Karviná

Karviná

Karviná je město na severním okraji předhůří Beskyd, ležící v údolí řeky Olše a nacházející se 18 km východně od Ostravy. Část severní hranice Karviné tvoří současně hranici s Polskem.

I když se to nezdá, má toto město bohatou historii. Již v minulosti význam města předurčovala jeho strategicky výhodná poloha na obchodní cestě z Uher do Pobaltí, která z něho učinila obchodní, hospodářské a kulturní centrum celé zdejší oblasti.

Prvkem, který významně ovlivnil další rozvoj města, byl nález černého uhlí ve 2. pol. 18. století. Přesto, že dosud patřilo toto město mezi oblasti s vysokým soustředěním průmyslu, v posledních letech byl posílen jeho význam obchodní a turistický. Vznikem Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity se Karviná stala vysokoškolským městem.
Atmosféra města, kde funguje pulsující život, je podmiňována nejen charakteristickým průmyslem, ale rovněž jinými činnostmi tak, že vyhovoval po všech stránkách občanům, kteří zde žijí.

Historie
První písemné zmínky o území dnešního města jsou z roku 1268. Vratislavský desátek z let 1302 až 1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako Fryenstat (Fryštát), Roy (Ráj), Carwina (Karviná), Bertholdi Villa (Darkov). Od r. 1327 se Fryštát stal nositelem městského práva. Vzhledem k jeho strategicky výhodné poloze na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel.

K velkému hospodářskému rozvoji došlo od pol. 15. stol., kdy bylo městu uděleno dědičné právo "do čtvrtého kolena", právo mílové, várečné, právo lovu na panském, možnost zřizování cechů a právo vyššího soudnictví. Další rozkvět města zajistilo Kazimírovo privilegium z r. 1473, kterým byly potvrzeny dosavadní výsady města a povoleno pořádání trhů. V roce 1540 se poprvé objevuje zmínka o zřízení školy ve Fryštátě.

Zásadní obrat v rozvoji města a celé zdejší oblasti znamenal nález černého uhlí ve 2. pol. 18. stol. Počátkem 20. stol. již byla Karviná svým ekonomickým potenciálem významnou v rámci celé Rakousko-Uherské monarchie.

Po vzniku Československé republiky byla Karviná povýšena vládním rozhodnutím z roku 1923 na město. V letech 1938-39 bylo celé Těšínsko včetně území dnešního města odstoupeno polskému státu a od r. 1939 začleněno do Velkoněmecké říše.

Po osvobození byl položen správní základ současné podoby města sloučením několika samostatných obcí v jeden územně správní celek pojmenovaný Karviná.

Turistické zajímavosti
Ve městě Karviné se dochovalo několik významných umělecko historických památek soustředěných většinou na území městské památkové zóny. Svojí architektonickou krásou připomínají bohatou minulost i společenský a kulturní význam města. V Karviné-Fryštátě to jsou:

Farní kostel Povýšení sv. Kříže s gotickým jádrem z poč. 14. stol., s "moravskou kaplí" z roku 1611 a epitafem Václava Cigána ze Slupska z roku 1577.

Zámek
Kvalitní empírovou architekturu reprezentuje zámek z konce 18. stol. Jsou zde dochovány zbytky původních gotických prvků a hodnotné nástropní malby. Zámek byl v loňském roce rekonstruován a je přístupný veřejnosti.

Radnice
Fryštátské náměstí zdobí též empírová radnice s renesanční věží z konce 16. stol. s kamenným erbem Piastovců a zbytkem kovového řetězu pranýře. Původní stavba je z roku 1504.

Litinová kašna
Uprostřed náměstí se nachází litinová kašna s městským znakem - historizující práce vídeňské provenience z roku 1900, který je rovněž výraznou dominantou náměstí.

Filiální kostel sv. Marka
V místě původního kostela z roku 1569 stojí filiální kostel sv. Marka - klasicistní stavba z roku 1774, s epitafem Benigny Haugwitzové ze 17. století.

Technické památky
Cennými technickými památkami jsou obloukový železobetonový most z roku 1925 v Karviné-Darkově a konstruktivistická stavba šestipodlažní vodárenské věže z 20. let v části Karviná-Hranice.

Kostel sv. Petra z Alkantary
V Karviné-Dolech zůstal zachován kostel sv. Petra z Alkantary z roku 1736 s gotickou kamennou kropenkou ze 14. stol., který je v důsledku poddolování silně nakloněn, a oproti původnímu stanovišti zde došlo k poklesu o 34 metrů.

Zámecký park
K výjimečným přírodně krajinářským pokladům města náleží zámecký park, jehož založení se datuje z roku 1804 a který plní funkci centrálního reprezentačního parku. Dochovala se v něm řada vzácných druhů dřevin a zdejší rekreační areál přispívá k oddechu a dobré pohodě všem návštěvníkům. Spolu s Lázeňským parkem a menšími lesními celky, které se na území města nacházejí, slouží k rekreačním účelům.

Lázně Darkov
Faktorem, který nejvýrazněji ovlivňuje cestovní ruch v Karviné, jsou Lázně Darkov. Nejstarší léčebna Darkov je situována do krásného lázeňského parku na okraji Karviné. Na stotřicetiletou tradici této léčebny od roku 1976 navazuje rehabilitační sanatorium v Karviné-Hranicích. Léčí se zde poruchy pohybového ústrojí, neurologické indikace, poúrazové a pooperační stavy.

Jsou vyhledávány pacienty nejen z České republiky, ale i ze zahraničí a zájem o zdejší léčení stále vzrůstá. Předpokladem pro úspěšnou léčbu jsou zde, kromě aplikace jodobromové solanky - minerální vody vyvěrající ve zdejší oblasti na povrch, také moderně vybavená pracoviště se špičkovou technikou a v neposlední řadě kvalifikovaná práce lékařů. Pro lázeňské pacienty jsou také vytvářeny možnosti pro aktivní využití volného času - procházky přilehlými parky, výlety do okolních Beskyd, taneční večery, promenádní koncerty, tenisové kurty, stolní tenis, půčovna kol, minigolf, posilovna, bazén, sauna, kavárny, promítání filmů, knihovna, kulečník.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.karvina.org/, na kterých najdete další informace.