Chotěbuz

Chotěbuz

Historie
Osada Chotěbuz, založená nedaleko původního Těšína na levém břehu řeky Olše, patří k nejstarším sídlům Těšínského Slezska. První zmínky o obci nalezneme v záznamech z roku 1229, kde se uvádí jako majetek benediktinského filiálního kláštera v Orlové. Orlovský klášter zde měl opevněný gotický dvůr, z kterého se nám dodnes dochovala válcová věž - hláska. Orlovský klášter si však opevněný dvůr ani vesnici neudržel. Při rozpadu klášteru v 15. stol. se Chotěbuz stala samostatným statkem. Od roku 1447 patřila k panství fryštátskému.

V roce 1559 Chotěbuz získal od těšínského knížete Václava jeho kancléř Václav Rucký z Rudz, který dal ve vsi postavit přízemní tvrz obdélníkového půdorysu s malým dvorem. Zámeček jeho rodině náležel do konce 17. století. Po roce 1701 se zde vystřídalo více majitelů. Až v roce 1771 dostal statek na delší dobu stálé majitele, koupil jej sv. pán Karel Josef Trach z Březí. V roce 1802 koupila statek Chotěbuz Těšínská komora.

Významnou kapitolu v životě obce Chotěbuz započal rok 1871. V tomto roce byla v Chotěbuzi založena první německá hospodářská škola. Podnět k jejímu vzniku dal ředitel arciknížecích statků Matěj Kasperlik z Teschenfeldu. Jako zemský poslanec dal na zasedání slezského zemského sněmu v Opavě dne 13. března 1864 návrh na založení rolnické školy na Těšínsku. Přijatý návrh se však realizoval až o 7 let později. Statut zakladatelů školy přijali arcikníže Albrecht Rakouský a jeho následovníci, slezský zemský výbor a c. a k. rakouská slezská hospodářsko-lesnická společnost v Opavě.

Obec Chotěbuz byla samostatná až do roku 1974. Do roku 1939 byla řízena fojtem a zastupitelstvem, ve válečných letech 1939 - 1945 byla vykonávána nucená správa Českým Těšínem. Po válce zde sídlil místní národní výbor až do roku 1974. Poté byla obec nucenou integrací přidružena k Českému Těšínu. Samostatnost obec opět získala k datu 1. 1. 1998.

Současnost
Obec Chotěbuz leží na severovýchodě České republiky, v regionu severní Morava a Slezsko. Je hraniční obcí na česko-polské hranici. Hranici tvoří řeka Olše. Obec sousedí s městy Český Těšín a Karviná. Geograficky i historicky náleží k oblasti nazývané Těšínské Slezsko.

Rozloha obce činí 1 061 ha. Chotěbuz má střední nadmořskou výšku 270 m a nejvyšší výšku 348 m. Obec Chotěbuz geomorfologicky patří do územní jednotky Podbeskydská pahorkatina (předpolí Moravskoslezských Beskyd), která je dále členěná na Těšínskou pahorkatinu. Ta má rozlohu 186 km², nadmořské výšky od 252 do 426 m a střední výšku 322 m . Tato geomorfologická jednotka je součástí Karpatské soustavy.

Všechny vody celého Těšínska odtékají Odrou do Baltského moře. Samotná Chotěbuz patří do hydrologického povodí řeky Olše. Soutok Odry a Olše tvoří zároveň místo, kde Odra opouští Českou republiku. Podle ukazatelů kvality vody je řeka Olše zařazena do tř. III - znečištěná voda, pod Těšínem do třídy IV - silně znečištěná voda (zdroj: ÚPNSÚ Český Těšín, 1993). Tyto kvalitativní ukazatele je však nutno v průběhu času aktualizovat, všeobecný trend (dán zejména útlumem průmyslových podniků jako dominantních znečišťovatelů) směřuje ke stále vyšší čistotě vod. Obcí protéká také nátoková říčka Mlýnka, která je místním recipientem, a dále říčka Kišinec a Chotěbuska.

Na území obce se vyskytuje důležitý biokoridor, a sice rybniční soustava pěti rybníků a mokřadů. Stav tohoto rybničního biokoridoru je však zapotřebí řádně zrevidovat a v případě potřeby sanovat.
    
Současnost
Kulturní dění v obci se v převážné většině odehrává v místním kulturním domě. Tento kulturní dům, postavený v roce 1977, byl v nedávné době převeden do vlastnictví obce. Kulturní dům slouží při pořádání plesů jednotlivých zájmových spolků, pořádají se v něm akademie, sokolské šibřinky, divadelní inscenace atd.

V budově obecního úřadu se nachází místní knihovna a Česká pošta.

Jako nejvýznamnější zónu sportovního vyžití můžeme označit hřiště místní tělovýchovné jednoty TJ Sokol Chotěbuz (hřiště navazuje na kulturní dům). V rámci sportovního areálu můžeme nalézt fotbalové hřiště, tělocvičnu a klubovny - sportovní areál slouží jako zázemí jednotlivých oddílů Sokola (šachy, stolní tenis, nohejbal, florbal atd.).

V obci jsou každoročně pořádána sportovní utkání, pro ilustraci můžeme uvést cyklistický závod, fotbalový turnaj O pohár starosty, velikonoční turnaj ve stolním tenise a jiné. O tom, že možnosti sportovního vyžití v obci jsou na velice dobré úrovni, svědčí mimo jiné i pozitivní hodnocení obyvatel Chotěbuzi v provedeném dotazníkovém šetření.

Turistické zajímavosti
Budova zámečku a přítomnost slovanského hradiska představuje značný rekreační a turistický potenciál. Tento potenciál však není v současné době adekvátním způsobem využit. Chybí také rozvinutější turistická infrastruktura, v obci se dnes nachází pouze jeden penzion nabízející ubytovací kapacity a 3 zařízení hospodského typu.

Z širšího pohledu obec nabízí také turistické vyžití v nedalekých Moravskoslezských Beskydách (asi 15 km). Turistické vyžití skýtá také nedaleká vodní nádrž Těrlicko (vzdálená přibližně 10 km) a vodní nádrž Žermanice (asi 15 km).

Obec nabízí duchovní zázemí věřícím katolické i evangelické víry. V části Zpupná Lhota se nachází katolický kostel, dvě evangelické kaple a navazující hřbitovy.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.chotebuz.cz, na kterých najdete další informace.