Bystřany

Bystřany

Bystřany se rozkládají 2 km jihovýchodně od Teplic při Sviním potoku na úpatí hory Doubravky. O nevelké vesničce Horušany, nyní Bystřany, se dočítáme už v roce 1238. První písemná zmínka o Bystřanech pochází ale až z počátku 16. století. Rozvoj obce začal až ve 2. polovině l9. století, kdy v důsledku rozmachu průmyslové výroby se Bystřany stávají průmyslovou obcí. V roce 1864 zde založil Karel Grohmann filiálku své cvikovské barvírny na tureckou červeň. V roce 1905 zde byla zřízena přádelna bavlny. V Bystřanech byla ještě cihelna, mlýn a výroba oceli. Zavádění průmyslové výroby do Bystřan a osad spadajících pod Bystřany (Nechvalice, Nové Dvory, Světice, Prosetice a Úpořiny) vedlo k rychlému vzestupu počtu obyvatel. Před l. světovou válkou existovalo v obci již 9 větších průmyslových podniků. Obcí též prochází trať Teplice-Lovosice, vybudovaná v letech 1897 až 1900. Nad Obcí Bystřany, na světické planině, se nachází osada Světice, původně patřící panstvím v Rýznburku. V pramenech se poprvé objevuje v roce 1383.

Historický vývoj
Bystřany jsou obcí slovanského založení. Podle údajů z roku 1238 se prý obce nazývala Horušany. Patřila klášteru, jemuž byla věnována rodem Hrabišiců, pánů z Oseka. První písemná zmínka o Bystřanech pochází z počátku 16. století. Rozvoj obce a její přerod z původní zemědělské vesnice začal v 2. polovině 19. století. Podobně jako v jiných obcích na Teplicku se i zde projevila industrializace závislá do značné míry na rozvoji těžby uhlí a s ní spojenými činnostmi. V roce 1864 v Bystřanech založil Karel Grohman textilku a barvírnu. Železniční trať z Teplic do Lovosic byla vybudována v letech 1897 až 1900.

V roce 1905 byla zřízena přádelna bavlny. Před rokem 1914 bylo v Bystřanech provozováno celkem 9 větších průmyslových podniků, to byla např. cihelna nebo výroba oceli. Charakter poměrně bouřlivého rozvoje Bystřan se podepsal na obraze obce částečně, snad i minimálně. Na konci 19. století došlo ke zcela novému založení Nových Bystřan při původní historické pražské silnici, vedoucí mimo Staré Bystřany. Sem se pak soustředila převážné část nových stavebních aktivit. To svým způsobem pomohlo zachovat jádro Starých Bystřan.

Osada Světice původně patřila panstvím v Rýnzburku. V pramenech se poprvé objevuje v roce 1383. Nové Dvory byla ještě v polovině 18. století poplužním dvorem, který patřil k Úpořinám. Nechvalice patřily k teplickému panství. Úpořiny se vyskytují v písemných pramenech poprvé v roce 1412. Od roku 1590 patřily teplickému panství. Ve 30. letech 19. století zde byl hostinec, rasovna, ovčín a dva mlýny. Ve 20. letech 20. století byla zřízena přádelna, pletárna a cukrovar.

Kulturní památky

Kaple
Stojí v malém parčíku ve starých Bystřanech, v tzv. Máchových sadech. Pochází z r. 1811, upravována byla v roce 1844 a znovu roku 1924. Je to drobná stavba s trojbokým závěrem a šestibokou zvonicí s cibulí, vyrůstající ze střechy. Okna jsou segmentová, vstup polokruhově zaklenut, lemován pilastry, štít trojúhelníkový. Uvnitř je zastropena plackou.

Zemědělská usedlost č. p. 9 - se sýpkou a stodolou - byla postavena na počátku 19. století.

Rodný dům Františka Cajthamla (1868-1936)

Hrob francouzských vojáků a památník - Rotunda
Hrob francouzských vojáků a pamětní desky 22. vojáků jsou umístěny v rotundě na bystřanském hřbitově, která se nachází v pravé horní části starého hřbitova. V roce 1982 proběhlo intenzivní jednání o vybudování hrobu a umístění pamětních desek mezi Ministerstvem vnitra ČSR a Francií. Ještě v roce 1984 pokračovala jednání o přemístění hrobů z telického hřbitova na bystřanský hřbitov. Notou ze dne 19. března 1985 č.72/CSC přišel souhlas a poděkování za pozornost, která je věnována důstojnému pietnímu uložení pozůstatků.
V roce 2004 vyšel nový zákon č. 122 ze dne 20. 2. 2004- O válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č.256/2001 Sb., O pohřebnictví a změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon ukládá obci pečovat o válečné hroby a pietní místa, které se nachází na území obce.

Na hřbitově Obce Bystřany se nachází rotunda, ve které jsou pohřbeni francouzští vojáci a uvnitř jsou instalovány pamětní desky se jmény padlých. Obec po znovuobnovení evidence na okresním výboru Svazu bojovníků za svobodu zahájil práce na celkové opravě rotundy. Práce byly započaty v srpnu roku 2004 a celkové dokončení oprav bylo 20. 4. 2005. Provádění oprav a úprav bylo konzultováno z francouzským velvyslanectvím v Praze. Byla konstatována vzájemná spokojenost s výsledkem prací. Celkové náklady se pohybovaly ve výši 160.000 korun. Na tyto náklady přispělo francouzské velvyslanectví částkou 90 000 Kč.

Slavnostní předání po vzájemné dohodě na počest 60. výročí ukončení II. světové války bylo stanoveno na 14. května 2005, za účasti pozvaných hostů jak z řad legionářů, bojovníků za svobodu, starostů obcí a měst a také zástupců francouzského velvyslanectví. Tímto slavnostním aktem byl vzdán hold a úcta všem padlým, kteří položili své životy za osvobození a ukončení války.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://mesta.obce.cz/bystrany, na kterých najdete další informace.