Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Hať

Historie
V severovýchodní části okresu Opava na samém úpatí Hlučínské pahorkatiny leží v mírném údolí potoka Bečva příhraniční obec Hať. Nálezy patrně z období lineární a moravské malované keramiky svědčí o osídlení zdejšího kraje již v mladší době kamenné. Most z proutí přes bažinatou krajinu, staročesky nazývaný „hatí“, dal nejspíše název staré slovanské osadě v pohraniční oblasti holasického kraje.

V historických pramenech se obec připomíná poprvé v roce 1250 jako majetek velehradského kláštera, který zřejmě původní předkolonizační osadu osídlil novými osadníky. První historická zmínka o Hati vůbec je v listině papeže Inocenta IV. vydané 18. 12. 1250 v Lyonu. V této listině, kterou papež potvrzuje veškeré zboží kláštera velehradského, je osada označená pojmem „Had“ a snad tato první písemná zpráva zavdala příčinu, proč se plaz dostal do obrazového znamení obecní pečeti.

Nezodpovězená zůstává otázka, co se dělo s obcí v letech 1250 – 1439. V tomto období se název obce nevyskytuje ani ve smlouvě velehradského kláštera s olomouckým biskupem Brunem ze Šaunburku (1245 – 1281), ani v listině z roku 1270, v níž král Přemysl Otakar II. potvrzuje tomuto klášteru jeho statky. Právě v tomto období se však objevuje v různých dokumentech ves Sinfridsdorf (Žibřidovice). Poprvé je to v již zmíněné listině olomouckého biskupa z roku 1265. Další zprávy o této vsi jsou z let 1270, 1303, 1320 a 1334. Poslední zmínka o Sifridsdorfu je v listině knížete Konráda Olešnického z roku 1425. Ani historikové nejsou jednotní v názoru, zda existovaly dvě samostatné vsi Hať a Sifridsdorf, nebo se jednalo o jednu a tutéž ves, u které se v průběhu let změnil pouze název.

Teprve po 189 letech, až v roce 1439 se znovu objevuje Hať v listině, kterou opat velehradského kláštera Štěpán zastavuje tuto ves společně se vsí Píšť a Ovsiště, panu Čeňkovi ze Tvorkova. Poté se Hať připomíná v listině krále Jiřího z Poděbrad z 1. 2. 1468. Tehdy byla v držení Bernarda Bírka z Násile. Posléze se dostala do majetku pánů z Benešova a na Drahotuších. Někteří z nich se titulovali „z Hati“ nebo „Haťský“. Pravděpodobně za nich byla ve vsi zbudována tvrz. Panské sídlo po připojení obce nejprve k panství hlučínskému v r. 1517 a potom r. 1567 k Šilheřovicím ztratilo na významu a beze stopy zaniklo. V roce 1567 získal vsi Darkovice, Hať, Koblov a Šilheřovice jako samostatné panství Karel z Vrbna. V roce 1609 získala toto panství Bohunka Stošová z Kounic.

V roce 1625 koupil Hať a Ovsiště Bernard Lichnovský z Voštic. Krátce na to náležela Hať opět k šilheřovickému panství. Do majetku hraběte Šlika se toto panství dostává v roce 1632. Již v roce 1567 byla v obci fara, při které byla v roce 1576 postavena jedna z nejstarších škol na Hlučínsku. Podle tzv. „Hushuňku“, jednoho z nejstarších soupisů venkovského obyvatelstva v obcích Hlučínska, byl v roce 1608 v Hati 1 svobodný fojt, 40 sedláků, 9 zahradníků a 2 svobodní mlynáři. Obrovský požár, kterému padl za oběť i zdejší mlýn, propukl v obci v roce 1673. V následujícím roce koupila Hať se šilheřovickým panstvím opavská jezuitská kolej, která své rekatolizační dílo završila r. 1731 stavbou jednolodního barokního kostela sv. Matouše. Ten byl v roce 1894 prodloužen přístavbou o 12 m, celý přikryt břidlicí a rovněž vnitřní vybavení – oltáře a sochy byly pořízeny nové. Dle karolínského katastru žilo v Hati r. 1721: 33 sedláků, 9 zahradníků a 2 mlynáři vlastnili dva mlýny o dvou složeních.

Historickým přelomem v životě obce byly události v pol. 18. stol., kdy v roce 1742 po prohrané válce byla Marie Terezie nucena podstoupit část Slezska Prusku. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadla obec se šilheřovickým panstvím náboženskému fondu a roku 1787 je nejprve získal Karel Laryš a ještě téhož roku Fridrich Eichendorff. Od r. 1844 byla majetkem Rothschildů.

Na základě mírové smlouvy uzavřené po skončení I. světové války mezi spojeneckými mocnostmi a Německem dne 28. června 1919 ve Versailles připadly obce Hlučínska 4. února 1920 k ČSR. Obec Hať se dvorem Karlovec byla rozhodnutím mezinárodní komise pro stanovení hranice československo-německé spolu s obcí Píšť připojena k ČSR 16. 3. 1923 a začleněna do okresu Hlučín. Na katastru obce vznikly dva hraniční přechody pro malý pohraniční styk s Německem.

V letech 1938 – 1945 se obec stejně jako ostatní obce Hlučínska stala součástí německé říše. Občané Hlučínska, pokud se zde narodili před rokem 1910 a měli zde 10. 10. 1938 stále bydliště, včetně manželek, dětí a vnoučat, automaticky získali německé občanství. Na muže se vztahovala branná povinnost. Museli narukovat do německé armády, kde mnoho z nich položilo své životy.

Dne 21. 4. 1945 byla obec osvobozena. Byly obnoveny hraniční přechody, tentokrát s Polskou lidovou republikou. Až do roku 1960 patřila obec pod správní okres Hlučín. Po jeho zrušení byla připojena k okresu Opava. V roce 1978 byla Hať v rámci integrace přičleněna k městu Hlučín a stala se jeho městskou části. Tento stav trval až do roku 1990, kdy se znovu osamostatnila.

Současnost
Obec Hať leží 7 km od města Hlučín a 17 km jižně od města Ostravy. Obě tato města významně ovlivňují život obce. V nich nachází zaměstnání převážná část obyvatel obce.

Obec je součástí regionu, kterému se po I. světové válce v souvislosti s jeho připojením k československé republice začalo říkat Hlučínsko. Je typicky zemědělskou obcí. Rozloha jejího katastru zaujímá plochu 1573 ha, z toho je 1266 ha zemědělské půdy. Na ní hospodaří pouze soukromí zemědělci. Průměrná nadmořská výška v zastavěné části obce je 215 m n. m. Nejnižší a nejvyšší místo na katastru obce má 205 a 279 m n. m.

Obcí protéká od západu k východu potok Bečva, který pramení na katastru obce Vřesina v lokalitě Vodní důl. Délka jeho toku na katastru obce je 5238 m. V období let 1958 – 1973 bylo jeho koryto upraveno. Nad obcí ve stejném roce vznikla retenční nádrž. Potok se na katastru polské obce Zabelkov vlévá do řeky Odry. Východní a severní hranice katastru v délce 5746 m tvoří státní hranice s Polskou republikou, konkrétně s obcemi Rudyszwald, Roszkov, Krzyzanowice, Nowa Wioska, Owsiszce.

Pro přechod do Polska je možno využít dva hraniční přechody pro malý pohraniční styk. Krajinný ráz území mimo zastavěnou část obce je zemědělský. Jediný souvislý lesní porost se nachází na severozápadě katastru v lokalitě „ U Huberta“ má výměru 280 ha. Několik rozptýlených lesíků a remízek se smíšeným porostem buků, habrů, dubů, smrků a olší na severní a jižní straně katastru jen dotváří sporadickou zeleň v krajině. V intravilánu je několik významných stromů rostoucích buď v aleji či osamoceně jako solitéry. Nejvýznamnější je lípa rostoucí na farním dvoře. Dominantně působí i dva duby rostoucí na ul. U Střediska. Jen torzo již zbylo z lipové aleje rostoucí podél komunikace vedoucí přes obec, která má název Lipová.

Hať je od roku 2002 sídlem Hlučínského děkanátu církve římskokatolické, ke které se hlásí většina obyvatel obce. Jedinou kulturní památkou v obci je kostel sv. Matouše. V celé obci je zaveden plyn a vodovod. Stejně tak byla provedena v devadesátých letech digitalizace telefonní sítě. Mimo to je obec pokryta signálem všech tří provozovatelů mobilních sítí.

Turistika
Do obce vede turistická trasa a to z Ostravy-Petřkovic po žluté značce přes Koblov, Šilheřovice do Hati a dále pak přes Závadu k bohuslavické hájence.

Mezi zajímavá místa patří procházka z obce, která vede převážně lesem ve směru na celnici, která byla přebudována na restaurační a ubytovací zařízení Dolu Darkov Karviná.

Dalším zajímavým místem v obci je vodní nádž těsně za obcí ve směru na Vřesinu, na které je možno spatřit labutě, divoké kačeny a jiné vodní ptactvo.

Zajímavosti v okolí obce
Ať už je to státní přírodní rezervace DAŘANEC, která se nachází právě na žlutě značené stezce ve směru na Závadu v polesí Hubert.

Ve směru na Hlučín hned při výjezdu z lesa Štípky je vojenský skanzen tvořený betonovými sruby, které byly vybudovány jako součást předválečného československého pohraničního opevnění.

Největší možnost relaxace a aktivního odpočinku nabízí sousední obec Šilheřovice, vzdálená 1 km od dolní části Hati. Je tam nádherný zámecký park o rozloze 98 ha s golfovým hřištěm. V parku jsou uměle založené vodní plochy - 3 rybníky, zámek z 18. století, Lovecký zámeček s původními kotci pro lovecké psy, restaurace Mléčnice a Oranžérie. V Šilheřovicích je hraniční přechod pro malý pohraniční styk s Polskou republikou.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.obechat.cz, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

Úžasný poznávací zájezd do OMÁNU

Poznejte s OMÁN - tajemnou zemi pevností, hradů, rozeklaných hor a pouští, Zemi zelených oáz, bílých písečných pláží a vůní Orientu. S českým průvodcem a poutavým výkladem.  CK TILIA.

ZÁJEZDY ONLINE 2018

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2018 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

UBYTOVÁNÍ ZA NEJLEPŠÍ CENY

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA