Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Osek

Obec Osek se nachází na hranici Jičínského a Mladoboleslavského okresu. Tato je současně hranicí krajů Středočeského a Východočeského. Od města Sobotky je Osek vzdálen 1 km na západ.

Správní území se člení na obec Osek, osadu Šlejferna a samotu Betlém. Kostel společně s šestibokou dřevěnou zvonicí tvoří neodmyslitelnou dominantu obce.

K 1. 1. 2007 žije v obci 175 obyvatel. Na správním území obce se nachází 47 trvale obydlených domů, 12 slouží rekreaci a ostatní jsou neobydlené.

Dostupnost do obce je autem po silnici I/16 od Ml. Boleslavi nebo od Jičína, vlakem do železniční stanice v Sobotce či autobusem z uvedených měst.

Historie
Poloha obce Voseka (dřívější název), náves do trojúhelníka, stavění obydlí podle potoka a stavba kostela se hřbitovem ze 14. století svědčí o osadě z dob prastarých a ve své době dosti obydlené.

První zmínka je v "Pamětech Sobotky", kde tehdejší farář píše tato data: "Osiek-28. Januarii 1360". V dobách poddanství byli osadnící vosečtí od dávna poddáni vrchnosti sídlící na hradě Kosti až do roku 1848, kdy byl dle kroniky obce na Kosti pánem Eugen Vratislav Netolický, první dle též kroniky r. 1288 Jan z Michalovic, ovšem s ?. Vosek patřil pod obecní výbor sobotecký, r. 1879 se osamostatnil a stal se obcí samostatnou. R. 1923 byla obec přejmenována státním úřadem statistickým na OSEK.

V osmdesátých letech, za bývalého MNV patřil Osek opět k Sobotce, až po tzv. revoluci r. 1989 získal samostatnost, která trvá Osada Šlejferna - poznámka v kronice o mlýně Šlejferna, zvaném panském je z r. 1738, který stál na rybniční vodě, na "hradské cestě" při jejím vchodu na silnici státní. V tomto místě se říkalo u "oběšanky". Dle pověsti zde za starých časů stávala šibenice. Výše zmíněná cesta "hradská"je prý pozůstatkem bývalé silnice, která vedla z Kosti do Dolního Bousova. Uvedený mlýn č. p. 41 byl zbourán r. 1973 společně s č. p. 45 a s č. p. 68. Tato stavení musela ustoupit výstavbě nové silniční komunikace. V současné době jsou v osadě pouze 3 č. p., všechna slouží k rekreaci.

Současnost
V obci je tato základní vybavenost: veřejný vodovod, veřejné osvětlení, místní rozhlas, částečná kanalizace na odvod povrchové vody, ve dvou etapách proběhla rekonstrukce sítě NN a do budoucna je plánována plynofikace obce (smlouva na projekt).

Okolí

Zámek Humprecht
Málokterý zámek v Čechách byl tak často opěvován básníky jako lovecký zámek Humprecht, pojmenovaný po svém zakladateli, známem barokním kavalírovi, hraběti Janu Humprechtu Černínovi z Chudenic, který patřil k nejbohatším příslušníkům české pobělohorské šlechty. Životní osudy hraběte jsou v mnohém charakteristické pro část katolického feudálního panstva, jehož předci zbohatli za pobělohorských konfiskací, a jejichž děti (tedy i hrabě Humprecht) ovlivňované většinou jezuitskou výchovou a barokní kulturou, se snažily sblížit s novou šlechtou německého a italského původu a získat nějaký výnosný zemský či dvorský úřad nebo funkci. Tato generace ještě obyčejně ovládala český jazyk, který používala v korespondenci s příbuznými v Čechách, jinak mluvila, psala i cítila italsky nebo německy. Další generace dovedla česky už jen několik slov, cítila se Čechy pouze zemsky.

Dopisy jeho matky Zuzany Černínové patří k dokladům krásného českého jazyka z počátku 17. století. Mladý Humprecht po studiích uvažoval, že bude knězem, ale místo toho se stal komořím prince Leopolda. Ten nastoupil r. 1657 na rakouský trůn a tím se Janu Humprechtovi otevřela lákavá cesta k vysokým dvorským a zemským úřadům a hodnostem. Umožňoval mu ji i jeho majetek, který velmi vzrostl dědictvím po prastrýci hraběti Heřmanu Černínovi z Chudenic. Jan Humprecht byl jmenován vyslancem v Benátkách, několikrát zastupoval panovníka na zemském sněmu, byl císařovým dvořanem a důvěrníkem. Ve Vídni se také seznámil s dvorní dámou císařovny Dianou Marií z Gazolda, se kterou se r. 1652 oženil. Na svatbě byl sice císař s chotí, ale ne ženichova matka, která o sobě říkala, že je "stará Češka a prostá žena". Zdálo se, že hrabě bude v manželství s italskou kráskou šťasten. Bydlel s ní na českých zámcích a všechny zisky z hospodaření věnoval na jejich stavbu či přestavbu a na budování Černínského paláce na Hradčanech, který začal stavět v r. 1667.

Dne 22. června 1666 uzavřel s pražským architektem italského původu Carlem Luragem smlouvu o postavení "nového zámku" na panství Kost, kterému se záhy začalo po stavebníkovi říkat Huprechtsberk. Měl to být lovecký zámek, obklopený oborou, kde by mohla hraběcí rodina trávit letní dny. Aby se v něm hraběnce líbilo, byl zámek stavěn ve stylu podobných letohrádků v její italské vlasti. Za staveniště bylo vybráno návrší za Sobotkou. Protože pevná čedičová skála vyčnívala až na povrch kopce, nebyly hloubeny příliš hluboké základy. Zedníci začali pracovat na jaře 1667 pod vedením italského políra Cerasoly. Projekt stavby byl poměrně jednoduchý, a tak do konce téhož roku byla budova v hrubé stavbě hotova a provizorně zastřešena.

Zámek má tvar dvou elipsoidů, z nichž vnitřní je přibližně o dvě podlaží vyšší než vnější. Prostor mezi oběma elipsoidy byl rozdělen do místností s lichoběžníkovou základnou. Přízemí bylo určeno pro sloužící, pokoje v prvním patře pro panstvo. V každém podlaží byl prostor vnitřního elipsoidu využit pro sál čili, jak se říkalo, pro "palác", v přízemí sloužil jako předsíň, v prvním patře jako slavnostní zámecká jídelna. Práce štukatérů se protáhly do druhé čtvrtiny roku 1668. Střechy byly pokryty šindelem, který byl napuštěn olejem a nabarven načerveno. Na zámku bylo zpracováno asi 3 t plechu. Na vrchol věže byla vysazena plechová báň s křížem a také komíny byly oplechovány měděným plechem. Dešťová voda byla sváděna měděnými žlaby do mosazných chrličů pod pavlačí, která obtáčela celý zámek ve výši panských pokojů v patře. Na jaře 1669 zbývaly k dokončení jen drobné práce, jako kování dveří a některé práce truhlářské.

Zároveň se zámkem byla stavěna zeď kolem obory, zdobená několika vyhlídkovými altánky-rondely, a panský dvůr na kraji vesnice Března. Stavělo se ještě v l. 1673-1674. Pro výzdobu zámku dodal v červnu 1670 dvě sochy řezbář Václav Jelínek.

Po dokončení stavby, která podle znění smlouvy byla "v souladu s krajinou", jezdil hrabě s chotí a dvěma syny na zámek, aby pořádal v oboře hony na jeleny a daňky nebo aby byl přítomen výlovu rybníků u Dolního Bousova. V r. 1674 se však s manželkou rozešel a syny vychovával sám. Zámek, který mu připomínal dlouhý manželský svazek s Italkou, byl 29. června 1678 zapálen bleskem.

Kostecký hejtman Blatenský ihned o tom poslal hraběti zprávu, na niž dostal obratem odpověď, která nám dává nahlédnout do myšlenek hraběte Černína. Vysvětluje hejtmanovi, že "je to naturální přirozená vlastnost, že vždycky povětří na nejvyšší věže a jinší vysoké stavení bije". V listě dále přikazuje, co se má zařídit, a končí slovy: "Radši oželuji, než by ten voheň se byl stal v Sobotce. Což tak na blízce by se snadně státi mohlo a tu teprv by mi bylo tolik chudejch lidí, obyvatelův Soboteckejch, líto. Buď Pán Bůh pochválen, že radši mou věc trefilo, než mejch milejch poddanejch."

Podle hraběcího rozkazu ohledali škody zednický mistr Spango a tesařský mistr Samšiňák a osobně odešli podat zprávu na zámek do Kosmosnos. Poškození bylo tak rozsáhlé, že hrabě uvažoval o důkladné přestavbě a dal vypracovat několik projektů. Hrabě se rozhodl zvýšit počet obytných místností o jedno podlaží, do jehož úrovně dal přenést i pavlač, jež byla uložena na prstenci pískovcových krakorců a měla železné zábradlí. Začátkem července 1680 byly hotovy zednické práce a stavba opět pokryta šindelem. 18. Září 1680 připevnil na věž mistr Samšiňák báň s křížem a v lednu 1681 zasklením oken oprava skončila. Zdá se, že hrabě nekladl takový důraz na uměleckou výzdobu jako při stavbě, kdy zámek měl být darem jeho italské choti.

Za několik let se však ukázalo, že zvýšením zámku bylo překročeno zatížení základů. Proto byly v r. 1690 (po opravách z r. 1687) zbourány hospodářské budovy, které obklopovaly celé přízemí, a místo nich byly základy obezděny pískovcovými kvádry. Tak vznikla jakási vyhlídková terasa okolo přízemí zámku, která během doby obrostla šeříkovými keři. Často také musela být opravována zeď kolem obory, ve které žilo na 100 daňků.

Další Černínové využívali občas zámek k reprezentačním účelům. Když byla provedena r. 1738, při příležitosti prodeje panství hraběti Václavu Kazimíru Netolickému z Eisenberka, na zámku inventura, bylo zde napočítáno 32 postelí včetně příslušného ložního prádla. I za dalších majitelů panství sloužil zámek při občasných návštěvách šlechty. Kostečtí úředníci zde - ovšem tajně - pořádali svatební hostiny svých dětí. Kolem r. 1780 chtěl hrabě Antoním Vratislav Netolický dát zámek, který se k celoročnímu bydlení nehodil, zbourat a na jeho místě postavit nový. Ale nedošlo k tomu, namísto toho byl postaven pohodlný zámek ve Vlčím Poli, který býval sídlem majitelů velkostatku až do r. 1948.

K větší opravě zámku Humprechtu došlo až r. 1829. Byly opraveny střechy a při této příležitosti umístěn na vrchol věže místo dvojramenného kříže půlměsíc, prý na památku toho, že zakladatel zámku byl vězněn v Turecku v podobné věži. Byl to však jen romantický výmysl obrozenecké doby: hrabě Humprecht nikdy v Turecku nebyl a ani jeho strýc Heřman, který navštívil Turecko dvakrát jako císařský vyslanec, nebyl nikdy vězněn. Při této opravě byla také sejmuta železná pavlač a nahrazena dřevěnou. Zámek pustl, protože správa velkostatku po r. 1848 šetřila na údržbě. Zahrady byly využívány k pěstování ovocných štěpů, r. 1825 jich zde bylo na 13 000. Zámek a obora se staly cílem výletů sobotecké mládeže.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.osek.craj.cz, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

Úžasný poznávací zájezd do OMÁNU

Poznejte s OMÁN - tajemnou zemi pevností, hradů, rozeklaných hor a pouští, Zemi zelených oáz, bílých písečných pláží a vůní Orientu. S českým průvodcem a poutavým výkladem.  CK TILIA.

ZÁJEZDY ONLINE 2018

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2018 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

UBYTOVÁNÍ ZA NEJLEPŠÍ CENY

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA