Bílina

Bílina

Město Bílina leží v severozápadních Čechách, na hlavním silničním a železničním tahu mezi městy Most a Teplice v nadmořské výšce 207 m. Město má 16 tisíc obyvatel a rozlohu přibližně 1,5 x 2 km. Protéká jí říčka Bílina, která se dále vlévá do Labe. V okolí města se nachází jeden z největších povrchových hnědouhelných dolů a řada průmyslových podniků (elektrárna, sklárny, a další). Dominantou města a okolí je znělcový masiv Bořeň, který je státní přírodní rezervací, tyčí se do výšky 539 m a je častým cílem turistů a horolezců.  Důležitou součástí města jsou i lázně Kyselka s udržovaným lesoparkem a blízkým koupalištěm.

Současnost
Život v Bílině je dnes poznamenán tím, že se severočeská oblast, v níž leží, podílí na celkovém objemu výroby průmyslu paliv a energetiky v České republice 45%, vytěží se zde 75% hnědého uhlí, z čehož 91% připadá na povrchový způsob dobývání. Samotná elektrárna Ledvice, postavená v roce 1965, vytváří 3% celostátní výroby elektrické energie. Tyto okolnosti vedly zvláště od roku 1960 k růstu emisí kysličníku siřičitého i k mimořádně vysokému výskytu polétavého prachu v ovzduší. V Bílině pracují ještě další podniky. V chudeřických sklárnách se vyrábí tvrzené a pěnové sklo. Pobočka závodu Seba Tanvald zásobuje své odběratele textilními výrobky. Dopravně je Bílina napojena na trati Ústí - Chomutov a Ústí - Úpořiny - Bílina. Z důležitých komunikací ji protíná silnice z Teplic na Louny a z Ústí na Most a dále do západních Čech.

Zemědělství v okolí Bíliny příliš neprosperuje, jeho hektarové výnosy jsou asi o 10% nižší, než činí průměr v České republice. Za zmínku stojí význačné ovocnářství v Českém středohoří.

Město má v současné době přibližně 17 000 obyvatel. Většina lidí žije v nově vystavěných sídlištích U nového nádraží, Za Chlumem, Pražské předměstí I a II a pracuje v okolních dolech, elektrárně, sklárnách a dalších závodech. Město již změnilo, kromě historického jádra, svůj ráz. Přesto se zde udrželo 211 ha ošetřované zeleně.

Zámecký park, Žižkovo údolí, malebné zákoutí Bezovky spolu s lesoparkem Kyselka zvou k příjemným procházkám. Uprostřed poničeného životního prostředí se poněkud překvapivě objevují lázeňské budovy Kyselky obklopené svěží zelení okolního lesoparku. Pomocí ryzí alkalické kyselky a dalších léčebných postupů se zde léčí nemoci zažívacího ústrojí i nemoci cest dýchacích, dále stavy po operaci žaludku. dvanácterníku, střev a potíže se slinivkou břišní.

Občanská vybavenost, včetně obchodní sítě, je ve městě poměrně slušná. Vedle většinou nově vystavěných základních škol je zde i gymnázium. Občané si mohou jít zaplavat do kryté plavecké haly. Sportu slouží atletický areál, fotbalový stadión, tenisové dvorce, koupaliště a hřiště pro minigolf. Ve městě bývají pořádány soutěže v atletice, odbíjené, házené a jezdectví. Přírodní divadlo, kina a divadelní scéna dávají možnost kulturního vyžití. Pracuje zde městská knihovna, příjemná překvapení připravuje výstavní síň, umístěná v radnici. V zámku nad městem, který dnes již zase patří Lobkovicům, jsou umístěny archeologické sbírky Regionálního muzea v Teplicích. Kulturní život význačně poznamenávají lázeňské koncerty v letním období.

Bílina, jako průmyslové město, prožívá všechny klady i potíže dnešní doby výrazněji než jiná sídla. Její šablonovitá sídliště a okolní šachty kontrastují s výraznými dominantami bájného Bořeně, lobkovického zámku a secesní radnice stejně jako s krásnými parky a lesoparky ve městě a rozmanitou přírodou Českého středohoří. Takové kontrasty zanechávají v člověku nejednoduché dojmy a hluboká poučení.

Pamětihodnosti města

Zámek v Bílině
Zámek byl přestavěn z gotického hradu v letech 1675 až 1682 na základě návrhu G.O.Tencally architektem Antoniem della Porta. Protáhlá bloková budova s nárožními bastiony pokrytá sedlovou střechou shlíží svým západním patrovým průčelím o devatenácti okenních osách na náměstí. Východní průčelí o sedmnácti okenních osách, členěné pilastry a střídáním segmentových a trojúhelníkových frontónů, hledí do nádvoří. Uvnitř zámeckého areálu stojí na obdélném půdorysu zbytek bývalého hradního opevnění, bašta zvaná Manda. V jejím lomovém omítnutém zdivu vyniká portál ukončený lomovým obloukem.

Kostel sv.Petra a Pavla v Bílině
Kostel je tvořen trojlodím s odsazeným, pětiboce uzavřeným presbytářem a je zakryt sedlovou střechou. Vedle stojí věž s přilbovou střechou a lucernou. Okna v lodi jsou půlkruhová a v presbytáři lomená bez kružeb. Vevnitř se střídají žebrové a křížové klenby, závěr jižní lodi je sklenut paprsčitě. Zajímavé jsou dva renesanční náhrobky Jiřího a Litvína z Lobkovic z období po roce 1580. V celé architektuře se prolínají gotické a renesanční prvky, vzniklé za přestavby v letech 1573 až 1575. Z původně gotické stavby se zachovalo zdivo ze 13.století v prostřední a jedné boční lodi.
 
Špitální kostel na Újezdě
Jde o jednolodní renesanční stavbu z období kolem roku 1600 s valbovou střechou. Kamenný portál s pozdně renesanční ornamentikou je umístěn v západním průčelí. Uvnitř je loď sklenuta valeným obloukem, presbytář zakončuje sítová klenba, která dokládá působení gotické tradice i v pozdní renesanci.

Husitská bašta v Bílině
Zbytek víceboké hradební bašty z kamenného zdiva, pocházející z období kolem roku 1470, nemá s husity nic společného. Je analogický s podobnými stavbami v Táboře a Žatci.

Hrad Kostomlaty
Hrad postavili kolem roku 1333 páni z Rýzmburka. Dříve byl a je ztotožňován s vybájeným hradem Sukoslav kronikáře Václava Hájka z Libočan. Přístup k němu byl veden přes dolní hrad chráněný okrouhlou věží. Horní hrad byl ochraňován hradbami a parkánem. V jihozápadní části byla vybudována okrouhlá věž s podsebitím, tvořící (již bez podsebití) dnešní siluetu hradu. V průběhu l7.století hrad zpustl.

Kostel sv. Jakuba Většího ve Světci
Kostel vznikl nejspíše na počátku 13. století. Byl vyhudován v románském slohu, dostavěn byl v rané gotice a nynější podobu získal v letech 1731 až 1733. Architektem barokní přestavby trojlodní baziliky byl litoměřický Octavio Broggio. Jedinou zachovanou částí původního klášterního kostela je dvouvěžové zbarokizované západní průčelí, které tvoří nápadnou dominantu nejen této stavby, ale i okolí.

Zámek ve Světci
Na místě původně románského kláštera ze 13.století nechal pražský arcibiskup Jan Josef hrabě Breuner postavit na počátku 18. století (možná roku 1708) barokní zámek. Dvoupatrová budova se sedlovou střechou na půdorysu značně protáhlého obdélníku je obklopena parkem, nyní již zcela zpustlým. Zatímco vstupní průčelí s mělkým čtyřosým rizalitem si zachovalo raně barokní podobu, zahradní průčelí prošlo klasicistní přestavbou. V roce 1973 byl zámek opraven a nyní je využíván jako sídlo obecního úřadu. Kromě toho v něm byly zřízeny byty a instalována pamětní síň malíře a grafika Vojtěcha Preissiga, který se ve Světci roku 1873 narodil.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.bilina.cz, na kterých najdete další informace.