Květná zahrada v Kroměříži

Květná zahrada v Kroměříži

Zahrada za hradbami města Kroměříže s původním názvem Libosad, která je známa také jako Květná zahrada, si až do dnešních dob zachovala svůj půdorys i původní koncepci z dob svého založení. Zahrada je pro svou vnitřní krásu, souměrnost a harmonii právem zvána zelenou perlou Moravy.

Zahradu nechal vystavět na místě bývalé štěpnice olomoucký biskup Karel Liechtenstein-Castelcorn (biskupem v letech 1664–95). Na vzniku zahrady se také v letech 1665-75 podíleli italští architekti Filiberto Luchese a Giovanni Pietro Tencalla. První byl autorem koncepce a druhý po jeho smrti převzal dohled nad realizací díla.

Unikátní italská zahrada s cestami ve vysokých špalírech měla hned zpočátku úctyhodné rozměry 300 x 485 metrů. Je to nejčistší ukázka zahradního umění tehdejšího evropského manýrismu. Na rozloze 16 hektarů vzniklo úžasné spojení zahradní architektury se sochařstvím i malířstvím, zahradnickým uměním i uměleckým řemeslem.

Zahrada byla doplněna 244 metrů dlouhou galerií s 44 sochami antických bohů a postav z bájí a historie. Ve středu této kolonády stojí osmiboká rotunda s grottami s výzdobou, které vévodí motiv vodního živlu a dává tak vyniknout umění štukatérů, sochařů a freskařů. Zahrada se stala jedinečným místem ovlivňujícím vývoj evropské krajinářské architektury.  Právě proto byla roku 1998 zapsána do seznamu světových kulturních a přírodních památek UNESCO.

Zahrada je rozčleněna na dvě části. Na průsečících cest jsou umístěny dvě kašny (Lví a Tritónů) s figurálními plastikami. Obě kašny vytvořil sochař Michal Mandík ve 2. polovině 17. století. Květnice je prostorem pro rozsáhlé plochy ornamentů pěstěných rostlin, uspořádaných v dokonalé symetrii.

Druhá část má dva výrazné prvky. V severní části zahrady je to tzv. arkádová lodžie – kolonáda, která vznikala v letech 1665 až 1671 s bočním schodištěm, z něhož je možné se dostat na střešní terasu s výhledem na celou zahradu.  Druhou dominantou je rotunda umístěná ve středu zahrady – tzv. Lusthauz. Visí v ní kyvadlo, které zde bylo nainstalováno fyzikem a astronomem Františkem Nábělkem na počátku 20. století. Takzvané Foucaultovo kyvadlo zaznamenává ostrým hrotem do písku pohyb, který dosvědčuje, že země se otáčí kolem své osy. Vchod do rotundy je ale uzavřen mříží.

Přistavený nový vstup z první poloviny 19. století tvoří Čestný dvůr klasicistního typu ze stran uzavřený velkými skleníky (Hrubý a Tropický skleník) s mimořádně cennou sbírkou tropické a subtropické flóry. Zahrada stále prochází rekonstrukcí, některé její části jsou pro veřejnost uzavřeny. Přesto je její návštěva velmi působivým zážitkem. Prostředí zahrady je využíváno k výstavám, koncertům, slavnostem a především návštěvám občanů města i návštěvníků z domova ciziny.

Článek byl zobrazen 978 krát.