Zabrušany

Zabrušany

Obec Zabrušany je historicky zajímavá lokalita. Zabrušanské hradiště je položeno na ostorožně v nadmořské výšce 230 m, přibližně ve středu údolí mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Hradiště bylo chráněno okolním bažinatým terénem, a na západní a východní a hlavně severní straně svahu, v době osídlení na hradišti terasovitě upravenými, a opatřenými i palisádou.

V blízkosti hradiště protékaly dva potoky, nyní po regulaci toků asi 500 m od hradiště, zřízena vodní nádrž Všechlapy. Zabrušanské hradiště patří svým nálezovým fondem k výjimečným slovanským místům v severozápadních Čechách (zlomky skla, železných předmětů, kulaté hliněné přívěsky a fragmenty hliněných perel. Dále nález mohyly kněžny se zlatými a stříbrnými šperky byzanského rázu). Zabrušanské hradiště má své osídlení doložené na počátek 9. století nebo již na konec 8. století jako jediná z celé této západní oblasti.První písemné zmínky o Zabrušanech můžete najít v historických pramenech 13 . století,kde jsou zmiňovány jako sídlo Jaroslava ze Zabrušan 1207 -1209.

Zajímavosti z okolí

Zámek Duchcov
Nachází se v centru města Duchcov. Město má dlouhou historii první zmínky o vsi Hrabišín pocházejí ze 13. století, později Tokczau (1352), Dokczaw a roku 1663 Duchcov. Bylo v držení českého rodu pánů z Oseka. Během 15. století markrabat míšeňských, krále Václava IV., Rabštejnů a Lobkoviců.

Roku 1642 panství spolu s městem přešlo sňatkem do rukou Valdštejnů (Jan Bedřich z Valdštejna). Duchcov opustili v roce 1921. Dominantou města Duchcova je barokní zámek s klasicistní úpravou z počátku 19. století. Roku 1961 vyhlášen za kulturní památku, rekonstruován a zpřístupněn veřejnosti. Atrakcí jsou místnosti, ve kterých žil a zemřel známý světoběžník G. G. Casanova a hlavní sál s Valdštejnskou rodovou galerií. Na výzdobě se podíleli významní barokní umělci - sochař M. B. Braun a malíř V. V. Reiner.

Světec a světecký zámek
První písemné zmínky o Světci můžeme najít v historických pramenech v letech 1209, kdy obec nesla název Swetiz, během 13. století pak Sowez, Swietecz a Swietetz. České jméno obce vzniklo podle A. Profouse z termínu "světec"- svatý. Historie obce je spjata se založením kláštera kanovnic božího hrobu ve Světci. Jednalo se o ženskou větev řádu Křížovníků s červeným křížem, která u nás měla jediný konvent právě ve Světci. Konvent vznikl okolo roku 1227.

Klášter řádu Božího hrobu se řídil regulemi sv. Augustina. Znakem řádových sester byl červený dvojitý kříž (patriarší) v černém poli. Obec Světec, centrum zdejšího arcibiskupského panství si udržela až do poloviny 18. století svůj výhradně zemědělský charakter. Významný zvrat ve vývoji vsi zaznamenal objev uhelné sloje na arcibiskupských statcích ve Světci roku 1765. Na základě toho byla zde v roce 1770 otevřena šachta "Florentini", ke které se později začaly připojovat další, 1928 vytvořily tyto doly komplex "Patria I - III ".

Zřícenina hradu Kostomlaty - (Sukoslav)
Hrad vzniklý v prvé čtvrti 14. století na místě slovanského hradiště z 10. století. Roku 1434 byl dobyt a od té doby pustl. Jednotná dispozice sestává z předhradí ve tvaru lichoběžníku se zaoblenými nárožími, jehož vstupní východní brána prolomená ve skále je chráněna válcovou věží, zbytky dosud patrné, ve vnitřním hradě, rovněž lichoběžníkové dispozice, je v severozápadním nároží válcová věž s ochozem, při jižní a severní zdi částečně zachované obytné budovy. Hrad je obklopen parkánem, který byl na východní straně rozšířen ve vnější předhradí, kde stávala prvá hradní brána.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.zabrusany.cz/, na kterých najdete další informace.