Teplice

Teplice

Léčebné prameny
První zmínky o léčebných pramenech jsou již z 8.století. Archeologické nálezy z římských dob však svědčí o jejich využívání již na přelomu letopočtu. Od objevu prvního horkého pramene v roce 762 až po zahájení současné lázeňské sezóny v květnu 2004 prošly Teplice mnoha bouřlivými i pozvolnými změnami, na vrcholu slávy byly na přelomu 19. a 20 století a dnes opět rozkvétají do krásy.

Poloha
Teplice jsou posazeny do kotliny mezi Českým středohořím a masívem Krušných hor, nedaleko od hranic se SRN. Přes Krušné hory a České středohoří vedly odedávna důležité obchodní cesty spojující české kraje s okolními státy. Tyto obchodní cesty byly chráněny systémem strážních hradů, okolo kterých vznikala města.Teplice za svůj rozvoj tedy mohou vděčit několika okolnostem: obchodu, hornictví a léčivým pramenům.

Památky
Rovněž významný byl i kolonizační postup církevních řádů, které v pohraničních oblastech počaly již ve 12. století stavět své kláštery (v případě Teplic benediktýnský klášter sv. Jana Křtitele). Teplice se proto mohou pochlubit množstvím zajímavých památek - zámek vznikl v 16. století na zbytcích staršího románského kláštera, zámecké náměstí se sochařským skvostem morového sloupu od Matyáše B. Brauna ze datuje do roku 1718, zámecký park v anglickém stylu pochází rovněž z 18. století. Ve městě samotném se nachází několik významných kostelů a okolí Teplic nabízí ke shlédnutí další kláštery, kostely, zámečky apod.

Současnost
Současné Teplice nabízejí návštěvníkům rekonstruovaný lázeňský komplex s celou řadou lázeňských domů, zrekonstruované Krušnohorské divadlo, nový plavecký areál se squashovými kurty, množství proslulých restaurací a kaváren. Neobvyklé výhledy z Doubravského vrchu, z Bořně, z Milešovky nebo z Komáří vížky se sedačkovou lanovkou patří k opravdovým zážitkům. V létě Vám vodní nádrže, vzniklé po rekultivační činnosti, nabídnou příjemné prostředí pro rekreaci a horský terén se sjezdovkami různé obtížnosti a upravované běžecké trasy poskytnou vyžití zimním rekreantům. Teplice nabízejí svým návštěvníkům ze své historie i současnosti mnoho zajímavého.

Historie
Vytvořit si představu o tom, jak vypadaly nejstarší dějiny místa, kterému dnes říkáme Teplice není vůbec jednoduché. Dokladů, z období, kdy se na tomto území poprvé objevil člověk, je velmi málo a samozřejmě neexistují žádné písemné či jim podobné přímé zprávy. Jedná se totiž o období lidských dějin velmi vzdálené.

Zatím nejstaršími důkazy o pobytu člověka na území dnešních Teplic jsou pazourkové čepele lovců a sběračů, které pochází z období asi 40 000 až 10 000 let před n. l., a jež byly nalezeny v Hudcově a na svazích Doubravské hory. Trvalé osídlení v prostoru dnešních Teplic má svůj počátek v 5. tisíciletí před n. l. - tedy asi před téměř 7000 lety. Toto tvrzení podporují doklady o osadách položených na svazích vrchu Letná a Doubravské hory i v ulicích Pražská a U Soudu.

Dalším významným obdobím byla doba bronzová (1800 až 800 před n. l.), jak potvrzují nálezy kostrových hrobů s bohatou výbavou z okolí Doubravic, patřící unětické kultuře, a stopy osady lužické kultury - opět na svazích Doubravské hory. Tyto doklady po prvních zpracovatelích bronzu (slitiny mědi a cínu) jsou již pro toto vzdálené období dávány do souvislostí s možnou těžbou cínových rud a cínu v prostoru nedalekých Krušných hor.

Ve 4. století před n. l. se zde usadil první historicky známý národ - Keltové. Četné doklady jejich přítomnosti a osady byly nalezeny v Hálkově ulici, u plynárny, doubravického dvora, v okolí katolického hřbitova a v ulicích U Soudu, Dubská a Pražská. Právě díky Keltům jsou Teplice označovány za nejstarší lázně ve střední Evropě - při poklesu Pravřídla v r. 1879 v něm byly objeveny keltské mince s vyobrazením kance a koně, které dokládají známost teplických pramenů, a snad i jejich využívání k léčebným účelům, již v době před naším letopočtem. Na stejném místě byly nalezeny i římské mince z 1. až 4. století našeho letopočtu a dokládají tak, vedle zvyku obětovat bohům vod, známost místa s teplými prameny i pro lidi ze vzdálených krajin - snad kupce procházející tudy po staré stezce k horám a dál přes území dnešního Německa k Baltskému moři.

V prvních pěti staletích po přelomu letopočtu vytlačily Kelty z jejich sídlišť v Čechách germánské kmeny Markomanů a Kvádů. Do oblasti Podkrušnohoří přesídlil patrně kmen Hermundurů. Stopy po germánských osadách byly nalezeny v okolí hřbitova, pohřby pak v ulicích V Lipách, u divadla a v Trnovanech.

Z následujícího období - označovaného jako období stěhování národů - nemáme prozatím dokladů o osídlení na území Teplic. Na území města nebyly nalezeny ani doklady nejstarší přítomnosti Slovanů, kteří do Čech přišli právě v době stěhování národů. Stopy jejich raných sídlišť pocházejí spíše z bílinska - z úrodných míst podél řeky Bíliny.

V 9. století již na území Čech existovaly oblasti osídlení, spravované nikoli na základě kmenové správy, ale z center - hradišť. Na teplicku a duchcovsku v té době sídlili Lemuzi a jejich centrem bylo hradiště v Zabrušanech. Z tohoto období pochází také první doklady slovanského osídlení přímo na území města: v Proseticích, Trnovanech, v ulici U Soudu a pohřebiště V Lipách.

Nově vybudované hradiště v Bílině se stalo opěrným bodem pro správu celé oblasti Podkrušnohoří v 2. pol. 10. století, kdy došlo ke sjednocení území Čech pod vládu Přemyslovců. Dalším významným bodem celé oblasti se pak stal Chlumec - chránící vstup do Čech přes Krušnohorské průsmyky, kudy vedly důležité dálkové obchodní cesty.

„Orná půda v Trnovanech a s ní i včelař Těšek“ - první osada z okolí Teplic a první obyvatel nazvaný jménem v písemných pramenech. Tak nás informuje jedna z pozdějších verzí pamětního záznamu z r. 1057 o obdarování litoměřické kapituly a kostela sv. Štěpána knížetem Spytihněvem II. O dalších osadách neexistují písemné zmínky, ale jejich pozůstatky se přesto podařilo nalézt v Proseticích, na Pražské ulici, V Lipách, na Jalovčinách, poblíž Dubské ulice, v Trnovanech, Řetenicích a Hudcově. V prostoru vlastních Teplic pak v ulici U Soudu, v Zámecké zahradě, na nádvoří zámku, v okolí lázní a v Krupské ulici.

Vlastní jméno Teplice je slovanského původu a znamená místo s vývěrem teplých pramenů (= teplice). V latinské podobě „in Teplicz“ se poprvé objevuje v tak zvané Jarlochově kronice z počátku 13. století. Můžeme jej však téměř bezpečně objevit i v latinském úsloví „ad aquas claidas“ („u teplých vod“), které použil kronikář Vincentius ve zprávě o zbudování nového ženského kláštera. Ten totiž v záznamech pro léta 1156 až 1164 uvádí, že královna Judita založila u teplých vod a k poctě sv. Jana Křtitele klášter benediktinek.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.teplice.cz, na kterých najdete další informace.