Památná hora Říp

Památná hora Říp

Památná hora Říp je trvalým symbolem našich národních dějin. Dávná pověst tvrdí, že právě tady se zastavil se svou družinou praotec Čech, když hledal pro Slovany nový domov.Významnou roli sehrál Říp v období českého národního obrození.

V průběhu velkého táboru lidu roku 1868 byl na Řípu vyzvednut a slavnostně dopraven do Prahy jeden ze základních kamenů Národního divadla.

První zmínky o pradávné pověsti o hoře Říp a praotci Čechovi zaznamenáváme v rukopisech kanovníka vyšehradského - kronikáře Kosmase poprvé okolo roku 1125. Popisuje příchod slovanského kmene Čechů na naše dnešní území.

Z vrcholu Řípu se naskýtá jeden z nejkrásnějších pohledů na Českou tabuli a za příznivého počasí je možné vidět i Prahu. Na svazích Řípu byla nalezna zajímavá rostlinná společenství - i proto byl Říp vyhlášen přírodní rezervací. Na jejím obvodu jsou tři vyhlídky – na východ Mělnická, na jih Pražská a na sever Roudnická.

Podle nálezů pravěké a středověké keramiky lze usuzovat, že vrchol hory byl nejspíše kultovním místem. A hora v sobě skrývá i jedno magnetické „tajemství“. Nefunguje tady totiž kompas. Vrchol hory Říp se týčí 455,5 metrů nad mořem, zhruba 306 metrů nad hladinou Labe, přibližně 200 metrů nad úrovní okolních polí. Stačilo, aby praotec Čech přišel o pár milionů let dřív, a místo o mléku a medu by nejspíš mluvil o popílku a žhavé lávě. Není totiž žádným tajemstvím, že Říp je vyhaslá sopka, přesněji řečeno obnažený zbytek sopouchu.

Jméno Říp převzali čeští Slovani od svých předchůdců Germánů. Je indoevropského původu a znamená prostě Hora. Jde o vyhaslou třetihorní sopku, čedičovou vyvřelinu, jejíž stáří se počítá i k 35 milionům letům.

Ještě než vystoupáte k románské rotundě na samém vrcholku hory, spatříte vlastenecké heslo „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp,“ zvěčněné na štítu malebné turistické chaty. Na vrcholu kopce stojí románská rotunda, která byla obnovena v roce 1126 na památku vítězné bitvy knížete Soběslava I. proti římskému císaři Lotharovi v bitvě u pohraničního Chlumce. V Soběslavově době ovšem stavba zřejmě ještě neměla nic společného s legendou o praotci Čechovi, jehož výstup na horu si přimysleli pozdější kronikáři.

Zvláště v parném létě turisté ocení chladivé kamenné zdi románské rotundy na vrcholku hory. První zmínka o této stavbě pochází z roku 1126 tedy rok po Kosmově smrti). Kaple je zasvěcená nejen patronu Přemyslovců sv. Jiří, ale i patronu země české sv. Vojtěchovi.

Koncem dubna se každoročně na Řípu koná Svatojiřská pouť. Hromadnou dopravou je hora dostupná z obce Vražkov (asi 4 km), z Roudnice nad Labem (asi 7 km), ze Ctiněvsi (přibližně 2 km). Parkoviště pro motoristy je na severním úpatí hory.

Pokud se na vrchol Řípu vydáte, vyčleňte si trochu času i na návštěvu Podřipského muzea v Roudnici nad Labem. I tady totiž mají zajímavé exponáty, které se k Řípu váží. Archeologové tu už před časem našli několik pozůstatků po osídlení z doby mladší doby bronzové - jehlice, sponky a náramky.

Článek byl zobrazen 3 366 krát.