Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Sobotka

Město je jednou z bran Českého ráje. Leží osmdesát kilometrů od Prahy v ose Mladá Boleslav - Jičín a je turistickým letoviskem s výraznou kulturně literární tradicí (národní festival českého jazyka a literatury Šrámkova Sobotka).

Zachovaná lidová architektura (dřevěné roubené domy) a další stavební památky vedly k vyhlášení památkové zóny. Nad městem se nachází zámek Humprecht. Vycházkové trasy do soboteckého okolí vedou zejména na hrad Kost, do osady Vesec, obce Staré Hrady, údolí Plakánek aj.

Historie

Sobotka, jak dokazují archeologické nálezy, vznikla na místě staršího osídlení. Roku 1498 ji král Vladislav Jagellonský povýšil na žádost Jana ze Šelmberka na město a udělil jí řadu výhod. Jan ze Šelmberka patřil mezi tři nejbohatší šlechtice v zemi a chtěl, aby ho jeho nové město reprezentovalo.

Založil zřejmě čtvercové náměstí a obehnal město hradbami. Zřejmě vystavěl i nový kostel a vybavil jej nádhernou monstrancí, která dodnes patří mezi poklady města. Další kostecký pán Oldřich Felix z Lobkovic se snažil o nenásilnou rekatolizaci. V posledním desetiletí 16. století postavil v Sobotce nádherný chrám sv. Maří Magdaleny. Jeho nástupce Václav z Lobkovic zakoupil pro chrám roku 1613 bohatě iluminovanou knihu chval božských, Graduál, pocházející z první čtvrtiny 16. století.

Z jeho iluminací je nejzajímavější podobizna Mistra J. Husa na hranici. Za Heřmana Černína z Chudenic prožila Sobotka těžké roky třicetileté války. Popsal je Josef Pekař v knize O Kosti. Po svém strýci dědil panství Humprecht Jan Černín z Chudenic. Nad Sobotkou si postavil letní sídlo, zámek Humprechtsberg, dnes Humprecht, ve stylu manýrismu. Zámek byl budován podle plánu Carola Luraga, po požáru roku 1678 jej dotvořil Francesco Ceresola. Půlměsíc se dostal na střechu až roku 1829 na základě falešných pověstí o pobytu Černínů v Turecku. Heřman Jakub Černín dal opravit panský dům na náměstí v Sobotce a věnoval jej městu za radnici. Plány vypracoval roku 1688 Jan Maderna. Humprecht přivedl do Sobotky řadu řemeslníků, pro které bylo vybudováno Nové město. Ještě roku 1756 bylo podle tereziánského katastru v Sobotce více řemeslníků než v Mladé Boleslavi.

V letech 1689 - 1708 byl v Sobotce děkanem rodák Jan Ignác Summa z Vlastislavě, pocházející ze staré sobotecké rodiny Šumů. Byl autorem latinských florilegií, v nichž přirovnával ctnosti světců ke květinám. Byl nobilitován a získal čestný titul Poeta laureatus.

Roku 1738 přechází Sobotka do majetku Netolických z Eisenberka. Václav Kazimír, oblíbenec Marie Terezie, byl postaven na nejvyšší místa v zemi, za jeho účasti se prováděly důležité reformy ústavní a správní. Za něho byl nákladem města a občanů postaven mariánský sloup se sochami čtyř zemských světců, dílo soboteckého rodáka Martina Jelínka (sochy) a jeho syna Martina Ignáce (reliéfy). Vysvěcen byl roku 1746. Téhož roku došlo k velkému požáru města, který zničil 17 domů včetně radnice. Ta byla obnovena podle plánů jménem neznámého architekta ve službách Netolických. Zednické práce prováděl F. Pokorný.

Roku 1746 vsadil do přestavěné věže nové hodiny sobotecký hodinář Jan Brojr. Dnešní vzhled získala radnice roku 1845, kdy byly ubourány raně barokní štíty po stranách věže a nad průčelím postaven nízký tympanon, do něhož umístil roku 1865 sobotecký hodinář Jan Prokeš, iniciátor opravy staroměstského orloje,  hodiny s průsvitným ciferníkem, údajně první toho druhu ve střední Evropě. Václav Kazimír pak vybavil sobotecký chrám novým mobiliářem z dílny kosmonoských Jelínků.

Za renesančním mazhauzem radnice leží bývalá barokní solnice, naposledy přestavěná roku 1778, která byla po zrušení solního monopolu přeměněna na divadlo. Jde o jeden z nejstarších dochovaných divadelních sálů, jehož strop byl vymalován podle návrhu Josefa Mánesa roku 1861. Téhož roku vytvořil Mánes pro Sobotku diplomy čestného občanství pro Palackého a Riegra.

Rok 1848 zasáhl i do Sobotky. Ustavila se tu Stráž města Sobotky (garda), pro níž svůj první prapor vytvořil Josef Mánes. V Sobotce se shromáždily gardy z celého severovýchodu Čech k tažení na Prahu. Další tažení jim rozmluvil krajský komisař. Došlo k bouřlivému výstupu básníka Uffo Horna, který vedl na pomoc Praze Němce z Trutnova.

Na soboteckém děkanství působil tehdy děkan p. František Vetešník, překladatel a spisovatel, žák Josefa Jungmana, člen vlastenecké družiny kolem libuňského jemnostpána p. Antonína Marka. Větší význam měl pro Sobotku kaplan p. Damián Šimůnek, který vychoval celou generaci významných osobností.

Mezi zajímavosti Sobotky patří celá série zachovaných dřevěných usedlostí z 18. a 19. století. Z nich nejvýznamnější je Gansův dům na náměstí, v uličce za ním skupina domů na Annenském náměstí, rodný dům F. V. Jeřábka, rodný dům Václava Šolce atd.

Ve třicátých letech 19. století  zasahuje do Sobotky i průmysl. Klempíř Václav Novák tu zakládá dílnu na pivovarská zařízení a zavedl do Čech anglické hvozdy na sušení sladu. Dílnu pak převzal jeho syn Václav, který proslul patentovanými kamny, jimiž vybavil řadu škol i jiných veřejných budov. Druhý syn Josef Vincenc založil v Praze továrnu Novák - Jahn na výrobu pivovarských zařízení. Syn a nástupce Josefa Vincence Ladislav se věnoval i literatuře. Známá jsou libreta, která psal pro Oskara Nedbala.

Prusko - rakouská válka roku 1866 se projevila jen průtahy vojsk, ale městu příliš neublížila. V nastalém období dlouhého míru nastal rozkvět města, 1892 - 1893 byla podle návrhu Josefa Lhoty postavena nákladem 100 zlatých budova školy, vzniká i řada dalších domů. Bohatě zdobená fasáda školy ovlivnila i fasády na starších domech.

Roku 1877 se v Sobotce narodil Fráňa Šrámek, roku 1904 se v sobotecké cihelně usadila rodina Špálova. Sobotecké okolí se stalo pro Václava Špálu častou inspirací jeho malířské tvorby.

Po první světové válce dochází k rozkvětu města. Jsou tu budovány nové peněžní ústavy, je restaurován chrám i zámek Humprecht, který pozemkovou reformou připadl městu. Nadějný rozkvět města zanikl německým vpádem, a zvláště pak po komunistickém puči. Zůstávají jen poněkud utlumené záležitosti kulturní.  Začátkem července probíhá Šrámkova Sobotka, festival věnovaný češtině, a koncem srpna posvícenský jarmark. Péčí Klubu přátel města Sobotky získalo město bustu Václava Špály, dílo Vladimíra Preclíka i dvě busty  Fráni Šrámka od Karly Vobišové. Roku 1991 byl odhalen objekt „Dům pod půlměsícem“ podle návrhu italského sochaře Claudia Parmiggianiho.

Sobotecký hřbitov byl založen roku 1858 Na Rondeli pod Humprechtem. Je opěvován poemou Fráni Šrámka, jednou z nejvýznamnějších českých básní 20. století. Zhudebnil ji Emil Axman. Uprostřed hřbitova je pomník rodáků jinde pohřbených. Pomník je dílem architekta Pavla Janáka, portrétní medailony vytvořil Karel Pokorný. V ose hlavní cesty se nachází hrob Fráňi Šrámka a  M. Hrdličkové - Šrámkové, vedle nich je hrob manželů Hejnových, zakladatelů festivalu Šrámkova Sobotka. Leží zde i přítel básníkův Václav Frýba. Celý tento prostor upravil ak. sochař Václav Hlavatý. V okolí hlavní cesty je pohřben Oldřich Daněk a N. Melniková - Papoušková. Při zdi mezi starým a novým hřbitovem je hrob Václava Šolce s portrétní maskou, dílo Karly Vobišové.

Zámek Humprecht
Málokterý zámek v Čechách byl tak často opěvován básníky jako lovecký zámek Humprecht, pojmenovaný po svém zakladateli, známem barokním kavalírovi, hraběti Janu Humprechtu Černínovi z Chudenic, který patřil k nejbohatším příslušníkům české pobělohorské šlechty. Životní osudy hraběte jsou v mnohém charakteristické pro část katolického feudálního panstva, jehož předci zbohatli za pobělohorských konfiskací, a jejichž děti (tedy i hrabě Humprecht) ovlivňované většinou jezuitskou výchovou a barokní kulturou, se snažily sblížit s novou šlechtou německého a italského původu a získat nějaký výnosný zemský či dvorský úřad nebo funkci. Tato generace ještě obyčejně ovládala český jazyk, který používala v korespondenci s příbuznými v Čechách, jinak mluvila, psala i cítila italsky nebo německy. Další generace dovedla česky už jen několik slov, cítila se Čechy pouze zemsky.

Dopisy jeho matky Zuzany Černínové patří k dokladům krásného českého jazyka z počátku 17. století. Mladý Humprecht po studiích uvažoval, že bude knězem, ale místo toho se stal komořím prince Leopolda. Ten nastoupil r. 1657 na rakouský trůn a tím se Janu Humprechtovi otevřela lákavá cesta k vysokým dvorským a zemským úřadům a hodnostem. Umožňoval mu ji i jeho majetek, který velmi vzrostl dědictvím po prastrýci hraběti Heřmanu Černínovi z Chudenic. Jan Humprecht byl jmenován vyslancem v Benátkách, několikrát zastupoval panovníka na zemském sněmu, byl císařovým dvořanem a důvěrníkem. Ve Vídni se také seznámil s dvorní dámou císařovny Dianou Marií z Gazolda, se kterou se r. 1652 oženil. Na svatbě byl sice císař s chotí, ale ne ženichova matka, která o sobě říkala, že je "stará Češka a prostá žena". Zdálo se, že hrabě bude v manželství s italskou kráskou šťasten. Bydlel s ní na českých zámcích a všechny zisky z hospodaření věnoval na jejich stavbu či přestavbu a na budování Černínského paláce na Hradčanech, který začal stavět v r. 1667.

Dne 22. června 1666 uzavřel s pražským architektem italského původu Carlem Luragem smlouvu o postavení "nového zámku" na panství Kost, kterému se záhy začalo po stavebníkovi říkat Huprechtsberk. Měl to být lovecký zámek, obklopený oborou, kde by mohla hraběcí rodina trávit letní dny. Aby se v něm hraběnce líbilo, byl zámek stavěn ve stylu podobných letohrádků v její italské vlasti. Za staveniště bylo vybráno návrší za Sobotkou. Protože pevná čedičová skála vyčnívala až na povrch kopce, nebyly hloubeny příliš hluboké základy. Zedníci začali pracovat na jaře 1667 pod vedením italského políra Cerasoly. Projekt stavby byl poměrně jednoduchý, a tak do konce téhož roku byla budova v hrubé stavbě hotova a provizorně zastřešena.

Zámek má tvar dvou elipsoidů, z nichž vnitřní je přibližně o dvě podlaží vyšší než vnější. Prostor mezi oběma elipsoidy byl rozdělen do místností s lichoběžníkovou základnou. Přízemí bylo určeno pro sloužící, pokoje v prvním patře pro panstvo. V každém podlaží byl prostor vnitřního elipsoidu využit pro sál čili, jak se říkalo, pro "palác", v přízemí sloužil jako předsíň, v prvním patře jako slavnostní zámecká jídelna. Práce štukatérů se protáhly do druhé čtvrtiny roku 1668. Střechy byly pokryty šindelem, který byl napuštěn olejem a nabarven načerveno. Na zámku bylo zpracováno asi 3 t plechu. Na vrchol věže byla vysazena plechová báň s křížem a také komíny byly oplechovány měděným plechem. Dešťová voda byla sváděna měděnými žlaby do mosazných chrličů pod pavlačí, která obtáčela celý zámek ve výši panských pokojů v patře. Na jaře 1669 zbývaly k dokončení jen drobné práce, jako kování dveří a některé práce truhlářské.

Zároveň se zámkem byla stavěna zeď kolem obory, zdobená několika vyhlídkovými altánky-rondely, a panský dvůr na kraji vesnice Března. Stavělo se ještě v l. 1673-1674. Pro výzdobu zámku dodal v červnu 1670 dvě sochy řezbář Václav Jelínek.

Po dokončení stavby, která podle znění smlouvy byla "v souladu s krajinou", jezdil hrabě s chotí a dvěma syny na zámek, aby pořádal v oboře hony na jeleny a daňky nebo aby byl přítomen výlovu rybníků u Dolního Bousova. V r. 1674 se však s manželkou rozešel a syny vychovával sám. Zámek, který mu připomínal dlouhý manželský svazek s Italkou, byl 29. června 1678 zapálen bleskem.

Kostecký hejtman Blatenský ihned o tom poslal hraběti zprávu, na niž dostal obratem odpověď, která nám dává nahlédnout do myšlenek hraběte Černína. Vysvětluje hejtmanovi, že "je to naturální přirozená vlastnost, že vždycky povětří na nejvyšší věže a jinší vysoké stavení bije". V listě dále přikazuje, co se má zařídit, a končí slovy: "Radši oželuji, než by ten voheň se byl stal v Sobotce. Což tak na blízce by se snadně státi mohlo a tu teprv by mi bylo tolik chudejch lidí, obyvatelův Soboteckejch, líto. Buď Pán Bůh pochválen, že radši mou věc trefilo, než mejch milejch poddanejch."

Podle hraběcího rozkazu ohledali škody zednický mistr Spango a tesařský mistr Samšiňák a osobně odešli podat zprávu na zámek do Kosmosnos. Poškození bylo tak rozsáhlé, že hrabě uvažoval o důkladné přestavbě a dal vypracovat několik projektů. Hrabě se rozhodl zvýšit počet obytných místností o jedno podlaží, do jehož úrovně dal přenést i pavlač, jež byla uložena na prstenci pískovcových krakorců a měla železné zábradlí. Začátkem července 1680 byly hotovy zednické práce a stavba opět pokryta šindelem. 18. Září 1680 připevnil na věž mistr Samšiňák báň s křížem a v lednu 1681 zasklením oken oprava skončila. Zdá se, že hrabě nekladl takový důraz na uměleckou výzdobu jako při stavbě, kdy zámek měl být darem jeho italské choti.

Za několik let se však ukázalo, že zvýšením zámku bylo překročeno zatížení základů. Proto byly v r. 1690 (po opravách z r. 1687) zbourány hospodářské budovy, které obklopovaly celé přízemí, a místo nich byly základy obezděny pískovcovými kvádry. Tak vznikla jakási vyhlídková terasa okolo přízemí zámku, která během doby obrostla šeříkovými keři. Často také musela být opravována zeď kolem obory, ve které žilo na 100 daňků.

Další Černínové využívali občas zámek k reprezentačním účelům. Když byla provedena r. 1738, při příležitosti prodeje panství hraběti Václavu Kazimíru Netolickému z Eisenberka, na zámku inventura, bylo zde napočítáno 32 postelí včetně příslušného ložního prádla. I za dalších majitelů panství sloužil zámek při občasných návštěvách šlechty. Kostečtí úředníci zde - ovšem tajně - pořádali svatební hostiny svých dětí. Kolem r. 1780 chtěl hrabě Antoním Vratislav Netolický dát zámek, který se k celoročnímu bydlení nehodil, zbourat a na jeho místě postavit nový. Ale nedošlo k tomu, namísto toho byl postaven pohodlný zámek ve Vlčím Poli, který býval sídlem majitelů velkostatku až do r. 1948.

K větší opravě zámku Humprechtu došlo až r. 1829. Byly opraveny střechy a při této příležitosti umístěn na vrchol věže místo dvojramenného kříže půlměsíc, prý na památku toho, že zakladatel zámku byl vězněn v Turecku v podobné věži. Byl to však jen romantický výmysl obrozenecké doby: hrabě Humprecht nikdy v Turecku nebyl a ani jeho strýc Heřman, který navštívil Turecko dvakrát jako císařský vyslanec, nebyl nikdy vězněn. Při této opravě byla také sejmuta železná pavlač a nahrazena dřevěnou. Zámek pustl, protože správa velkostatku po r. 1848 šetřila na údržbě. Zahrady byly využívány k pěstování ovocných štěpů, r. 1825 jich zde bylo na 13 000. Zámek a obora se staly cílem výletů sobotecké mládeže.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.sobotka.cz, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

Úžasný poznávací zájezd do OMÁNU

Poznejte s OMÁN - tajemnou zemi pevností, hradů, rozeklaných hor a pouští, Zemi zelených oáz, bílých písečných pláží a vůní Orientu. S českým průvodcem a poutavým výkladem.  CK TILIA.

ZÁJEZDY ONLINE 2018

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2018 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

UBYTOVÁNÍ ZA NEJLEPŠÍ CENY

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA