber fundationis). Tento dokument se dochoval pouze v opise pořízeném v 15. století, ale svým obsahem zachycuje situaci kolem roku 1290. Zde je obec uváděna pod názvem Lynda (bez udání lánové rozlohy) a tento název byl pravděpodobně odvozen od slova lípa, která se zde hojně vyskytovala. Druhá písemná zmínka pochází teprve z roku 1372 a je obsažena v tzv. Regestech zemských desek niského knížectví – zde je uváděna jako Lynda prope Freyenwalde.

Další zmínka o Dolní Lipové je uvedena v tzv. Vratislavském rejstříku úroků a příjmů biskupství, který byl sepsán kolem roku 1420. Obec je zde uvedena pod názvem Lynda s celkovou rozlohou 40 lánů. Po dalších téměř 150 let není Lipová v pramenech uváděna. Je pravděpodobné, že pro svou značně nepříznivou geografickou polohu opět zcela nebo alespoň částečně zpustla. Roku 1547 převzalo vratislavské biskupství do své režie jesenické panství a začalo se zvýšenou těžbou dřeva i v údolí Staříče. Vymýcené plochy byly přeměněny v polnosti táhnoucí se od Bobrovníku až po Horní Lipovou.

První majetkové záznamy v pozemkových knihách jsou uváděny již před rokem 1559. Postupně sem přicházeli další osadníci, a tak roku 1585 zde žilo 57 sedláků, kteří sem přišli většinou z České Vsi a Adolfovic.

Třicetiletou válku přečkala obec patrně bez větších pohrom. O to více tragicky se Dolní Lipové dotkly procesy s údajnými čarodějnicemi, které byly inscenovány v letech 1622 – 1684. Ve své závěrečné fázi znamenaly smrt na hranici pro devět zdejších žen. Čarodějnické procesy na Jesenicku postihly i mužskou populaci, i když podstatně méně než ženskou. Dokladem těchto nečetných případů je i ortel z 23. listopadu 1651 se jménem teprve osmiletého dolnolipovského chlapce.

O církevních poměrech vypovídá zpráva z roku 1638, kde je zmiňován kostel sv. Kateřiny (původní zasvěcení dnešního kostela sv. Václava) a v další zprávě je kostel popisován jako kamenná budova s dřevěnou věží a střechou.

V polovině 17. století se stala Dolní Lipová po nedaleké České Vsi druhou největší obcí na Jesenicku. Jestliže roku 1649 zde bylo 41 sedláků, pak o osm let později zde žilo 69 sedláků a 30 zahradníků. Tento vzrůst počtu obyvatel lze vysvětlit postupující kolonizací údolím Staříče směrem k Horní Lipové. V 17. století bylo v Lipové vedle zemědělství a řemesel provozováno také mramorářství a v 80. letech byly činěny první pokusy o dolování – jednalo se o naleziště mezi Dolní Lipovou a Bobrovníkem, avšak výsledky byly žalostné a další zprávy o dolování neznáme. Větší rozšíření a možnost obživy znamenala práce v lese. Počátkem 18. století byly zaznamenány rovněž pokusy o pálení vápna, což se stalo doplňkovým zaměstnáním k zemědělství. V 18. a zvláště v 19. století byla Dolní Lipová známa svými dřevořezbáři.

Války o Slezsko v letech 1740 – 1763 znamenaly pro jesenický kraj období hospodářské nestability, což bylo zapříčiněno i častými průchody bojujících vojsk táhnoucích na Moravu. Ještě těžší situaci způsobila tzv. bramborová válka (nakažlivá choroba) roku 1779.

Vítanou změnou v nepříliš pestrém životě zdejších obyvatel se stala návštěva císaře Josefa II., který navštívil obec 1. září 1779, když se vracel z inspekční cesty pohraničních oblastí tehdejšího rakouského dílu Slezska. Při příjezdu byl překvapen chudobou dolnolipovských obyvatel.

Současnost obce Lipová - lázně
Obec Lipová – lázně je součástí okresu Jeseník, který je nejsevernější výspou Olomouckého kraje a počtem obyvatel se řadí mezi největší obce na Jesenicku. V současnosti má okolo 2.600 trvale žijících obyvatel a zájem o výstavbu v obci stále trvá. Je to dáno zejména výhodnou polohou obce (blízkost Jeseníku, křižovatka železničních tras, dopravní dostupnost) a také jejím překrásným hornatým okolím a poměrně zachovalou přírodou.

Významným zařízením jsou Lázně Dolní Lipová, kde nachází uplatnění mnoho zdejších obyvatel. Jedná se o klimatické lázně s celoročním provozem. Specializací je léčba lupenky (i s kloubními projevy), ekzémů všeho druhu, kožních chorob z povolání, akné (trudoviny) a jiných chronických kožních onemocnění. Dále se specializují na léčení poruch metabolismu cukru (diabetes), zvýšené činnosti štítné žlázy a stavů po operaci štítné žlázy, obezity a poruch lipidového metabolismu.

Dalším významným podnikem je místní závod na výrobu bižuterie, který zaměstnává na 250 osob. Spousta lidí nachází uplatnění rovněž ve službách spojených s turistickým ruchem, o čemž svědčí velké množství rekreačních a ubytovacích zařízení, restaurací a pohostinství. Další občané jsou zaměstnáni v lesnictví a zemědělství. Místním občanům i návštěvníkům dále slouží dvě pošty, zdravotní středisko a množství obchodů i malých obchůdků. V Dolní Lipové jsou dva lyžařské areály (Miroslav a Lázeňský vrch), v Horní Lipové slouží lyžařům jeden vlek (U Penzionu Kovárna). V zimním období se na území obce nachází několik kilometrů udržovaných běžkařských tras. V létě skýtá obec a okolí bohaté možnosti pro pěší turistiku a cykloturistiku.

Co se týká spolků, v obci působí jednotka dobrovolných hasičů, která má bohatou tradici a která sídlí v budově hasičské zbrojnice. Dále je zde Sportovní klub Lipová – lázně, který provozuje fotbalové hřiště, sportovní tenisový klub, jež se stará o tenisové kurty, působí zde Český červený kříž, Klub českých turistů, Musher klub Obří skály (pořadatel soutěží se psy) a tři sdružení věnující se myslivosti (Myslivecké sdružení Šerák, Myslivecké sdružení Pod Smrkem a Myslivecká společnost Obří skály).

Ze vzdělávacích zařízení je nutno v prvé řadě jmenovat Základní školu Lipová – lázně, kterou v roce 2004 v devíti ročnících navštěvovalo 225 žáků. Pod Základní školu spadají i dvě školy mateřské – MŠ u Obecního úřadu v Dolní Lipové a MŠ v Horní Lipové. Neméně významnou institucí je i Střední odborné učiliště, Praktická škola a učiliště v Dolní Lipové. Tento ústav se zabývá zejména řemeslným vzděláváním.

Z dalších služeb lze jmenovat Obecní knihovnu, která sídlí v budově Obecního úřadu. Kromě služeb souvisejících s půjčováním knih a jiných tiskovin zde byl zaveden vysokorychlostní internet pro veřejnost a knihovna slouží také jako informační centrum. V Horní Lipové bylo nedávno otevřeno Muzeum Slezského semmeringu, které mapuje historii železniční trati v úseku Lipová-lázně – Horní Lipová – Ramzová. V létě roku 2006 bylo dokončeno Muzeum Johanna Schrotha, který je zakladatelem zdejších lázní.

Co se týká stavebních památek a jiných zajímavostí, je třeba jmenovat zejména kostel Sv. Václava a klasicistní budovu Rychty na křižovatce v Dolní Lipové. Zde je také umístěn pomník obětem tzv. Frývaldovské stávky z 25. 11. 1931. Dále se zde nachází pomníky upomínající na světové války (jeden v Dolní a jeden v Horní Lipové) a v areálu lázní i pomníky na jejich představitele z minulosti. Zajímavý je také Park u viaduktu v Dolní Lipové, který nedávno prošel rekonstrukcí. Zde je umístěn pomník J. W. v. Goetheho a J. Haydna z roku 1932.

Jelikož počet obyvatel v poslední době roste, bylo nutno vybudovat v obci množství dalších bytů (půdní vestavby, dvanáctibytový dům u OÚ, dva šestibytové domy u školy apod.). Pro starší spoluobčany byl nedávno vybudován Dům s pečovatelskou službou, kde se nachází 22 samostatných bytových jednotek. Ze stavebních akcí týkajících se občanské vybavenosti je nutno předně jmenovat rozsáhlou rekonstrukci budovy základní školy včetně vybudování nové tělocvičny.

V poslední době je velký zájem o soukromou výstavbu rodinných domů, a to zejména v Dolní Lipové. Nedávno schválený Územní plán obce stanovil další plochy určené zejména pro výstavbu rodinných či rekreačních domů, což zajišťuje další možnosti rozvoje obce.

Kulturní památky

Památník obětem Frývaldovské stávky
V roce 1963 došlo k prohlášení památníku odhaleného 21. 5. 1961 za národní kulturní památku (dnes pouze kulturní památku). Nachází se u křižovatky silnic Jeseník – Hanušovice – Javorník v Dolní Lipové. Jedná se o volně stojící bronzové sousoší umístěné na rozlehlém, žulou vydlážděném prostranství s pěti schodišťovými stupni. Na masivním hranolovém podstavci obloženém žulovými deskami je osazena bronzová plastika stojících figur symbolizujících tři generace kameníků.

Památník je upomínkou na tzv. frývaldovskou stávku, která proběhla 25. listopadu 1931. Střetnutí četníků a stávkujících kameníků i nezaměstnaných skončilo zastřelením a smrtelným zraněním osmi demonstrantů. První snahy o vybudování monumentálního památníku se datují do doby bezprostředně po roce 1931. V rámci vypsané soutěže, která posoudila celkem 19 návrhů, uspěl Zdeněk Pešánek. Jeho návrh však nebyl realizován. Autorem nynějšího památníku je olomoucký akademický sochař Rudolf Doležal.

Hospoda Na rychtě, č. p. 244
Tato kulturní památka byla vyhlášena v roce 1963, stojí na pozemku parc. č. 987 v katastrálním území Dolní Lipová. Jedná se o pozdně barokní budovu s klasicistní architekturou se štítem z doby kolem roku 1800. Stavba se nachází v urbanisticky exponované poloze u křižovatky silnic Jeseník – Hanušovice – Javorník v Dolní Lipové. Budova postavená z cihlového zdiva má podélnou dispozici s dvěmi podkrovními patry. Hlavní průčelí má čtyři okenní osy, na boční fasádě je uplatněno osm okenních os. Po obvodu objektu probíhá profilovaná korunní římsa. Štít s volutovými křídly ve dvou patrech je ukončen půlkruhově a je členěn profilovanými římsami. Celý objekt je zastřešen sedlovou střechou, na východní straně střechy je umístěn vikýř. Objekt i v současnosti slouží jako restaurace.

Hrob Rudolfa Haukeho s pomníkem
V roce 1974 došlo k prohlášení hrobu Rudolfa Haukeho, jedné z obětí střelby do dělnictva při stávce v roce 1931, za kulturní památku. Hrob se nachází na hřbitově v Dolní Lipové. Jedná se o jednoduchý rámovaný hrob v záhlaví s náhrobkem. Je to pískovcový monolit s plastickou dekorativní výzdobou, osazen na soklu obdélníkového půdorysu a členěn mělkou dekorativní nikou, v níž je vsazena kamenná deska s nápisem. Nad nápisem je umístěna oválná fotografie a v hlavě náhrobku reliéf padající orlice se zlomeným křídlem.

Mezi další významné objekty, které již však nejsou památkově chráněny, patří tyto stavby:

Kostel sv. Václava
Jedná se o jednolodní budovu, která je typickou ukázkou stavební památky josefinské doby. Dnešnímu kostelu předcházela malá kaple, která je v pramenech zmiňována již roku 1625. Základní kámen nového kostela o rozměrech 36 x 12 m byl položen 10. 5. 1787 a ještě téhož roku byla dokončena hrubá stavba. Stavební práce pokračovaly i v následujícím roce, kdy byly dokončeny.

Slavnostní vysvěcení kostela se uskutečnilo 2. listopadu 1788. Vnitřní zařízení kostela bylo získáno z několika zrušených kostelů a klášterů. Celkové náklady na výstavbu této církevní památky si vyžádaly 6.988 zlatých, které poukázal císař Josef II. z náboženského fondu. Lipovský kostel byl již od svého počátku zasvěcen českému patronu sv. Václavovi, což je ojedinělý případ v celém Slezsku.

Hrob Johanna Schrotha
Jedná se o hrobku zakladatele zdejších velmi známých dolnolipovských lázní a jeho potomků. Nachází se na hřbitově v Dolní Lipové.

Kamenný znak na budově č. p. 36 v Horní Lipové
Jde o kamenný znak ve tvaru barokní kartuše s nápisem „Scholtisey 1696“, který se nachází v čelní zdi domu č. p. 36 v Horní Lipové (dnes Penzion Slatina). Znak je dokladem existence bývalého šoltéského statku (název šoltéství byl specifickým označením, kterého se používalo výhradně na území vratislavského biskupství, a měl obdobu v moravském rychtářství).

Komplex lázeňských budov
Jedná se o budovy vystavěné převážně až ve druhé polovině 19. století. Nevynikají sice významnou uměleckou hodnotou, takže se dosud nedostaly na seznam nemovitých kulturních památek, jedná se však o budovy se zajímavou architekturou a jsou součástí dějin Lipové.

Příroda a okolí

Krasové jevy
V krystalických vápencích jsou vyvinuty krasové jevy a nejlepší podmínky pro vznik podzemních krasových jevů byly v oblasti Na Pomezí, kde se vytvořily celé soustavy jeskyní. Jedná se o krasovou oblast tvořenou vrstvami krystalických vápenců středně až svrchně devonského stáří. V oblasti se vyskytuje několik jeskyní, z nichž nejrozsáhlejší je jeskyně Na Pomezí, která je z části zpřístupněna pro veřejnost (nachází se již na k. ú. Vápenná).

Komplikovaný systém puklinových chodeb je dosud znám v délce asi 1000 m z toho je veřejnosti zpřístupněno 460 m. Jde o nejrozsáhlejší jeskynní systém v České republice vyvinutý v krystalických vápencích. V jeskyni je vyvinuta bohatá krápníková výzdoba (stalaktity, stalagmity, nátekové formy). Kromě této jeskyně se v této oblasti nachází některé další jeskyně mezi něž patří Rasovna, Liščí, Netopýří a Komínová. Vedle podzemních prostor jsou zde také vyvinuty výrazné povrchové krasové jevy – škrapy, závrty, paleoponory, aktivní ponor a vývěr.

Krasové jevy jsou vyvinuty také v Horní Lipové, ale v daleko menší míře. Nejznámější je malá jeskyně zvaná Koňaková u silnice směrem na Ramzovou, situovaná v malém opuštěném lomu. V údolí Ramzovského potoka je ještě několik krasových útvarů – nejnápadnější jsou ponory samotného Ramzovského potoka. Ponory jsou známy i na horním toku Staříče a na jeho pravostranném přítoku Vápenném potoce.

Lesy a lesní hospodářství
Na území Lipové je převládajícím rostlinným společenstvem les, který pokrývá téměř tři čtvrtiny celého spojeného katastru (na k. ú. Dolní Lipová je 795,65 ha a na k. ú. Horní Lipová 2.537,08 ha lesní půdy). To vypovídá o vysokém stupni ekologické stability celého území. Druhová skladba dřevin však až na malé výjimky není nikde původní. Původně zde byly jedlovo-bukové porosty, okolo 1 000 m n. m. začíná smrkovo-bukovo-jedlový stupeň a v okolí vrcholu Šeráku a Mračné hory jsou původní velmi cenné pralesovité smrčiny.

Převládající a na celém území nejrozšířenější dřevinou je smrk, jehož monokultury zde byly vysazovány zejména kvůli jeho poměrně rychlému růstu. Značné zastoupení zde má i buk lesní, který se podílí na skladbě lesů asi 30%. V daleko menší míře je zastoupen modřín opadavý, jedle bělokorá, javor klen i mléč, dále jilm horský, jeřáb ptačí a douglaska. Vrchol Šeráku pokrývají husté porosty borovice kleče, která zde však byla vysazena v letech 1879 a 1890 uměle. Také malá bezlesá plocha v blízkosti vrcholu vznikla lidskou činností. Přirozený je však rozvolněný porost smrku na temeni této hory. Pralesovité smrčiny s příměsí jeřábu zde dosahují stáří v rozmezí od 130 do 170 let a jedná se tedy o nejstarší porosty na území Lipové. Na Lví hoře a na jejích svazích se fragmentálně nachází zbytky přirozeného bukového porostu s význačnou květenou.

Plocha lesa se za posledních 100 let značně zvětšila, protože došlo k zalesnění zemědělsky obhospodařované půdy v nižších polohách obce. Dodnes to připomínají stále patrné meze s porostem dlouhověkých dřevin, přičemž zemědělská půda byla zalesňována hlavně smrkem. Lesy Hornolipovského katastru až na malé výjimky obhospodařuje s. p. Lesy ČR – Lesní správa Javorník. V Dolní Lipové patří většina lesů Obci Lipová – lázně, pouze okrajové části a menší celky jsou ve vlastnictví státu.

Na těch západně od Anenského údolí a cesty směrem na sedlo Na Pomezí hospodaří LČR – LS Javorník. Porosty východně od této linie spadají (samozřejmě mimo lesů ve vlastnictví obce) do působnosti LS Jeseník. Na území obce je poměrně hustá síť zpevněných lesních cest, které slouží pro lesní dopravu a obhospodařování lesních porostů. V Dolní Lipové je necelých 21 km zpevněných cest a v Horní Lipové dokonce více jak 58 km lesní dopravní sítě.

Zejména ve vyšších polohách dochází v posledních letech, stejně jako jinde v Hrubém Jeseníku a Rychlebských hor k poškozování lesních porostů imisemi oxidu siřičitého, těžkých kovů a ozonu. V okolí vrcholu Smrku vznikly rozsáhlé holiny, které se daří kvůli drsným klimatickým podmínkám jen pomalu zalesňovat. Obdobná situace je i na Obřích skalách a na severním svahu Mračné hory. Tyto holiny zde vznikly zejména v minulých dvou desetiletích, a to hlavně spolupůsobením vichřice, sněhu a námrazy. Z biotických činitelů nejvíce poškozují porosty kůrovci – zejména lýkožrout smrkový a také lýkožrout lesklý. Tyto škůdce se snaží lesní hospodáři eliminovat používáním feromonových lapačů a včasným vyklízením napadených jedinců z lesních porostů.

Přechodně chráněná plocha Louka na Miroslavi byla vyhlášena roku 2005 (od 6. 10. 2005 do 6. 10. 2015), k. ú. Dolní Lipová, výměra 0,7094 ha. Je to velmi významná lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin. Jde se o louku kolem potoka, který je bezejmenným pravostranným přítokem vodního toku Miroslav. Jedná se o lokalitu, která se nachází v mezofytiku ve fytogeografickém podokresu 73a – Rychlebská vrchovina. Jedná se o společenstvo vlhkých mezofytních luk s přechodem na podhorské mezofilní ovsíkové louky (sv. Arrhenatherion as. Trifolio-Festucetum rubrae).

V lokalitě byl v roce 2004 zjištěn pravděpodobně největší výskyt silně ohroženého mečíku střecholistého (Gladiolus imbricatus) na území celé CHKO Jeseníky, a to o počtu 671 kvetoucích jedinců. V roce 2005 zde bylo nalezeno celkem 455 kvetoucích rostlin tohoto druhu. Jedná se tedy o lokalitu, která je velmi významná z hlediska výskytu silně ohroženého mečíku střecholistého, přičemž byli počítáni pouze kvetoucí jedinci.

Vzhledem k tomu, že zde byla v roce 2004 vytýčena jedna část lokality o ploše 2,0 x 2,0 m, na které byl zjištěn asi 40% podíl sterilních jedinců, lze dovodit, že celkový počet rostlin tohoto druhu je v tomto území daleko vyšší. Z dalších vzácných, zvláště chráněných druhů zde bylo zjištěno 59 jedinců ohroženého druhu prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), 41 rostlin ohroženého prstnatce Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii), sedm jedinců ohroženého vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia) a 28 kvetoucích bradáčků vejčitých (Listera ovata) - bez ohrožení – vzácnější taxon vyžadující pozornost.

Kromě toho se zde vyskytují další vlhkomilné druhy jako kuklík potoční (Geum rivale), přeslička bahenní (Equisetum palustre), pcháč bahenní (Cirsium palustre) apod. Předmětné území se nachází v nadmořské výšce od 605 do 645 m a je součástí III. zóny odstupňované ochrany přírody CHKO Jeseníky. Není však součástí ÚSES, ale je evidováno jako součást Ekologicky významného segmentu krajiny „Louky na Miroslavi“.

Další Přechodně chráněnou plochou je Bledule Lipová, která byla vyhlášena roku 1996 (výměra 1,8039 ha) za účelem výskytu ohroženého taxonu bledule jarní (Leucuojum vernum). Jedná se o komplex olšin, rákosin a podmáčených luk s vitální populací zmíněné bledule jarní a řebříčku (Achillea ptarmica).

V nivě Jesenného potoka v zastavěné části Horní Lipové se nachází významná lokalita Sněženky Horní Lipová s výskytem následujících druhů rostlin: sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum vernum), křivatec žlutý (Gagea lutea), česnek medvědí (Allium ursinum), devětsil lékařský (Petasites hybridus) a sasanka hajní (Anemone nemorosa).

Velmi významnou lokalitou, která je nyní navržena jako přírodní rezervace je Rašeliniště na Smrku. Nachází se přímo na plochém vrcholu hory Smrk (1.125,4 m n.m.) a hostí velmi významnou květenu. Roste zde bradáček srdčitý (Listera cordata), který je dle vyhl. č. 395/1992 Sb., veden jako kriticky ohrožený druh a v této kategorii (C 1) je veden i v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky – stav v roce 2000.

Z dalších zvláště chráněných druhů zde byl zjištěn výskyt silně ohrožené ostřice bažinné (Carex limosa), ohrožené klikvy bahenní (Oxycoccus palustris), ohroženého prstnatce Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii). Mezi významné druhy zde rostoucí patří ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), sítina rozkladitá (Juncus effusus) a mnohé další.

Dalším návrhem Přechodně chráněné plochy je Louka pod Smrčníkem. Tato lokalita se nachází na severním svahu hory Smrčník, pod turistickou chatou Na Smrčníku. Jedná se o mezofilní luční společenstvo s hojným výskytem zvláště chráněných druhů rostlin – silně ohroženého mečíku střecholistého (Gladiolus imbricatus) a ohrožených druhů pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), prstnatec Fuchsův (Platanthera bifolia), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a další vyznané druhy jako je bradáček vejčitý (Listera ovata) a kruštík širolistý (Epipactis helleborine).

Na dalších lokalitách, jako jsou například Louky nad Lněným vrchem, Louky za kravínem, Louky v Anenském údolí, Louky na Sněžné stráni, Louka pod Točem se vyskytují zvláště chráněné druhy vstavačovitých. Tato území jsou evidována jako Ekologicky významné segmenty krajiny a některé z nich byly zařazeny do Územního systému ekologické stability jako luční biocentra.

Na území obce Lipová – lázně se nachází celkem osm památných stromů. V Dolní Lipové je to Frývaldovská lípa, která roste v blízkosti památníku Frývaldovské stávky. Obvod jejího kmene činí 282 cm, výška 20 m a stáří se odhaduje na 170 let.

Dalším památným stromem je Lípa na Bobrovníku, Jasan za kostelem (stáří okolo 250 let) a Kaštan u Mejsnarů. V roce 2004 byl vyhlášen další památný strom – Smrk u Obrázku na Miroslavi. Jedná se o strom o obvodu kmene 292 cm ve výčetní výšce s odhadovaným stářím 120 – 150 let, který se nachází nad lyžařským areálem Miroslav.

V Horní Lipové se nachází tři památné stromy a dva jsou druhu lípa velkolistá. Lípa za viaduktem má obvod kmene 545 cm a výšku 22 m, a její staří činí asi 300 let, Lípa pod nádražím má obvod 465 cm, výšku 24 m a stáří asi 350 let. Dalším památným stromem vyhlášeným v roce 2004 je Fořtův smrk v Dlouhé dolině. Jedná se o velmi vzrostlou dřevinu o obvodu kmene 345 cm ve výčetní výšce a celkové výšce 44 m. Strom se nachází na břehu Jesenného potoka ve výši 685 m n. m. a dosahuje stáří okolo 150 let. V Dolní Lipové se nachází jeden strom, který je chráněn jako významný krajinný prvek. Jedná se jírovec maďal (Kaštan u Krištofů) o obvodu kmene 382 cm.

Jeskyně Na Pomezí
Katastrálního území Dolní Lipové se pouze dotýká, leží již v k. ú. Vápenná, výměra 11,91 ha, vyhlášena roku 1965 – krasové území budované krystalickými vápenci s bohatě rozvinutými podzemními i povrchovými fenomény. Zvláště významná soustava jeskyní, která má z geomorfologického hlediska mimořádnou hodnotu pro bohatou krápníkovou výzdobu, svérázné mikroklimatické poměry a dále tím, že prostupuje důležitou geologickou jednotkou krystalických vápenců. V současnosti je na katastru Dolní Lipová návrh rozšíření NPP Jeskyně Na Pomezí (nyní je část tohoto území chráněna jako přechodně chráněná plocha ,,Louka Na Pomezí”).

Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník (CHKO Jeseníky)
Rozlehlá Národní přírodní rezervace se subalpínskými holemi chránící rovněž významné porosty horských klimaxových smrčin pralesovitého charakteru s příměsí klenu, jeřábu, uměle vysazené borovice kleče a limby – tzv. Branenská cenová kultura, nejvýše položený porost v celém Rakousku – Uhersku zřízený umělým zalesňováním.

Tento porost vznikl na základě výzvy rakouského říšského spolku k zalesňování vysokých poloh. Nachází se zde také několik poměrně rozsáhlých vrchovištních rašelinišť. Nepropustné podloží keprnické ruly, nízká průměrná teplota (2 – 2,5° C), která omezuje odpar srážek a vysoký srážkový úhrn – 1100 - 1200 mm za rok ve vysoké nadmořské výšce vytvořilo podmínky pro ukládání odumřelých zbytků bažinatých rostlin. Rašeliniště jsou cenným dokladem výskytu dávných druhů rostlin, protože prostředí umožňuje ukládat zbytky pylu z těchto rostlin po několik tisíc let.

Na vrcholu Keprníku (1 422,8 m n. m.) se nacházejí nepříliš rozlehlé alpinské hole s význačnou květenou. Rezervace zaujímá rozlohu 1174,67 ha včetně 374,57 ha ochranného pásma. Je to nejstarší rezervace na Moravě, byla vyhlášena již roku 1903 majitelem panství Janem II. z Lichtenštejna, tehdy o rozloze 172 ha. V roce 1955 byla vyhlášena Státní přírodní rezervací a nově byla přehlášena v roce 1989. Na katastrální území Horní Lipová zasahuje její nejsevernější část – severní svah hory Šerák (1 350,8 m n. m.) a Mračné hory (1 252,8 m n. m.), horní část údolí Vražedného potoka až k místu “Pod Obřími skálami” včetně vrcholu Obřích skal (1 081,5 m n. m.). Plocha rezervace na území obce činí 157,69 ha.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.lipova-lazne.cz/, na kterých najdete další informace.