Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Plenkovice

Obec Plenkovice se nachází 8 km severozápadně od města Znojma v nadmořské výšce 316 m, katastrální výměra obce činí 439 ha. Přírodní lokalitou se řadí pod Dolnomoravský úval, Chráněnou krajinnou oblast Jevišovku. Obec se rozkládá mezi dvěma kopci Špičákem a Ležákem, v údolí Plenkovického potoka, který spojuje dva místní rybníky. Velký Plenkovický má rozlohu 20,5 ha, malý rybník se nachází u Havlínova mlýna. Druhá část obce je rozložena kolem kostela a směrem k sousední obci Kravsko a ulicí ke hřbitovu.

Historie

Plenkovice jsou podle jména osada prastará, neboť jména vesnic (zde od jména Plen, resp. Plenek) jsou známa již z nejstarší doby. V písemných pramenech se však vyskytují Plenkovice poměrně pozdě. Snad první zmínka o obci pochází z 6. října 1343, kdy se uvádí i první jménem známý plenkovický vladyka Ješek z Plenkovic. Od založení „moravských zemských desek“ (šlechtických) vyskytují se jména místní i jména šlechticů častěji.

Také v Plenkovicích můžeme dosti podrobně sledovat jak osudy vladyckého rodu, tak souběžné dějiny vesnice. Ve 14. století existovala již v Plenkovicích fara i starobylý kostel (dnes zasvěcený sv. Vavřinci), o jehož původu nemáme zpráv. Opravy fasády v letech 1989 – 1990 svědčí pro značné stáří kostela, byla obnovena dvě románská okna. R. 1350 se uvádí v Plenkovicích patronátní právo. Zásadní změnu přivodily války (husitské a s Uhry), r. 1471 se uvádí tvrz v Plenkovicích již jako pustá, dočasně se dostávají Plenkovice Pernštejnům, přecházejí zase na drobnou šlechtu a konečně r. 1481 kupuje vesnici město Znojmo.

Tragický rok 1866 v Plenkovicích
Letos uplynulo 140 let od kruté porážky rakouské armády (3. 7. 1866) u Hradce Králové, která měla dalekosáhlé následky pro následující vývoj monarchie a pocítily je i malé vzdálené Plenkovice. Vítězná vojska brzy zaplavila široké okolí, bezohledně rekvírovala a mezi civilní obyvatelstvo zavlekla epidemii cholery. Prusové zvaní Prušáci nebo Prajzové postupovali na jihovýchod směrem na Vídeň. 13. července začali obsazovat Znojmo. Na vrcholu léta, někdy v měsíci srpnu se vojáci zadních oddílů objevili v Plenkovicích. Přišli lesem od Boskovštejna a Jevišovic. Tábořili na loukách v Chobotě, kde měli rozestavěny rovněž kanóny. Byli na lidi velmi hrubí a žádali, aby muži šli s nimi a vozili jim proviant. Někteří Plenkovičtí se proto schovávali v plavečských lesích, kam jim lidé nosili jídlo. Starší a ženatí vojáci většinou nebyli zlí, nejhorší byli „rabijáci“ co šli s nimi.

Po jejich odchodu vypukla v obci cholera. Sami cholerou trpěli málo, měli hojně tabáku, špeku a kávy, poznamenává kronika. Oddíl dělostřelců se rozložil také v Kravsku na pastvině mezi panským dvorem a dnešním hřbitovem. Od ledna do května roku 1866 zemřelo v Plenkovicích 10 osob, což byl mírně nadprůměrný stav. V červnu a červenci nezemřel nikdo. Situace se prudce zhoršila v létě po příchodu vojáků. Během srpna zemřelo 8 osob. V září pak došlo k prudkému nárůstu, zemřelo 23 osob, z toho 17 na choleru. Touto chorobou tak mohli být postiženi i další zemřelí s podobnými příznaky. Na infekční onemocnění zemřelo od srpna do října roku 1866 celkem 27 občanů všech věkových skupin. Celková bilance na konci roku dosáhla neuvěřitelných 50 zemřelých!

Relativně bezpečné a přitom důstojné pohřbívání takového množství těl usnadnil nový hřbitov za vesnicí. Díky němu se nemuselo zřídit nouzové pohřebiště na nějakém odlehlém místě, původní hřbitůvek kolem kostela nepřicházel v úvahu. Infikovaná těla se pohřbívala hned druhého, nejpozději třetího dne. V některých dnech se konaly i tři pohřby současně. Údajně bylo na plenkovickém hřbitově pochováno i několik kraveckých občanů. V Kravsku tehdy ještě hřbitov neměli a své zemřelé museli pohřbívat ve vzdálených Příměticích, kam farně příslušeli. Což bylo za takovéto situace velmi problematické.

Rok 1866 se tím stal nejtragičtějším rokem v dějinách obce. Pro srovnání, počet pohřbů v obci se v předchozích asi sto letech pohyboval v průměru mezi 8 až 15. Výjimečné byly ovšem i roky 1817, 1846, 1849 a 1857, kdy se počet zemřelých přehoupl přes dvacet osob. Ostatním obcím farnosti, tj. Olbramkostelu a Žerůtkám se cholera vyhnula, alespoň zápisy v matrice u žádného zemřelého tuto příčinu úmrtí neuvádí. Zřejmě se jim pruští vojáci vyhnuli či jen plynule prošli. Rovněž ve Znojmě obsazeném dvěma pruskými prapory řádila cholera, do 22. září zde zemřelo 100 osob.

Noviny uveřejňovaly hlášení (Cholera-Report) o počtech nakažených a zemřelých. Mnoho obětí si vyžádala například i v nedalekých Jevišovicích (77), Únanově (63) Příměticích (24), Hlubokých Mašůvkách (13). V sousedním Kravsku podlehli 4 dospělí a stejně tolik dětí. Uvádí se, že na tehdejším znojemském okrese zmařila na jedenáct set životů. Cholera byla obávaná vysoce infekční nemoc s úmrtností přesahující 50%. Do Evropy se rozšířila z Indie ve 30. letech 19. století. Od té doby zasáhla starý kontinent v několika pandemických vlnách. Čtvrtá vlna se střední Evropou přehnala v letech 1863 – 1867. Do Čech a na Moravu byla zavlečena roku 1866 pruským vojskem, které se infikovalo patrně v Lucembursku.

Válka a přesuny armád napomohly šíření nemoci i do nejzapadlejších vesnic. Tato nová strašlivá nemoc napadající zažívací trakt se projevovala průjmy a zvracením (dehydratace organismu), slabostí pulsu, studeným potem s vnitřní horkostí. Nemocný trpěl neuhasitelnou žízní. Velmi rychlý průběh se vyznačoval třemi diagnostikovanými obdobími: období průjmů trvalo asi 3 dny, takzvané období hotové se omezilo na 1 až 2 dny, období reakce se projevovalo 4 až 6 dnů. V nepříznivém průběhu zemřel postižený už ve druhém období. Mezi lidmi převládala bezmoc a strach z nakažení.

Původ a způsob nákazy odhalil teprve roku 1883 německý mikrobiolog Robert Koch objevem bakterie Vibrio cholerae. Přesto se dosud choleru nepodařilo celosvětově vymítit, např. roku 2004 propukla v Africe v Sierra Leone.) Na pruské tažení upomíná místo v lese za kraveckou keramickou továrnou, kde se dosud říká „U Prajza“. Je zde pochován jeden z vojáků, který podlehl nemoci či zranění. Na jeho hrobě někdo později vztyčil kříž. Nápis na dřevěné tabulce oznamoval „Hier ruhet A.P. – gefallen 1866“. Asi před patnácti lety bylo místo ještě upraveno a ohrazeno, na dřevěném kříži byla pověšena rezavá německá přilba z 2. světové války, kterou kdosi našel v okolí. Pro současníka může být návštěva místa vzpomínkou na to neblahé léto 1866, a navíc pěknou procházkou. Výsledek prusko–rakouské války ovlivnil podle historiků budoucí vývoj v Evropě. Prusku se otevřela cesta ke sjednocení Německa a tomuto Německu cesta k 1. světové válce, v níž o dvě generace později opět (zbytečně) zahynulo mnoho plenkovických mužů.

Současnost

V současné době patří Plenkovice ke středně velikým obcím s přibližně 350 obyvateli a 154 domy, z nichž asi 22 je vedených jako rekreační. V obci je zaveden vodovod, plyn a v roce 2005 byla zahájena výstavba kanalizace. V loňském roce se také dokončilo odbahnění Plenkovického rybníka (odvezeno 90 tisíc m3 bahna), vystavěly se dva krásné klenuté kamenné mosty (starý most byl v havarijním stavu) a pochozí chodník kolem silnice umožňující bezpečný průchod od obecního úřadu ke kapličce.

Na mostě byla v červnu 2006 odhalena socha sv. Kryštofa, patrona poutníků, řidičů a cestovatelů. Dokončeno je zpevnění hráze rybníka a oprava silnice spojující obec se sousedními vesnicemi Kravskem a Hlubokými Mašůvkami.

Obec je převážně zemědělská, úrodné pozemky obhospodařují jak ZD, tak i soukromí zemědělci. Občané také dojíždějí za prací do Znojma, které zajišťuje pro okolí obchodní, kulturní, sportovní a další zázemí a také zde sídlí veškeré úřady k vyřízení potřebných občanských záležitostí. Děti z obce navštěvují mateřskou i základní školu v nedalekém Kravsku, kde je matriční úřad i pošta.

V obci působí několik spolků – hasiči, červený kříž, myslivci -jejich členové se podílejí na pořádání akcí: Dětský den, Vavřinecké posvícení, společenské plesy, maškarní obchůzky a bály, pálení čarodějnic atd. Zejména dětem slouží nové dětské hřiště a také velké fotbalové, dospělí si rádi posedí v místním hostinci. Knihovna nabízí velké množství knih a možnost veřejného internetu.

Milovníkům cyklistiky je možno nabídnout v rámci toulek Znojemskem např. čtyřicetikilometrový okruh trasou „ságy – mýty – pověsti“ nebo „mlynářskou cyklostezku“. Na tyto české okruhy navazují v oblastí Podyjí trasy rakouské a příroda je zde skutečně nádherná.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.plenkovice.cz, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

Úžasný poznávací zájezd do OMÁNU

Poznejte s OMÁN - tajemnou zemi pevností, hradů, rozeklaných hor a pouští, Zemi zelených oáz, bílých písečných pláží a vůní Orientu. S českým průvodcem a poutavým výkladem.  CK TILIA.

ZÁJEZDY ONLINE 2018

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2018 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

UBYTOVÁNÍ ZA NEJLEPŠÍ CENY

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA