Modlany

Modlany

Modlany se nachází na staré kulturní půdě, jak naznačuje samotný název obce (patrně obětiště nějaké modly) a jak dosvědčují četné archeologické nálezy. Vesnice typu okrouhlice patřila k hradu Kyšperku vybudovanému pány z Bergova v roce 1315, potomka panství Soběchleby, šejnovských jezuitů. Lesníkem panství v obci usazeným 1549 Hanuš Holesser z Holesseru, 1616 uváděl Zikmund Velvetský z Nepečova a v Modlanech 1654 tu bylo 15 domů.

Kostel byl prvně uváděn v roce 1352 a od 1384 měl vlastního faráře. V roce 1699 znovu vystaven na náklad teplického pozemkového pána Jana Jiřího Marka Cláry - Aldringena a dal jej šejnovským jezuitům. V roce 1899 byla vybudována škola. Pokusy o dolování uhlí sahají do roku 1839. Posléze byly vybudovány četné šachty na katastru Modlan. Z tzv. Schneiderovské kolonie vznikly Nové Modlany, které byly odloučeny od Modlan teprve v roce 1924. Z trmického panství byly přifařeny obce Zalužany, Věšťany, Drahkov, Srbice, Kvítkov a z teplického panství Suché.

Dnes pod obec Modlany spadají tyto obce: Věšťany, Suché, Drahkov a Kvítkov. Kostel v dnešní podobě je z roku 1850. V současné době žije v těchto obcích asi 900 obyvatel.

Historie
První zpráva o existenci obce je dokládána z roku 1328. Obec měla původní charakter zemědělský. Zemědělské usedlosti byly volně rozptýleny podél potoka a hlavních silnic. Náves byla v nejnižší části obce, obdélníkového půdorysu a také podél tohoto prostoru byly vybudovány usedlosti. Při severovýchodní části návsi, nad potokem obci dominuje kostel sv. Apolináře ze 14. století. S kostelem sousedí fara, která sehrála v dějinách obce a okolí významnou kulturní a náboženskou úlohu. V 19. století došlo v okolí obce k výraznému rozmachu hlubinné těžby hnědého uhlí. Modlansko se od této doby stalo významným producentem této suroviny. Hornictví pak významnou obživou zdejšího obyvatelstva v l. polovině 20. století.

Z tohoto vývoje je patrné, že vrcholné období nastalo v prvé třetině 20. století. Po odsunu německého obyvatelstva k dosídlení a k dlouhodobější stabilizaci obyvatelstva v poválečných letech nikdy nedošlo. Emigrační proces nadále pokračuje. K tomuto jevu přispívá i dlouhodobá existenční nejistota. V 70. letech - po vypracování tzv. "velké varianty" těžby jsou obci předkládány projekty na vytěžení uhelné substance povrchovým lomem Chabařovice. V báňských postupech se datum likvidace obce odvíjelo od roku 2000 až k roku 2005. Tyto záměry vedly ke značné degradaci stavebních fondů v obci, přispěly značnou měrou k emigraci obyvatelstva a ke snížení obytného významu sídla. Tento proces se v současné době zastavuje.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.modlany.cz, na kterých najdete další informace.