Stará Červená Voda

Stará Červená Voda

Historie
Český název i jeho německá podoba Schwarzwasser je stejně jako u některých dalších obcí v okolí odvozen od barvy vody či dna místního toku. Administrativní, sídlištní a katastrální členění této obce bylo dříve dost složité. Ještě po zrušení poddanství existovaly do roku 1869 dvě samostatné a správní obce, a to Černá Voda a Šropengrunt (německy Schroppengrund), což asi znamenalo dvůr či statek rodiny Schroppovy, ale je možný i jiný výklad.

Šropengrunt se po roce 1869 stal jenom osadou a katastrální obcí Černé Vody a byl přejmenován v roce 1948 na Rokliny. K vlastní Černé Vodě patřila ještě jednak osada Nový Kaltenštejn (německy Neukaltenstein), jednak část Starého Kaltenštejna (Altkaltenstein) s bývalým hradem, kdežto druhá část této osady náležela k Vápenné (Zigharticím); obě poslední lokality byly v roce 1948 přejmenovány na Staré a Nové Podhradí.

Černá Voda i s osadami se nalézá na východním okraji Žulovské pahorkatiny a severozápadně od Sokolského hřbetu, který jako výběžek Rychlebských hor odděluje tuto oblast od údolí řeky Bělé a města Jeseníku. Celková rozloha katastrů Černé Vody a Roklin činila 1011 hektarů (v roce 1991 jen 996 ha); patří do něj také Velký rybník (10 ha).

Vlastní Černá Voda leží ve střední nadmořské výšce 340 m východně od Žulové, při Černém potoce, a táhne se podél silnice, která směřuje na severovýchod do Roklin a dále přes Starou Červenou Vodu buď na sever k Vidnavě, nebo na východ k Velkým Kuněticím, tj. ke státním hranicím s Polskem. Nové i Staré Podhradí leží jižně od Černé Vody; jsou to vlastně jen skupinky domů a zřícenina hradu v předhůří Sokolského hřbetu.

Černá Voda patřila v moderní době k mimořádně velkým obcím vesnického typu na Jesenicku; počtem 2159 obyvatel a 346 domů v roce 1900 by ji bylo možno zařadit spíše k městečkům. Z celkového počtu připadalo 1355 obyvatel ve 213 domech na Černou Vodu, u Nového Kaltenštejna to bylo 316 osob a 50 domů, u Starého Kaltenštejna 285 osob a 45 domů a konečně u Šropengruntu 203 osoby a 38 domů.

Protože obec byla až do konce druhé světové války německá (v roce 1930 se zde hlásilo jenom deset osob k Čechům), snížil se po novém osídlení do roku 1950 počet obyvatel na polovinu, na 1030 osob ve 421 domech. V roce 1991 zde bylo při sčítání registrováno jenom 647 osob a 191 trvale obydlených domů. Bývalé osady v této době ztratily svůj původní význam a nebyly považovány ani za relativně samostatné části obce.

Nejstarší historie Černé Vody je spojena s hradem Kaltenštejnem. Byla to rozsáhlá a mohutná stavba, která je prvně zmiňována roku 1284. Hrad se stal střediskem poměrně rozsáhlého panství vratislavských biskupů, k němuž původně patřila i města Vidnava, Javorník a Pačkov. Kaltenštejn však byl i s majetkem často zastavován, např. mocnému rodu Haugwitzů z Frýdberka. Rozsah dominia se stále zmenšoval a za válek v 15. století ztratil ve zpustošené krajině na významu i hrad, který byl nakonec v roce 1505 vratislavským biskupstvím vykoupen a jako nepotřebný zbořen; zanikly i hradní pivovar a mlýn a část stavebního materiálu prý byla využita při přestavbě hradu na Jánském Vrchu v Javorníku. V této souvislosti zaniklo v okolí i dříve zmiňované dolování stříbra.

Pamětihodnosti

Farní kostel Božího těla
Z 13. století je jednou z nejvýznamnějších nemovitých kulturních památek celého regionu. Nachází se na mírném návrší uprostřed vsi - na křižovatce okresních silnic, kde kdysi stával hřbitov. Nejstarší, přední část kostela pochází z 13. století. Přistavěná loď s věží z roku 1753 je dokladem bohaté barokní architektury patřící k niskému okruhu.

Barokní sloup sv. Trojice
Stojící na úpatí kamenného schodiště vedoucího ke vchodu do kostela Božího těla, pochází z 1. poloviny 18. století a je výtvarně cenný. Žulový sloup je osmiboký, kompozitní hlavice znázorňuje Boha Otce, který drží na klíně kříž s tělem Kristovým (u paty kříže je plastická holubice ducha svatého).

Památník obětem 1. světové války
Areál kostela i s ostatními nemovitými kulturními památkami je ohraničen starou kamennou hřbitovní zdí. Do této zdi byl v roce 1929 osazen památník obětem I. světové války od významného krašského sochaře Obetha. Jedná se o obdivuhodné dílo přitahující kolemjdoucí tím, jako kdyby chtělo každému spěchajícímu něco říci, donutit jej k zastavení a zamyšlení nad hrůzami a nesmyslností válek. Památník byl celkově rekonstruován v roce 2005.

Stará a Nová kaolinová jáma
Povrchové doly na kaolinit v katastru obce Stará Červená Voda skrývají zajímavou technickou památku. Z Nové kaolinové jámy se zachoval železniční tunel, který je jedním ze dvou v jesenickém okrese. Tunel má velmi dobře zachovalý portál s pilastry z roku 1921 a původní konzolou, která nesla havířský prapor.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.staracervenavoda.cz/, na kterých najdete další informace.