Zámek Kravaře

Zámek Kravaře

Zámek Kravaře stojí necelých 10 km od Opavy. Najdete jej uprostřed rozsáhlého parku. Pozdně barokní kaple sv. archanděla Michaela, která je jeho součástí, určitě stojí za prohlídku.

Tento „barokní klenot Slezska“, jak se mu někdy bez nadsázky přezdívá, tvoří čtyřkřídlá dvoupodlažní budova s vnitřním obdélníkovým nádvořím a osmihrannou kaplí s vysokou kopulí. Tuto podobu dostal vrcholně barokní přestavbou v letech 1721 – 28, kdy jej vlastnil Jan Rudolf z rodu Eichendorffů.

Nejstarším dokumentem o existenci kravařského zámku je listina pocházející z roku 1377, která se zmiňuje o tvrzi, jež stávala za pánů z Kravař pravděpodobně v místech dnešního farního kostela. Podrobnější zprávy o vzhledu a rozsahu tvrze se nedochovaly.

Od druhé poloviny 13. stol. je zámek v držení Kravařských ze Šlevic až do konce 16. stol. Později vystřídal několik dalších majitelů. V letech 1721 až 1728 za Jana Rudolfa Eichendorfa byla původní tvrz přebudována v duchu vrcholného baroka pravděpodobně vídeňským architektem J. L. Hildebrandem.

Po roce 1920 převzal zámek československý stát a byl účelově využit. V roce 1937 byl zámek těžce poškozen požárem. Po provizorní opravě proběhla v letech 1952 - 1970 generální oprava a v zámku vybudováno Muzeum Ostravské operace (do r. 1989).

Asi nejcennější na kravařském zámku je pozdně barokní kaple sv. archanděla Michaela, která je překlenuta vysokou kopulí, na jejímž stropě je freska Nanebevzetí Panny Marie od významného moravského barokního malíře F. Ř. I. Ecksteina. Oltář kaple s obrazem "Pád andělů" vytvořil slezský sochař J. J. Lehnert. Zámecká kaple, která uzavírá zadní trakt, je starší než přestavba zámku - pochází z roku 1662. Kaple jako jediná část zámku nebyla zasažena rozsáhlým požárem v zimě 1937, který zničil stropy i s rokokovými freskami, veškeré vnitřní vybavení a bohatou výzdobu.

Po rozsáhlé poválečné rekonstrukci, ukončené v r. 1970, sloužily prostory zámku pro politicko - vojenskou expozici Ostravské operace. Od roku 1997 je na zámku zpřístupněná stálá barokní a etnografická expozice, která přibližuje zámecký život Eichendorffů a také život obyčejných lidí na Hlučínsku. Tuto expozici spravuje Zámecké muzeum. Během roku ji doplňuje krátkodobými tematickými výstavami fotografií, obrazů, nástrojů apod.

Jako s každou historickou památkou, tak i se zámkem v Kravařích se váže pověst – Pověst o zlatých kachnách. Alchymista Sendivoj prý ulil 9 kachen, které nechal zazdít v nejtajnějším zámeckém sklepě. Rozmarná hraběnka Fontaine po tomto zlatě toužila, a tak hledala, dokud oné místo nenašla. Nechala si zavolat čtyři zedníky, kterým zavázala oči a vodila je po zámeckých sklepích tak dlouhou, až nevěděli, kde jsou. Potom jim sundala šátky z očí a ukázala, kde mají kopat. Každý zedník vykopal jednu kačenu. Pak jim zase zavázala oči a opět je vodila po sklepích, aby nevěděli, kde kopali. Čtyři zlaté kačeny hraběnka vyměnila za dukáty a mohla tak opět rozmařile žít. Těch zbývajících pět je v zámku dosud uschováno, ale nikdo neví, kde.

V době zámecké přestavby založil Jan Rudolf Eichendorff také rozsáhlý přírodně - krajinářský park, který přechází v lesopark. Jeho dnešní výměra činí 19 ha, přičemž část je využívána pro devítijamkové golfové hřiště.

Návštěvní doba
Duben - říjen
úterý - neděle: 9 – 11.30 hod.
(posl. prohlídka 11.15 hod.) a 13 - 17 hod. (posl. prohlídka 16.30 hod.)

Vstupné:
- dospělí 40 Kč
- důchodci 30 Kč
- děti 20 Kč

Článek byl zobrazen 981 krát.