Chlumec

Chlumec

Obec Chlumec se nachází na severu Čech v Ústeckém kraji. Chlumec je obklopen Krušnými horami bohatými na turistické stezky a cyklotrasy.

Obec je známá svou bohatou historií a kulturními památkami (Bitva u Chlumce r. 1813). Je turisticky velmi vyhledávaná nejen pro svou historii, ale i pro možnost rekreace. Obec Chlumec se může pyšnit fascinující zelení, velkým rybníkem, který umožňuje nejen koupání, ale také rybolov. Dále fotbalovým hřištěm, tenisovými a volejbalovými kurty. Chlumec je velice významnou obcí s kulturními činnostmi. Nejnavštěvovanější jsou: rekonstrukce boje k výročí „Bitvy u Chlumce“ a tradiční country - folkový festival – „Chlumecký guláš“.

Obec Chlumec sousedí s městem Ústí nad Labem, se kterým je spojen MHD, a s lázeňským městem Teplice, s nímž se Chlumec přiblíží od května 2005 hromadnou městskou dopravou.

Historie

Tisíce lidí různých národů, vyznání a zájmů projíždí každý den naším regionem. Z uhánějícího automobilu nebo vlaku snad zaznamenají pěkný vzhled obcí, architekturu jejich dominant a krásné přírodní prostředí, ale často si ani nestačí povšimnout tabulky s názvem místa, kterým právě projíždějí. Většinou by jim mnoho neřekla, stejně jako četné památníky, které se mihnou mezi stromy, rozsety široko po krajině.

Ani ty nepamatují dobu před více než tisíci lety, kdy zde k ostraze zemské brány a křižovatky dvou z nejstarších a nejdůležitějších částí v zemi, stával pevný přemyslovský hrad s celnicí a vsí. Jeho úkolem bylo zde, na severní hranici, dobře chránit zájmy našeho rodícího se českého státu proti všem jeho nepřátelům. A protože jich bylo stále dost a poloha Chlumce i z hlediska vojenské strategie byla výhodná, bývalo zde často opravdu rušno.

Patří mezi ně zejména válečné střetnutí českého knížete Břetislava I. s německým císařem Jindřichem III., které skončilo velkým Břetislavovým vítězstvím v bitvě u Chlumce v roce 1040.

O necelých 90 let později, v únoru 1126, došlo u Chlumce k bitvě ješte významnější a ještě krvavější. To se přes hraniční hory valila početná vojska krále Lothara III. - Saského, aby tak říkajíc důrazně domluvil českému knížeti Soběslavovi I. Ten však chytře a odvážně využil horského terénu a se svými lidmi Lothara a jeho vojska na hlavu porazil. Význam tohoto vítězství pro další vývoj naší české státnosti je všeobecně dobře znám.

Do naší a evropské historie se Chlumec výrazně zapsal především po porážce protinapoleonské koalice v bitvě u Drážďan vítěznou bitvou u Chlumce 29. - 30. srpna 1813.

V Chlumci se válčilo ještě v posledních dnech poslední světové války. V té době byla na chlumeckém zámku ubytována a měla sklady svého vojenského materiálu jednotka SS. Na Horce měla umístěno protiletadlové dělo a v zámeckém parku protiletadlové kulomety. Ještě 8. května bylo z nich ostřelováno sovětské průzkumné letadlo. Nebylo zasaženo, ale ihned vyslaná bombardovací letadla provedla odvetný nálet. Byl zasažen zámek, pila a další objekty, kde zahynulo celkem na 86 lidí. Poslední nevybuchlá bomba z náletu 8. 5. 1945 byla nalezena a zneškodněna až v prosinci 1971 při výkopu základu pro novou panelovou výstavbu.

Ale nešlo vždy jen o události válečné. I mnohé další se ukázaly později dokonce tak důležité a významné, že se zapsaly jako učebnicové kapitoly našich českých dějin.

Na zámku, sídle jednoho z největších panství v Čechách, se během staletí vystřídala řada šlechtických rodů. Objevují se mezi nimi i rody dobře známé. Od pánů z Rybnice, přes Kölbly z Gejsingu, Strahlendofry, Kolovraty a děčínské Thuny až po rod Westphalenu, který se významnou měrou podílel na průmyslovém rozvoji celé severočeské oblasti.

Památky

Hrad Chlumec
Patří k nejstarším, proto jen dřevěný, doložený jako pohraniční "hrad". První písemná zmínka o hradu Chlumci se vztahuje k roku 993, kdy kníže Boleslav II. (vládl 967 - 999) věnoval právě založenému prvnímu mužskému klášteru v Čechách (benediktini) v Praze - Břevnově desátý díl hraničního cla v Chlumci - tvrziště Stradov (původní tvrz ze 14. - 15. století). V terénu zachována vlna původního vodního příkopu a ruderálním porostem zarostlé a terénem překryté zbytky základového zdiva mezi č. p. 10 a č. p. 11 při průjezdní silnici.

Smírčí kříže
Kříž hrubě tesaný z kamene, který musel pachatel zločinu sám vysekat, a ten byl umístěn na místě zločinu. Na kříž se kladly almužny pro chudé, aby se modlili za oběť zločinu (v oblasti Chlumecka evidováno 7 ks).

Sloup s pietou v Chlumci z poloviny 18. století, obnoven roku 1936.

Výklenková kaple s pramenem v Chlumci
Zděná výklenková kaple s kamennou jímkou pramene se nachází východně pod křižovatkou v prostoru bývalého zámeckého parku. Dříve ji zdobil obraz sv. Alžběty, která ze svého košíku rozdávala pocestným občerstvení.

Lesní "chlumecká" kaple v Habarticích
Chlumecká lesní kaple se nachází na hřebeni Krušných hor nad obcí. Ačkoliv je vyznačena na všech turistických mapách, není dosud zapsána ve státním seznamu památek. Zejména mezi odborníky v oboru dějin architektury je však o ni mimořádný zájem. Její průzkum dosud nebyl ukončen. Tradicí je kaple spojována s významnou bitvou u Chlumce v roce 1126. Vše nasvědčuje tomu, že byla postavena na známé tzv. Chlumecké cestě z vnitrozemí kolem chlumeckého hradu přes Krušné hory do Saska.

Zámek Chlumec
Hraběnka Marie Anna z Kolovrat - Libštejnská, manželka Václava Josefa z Thunu, si nechala vystavět nový, pozdně barokní dvoukřídlý zámek a obklopit ho rozsáhlým anglickým parkem. Starý renesanční zámek, vybudovaný v roce 1596 Petrem Köblem, již neodpovídal novým potřebám. Původní objekty byly upraveny k hospodářskému využití a jejich zbytky přetrvaly dodnes.

Spolu s kostelem a kaplí na Horce vytvářel po dlouhá léta trojici nejvýznamnějších chlumeckých staveb. Na pozadí Krušných hor a se zámeckým rybníkem v popředí se jeho romantická podoba z roku 1875 zachovala na obrázku známého ústeckého malíře Ernsta Gustava Doerella.

Zámecký park (chráněné rostliny)
Dnes zbývá jen torzo původního zámeckého parku. Z větší části byl zničen povrchovým dolem. Původní přírodně krajinářská úprava vycházela z původního společenství, kterým byla dubina. Z kompozičních útvarů se částečně zachovala centrální parková louka.

Kostel sv. Havla v Chlumci
Se zánikem chlumeckého hradu a jeho kaple došlo k vybudování kostela ve vsi. Podle zasvěcení sv. Gotthardu lze předpokládat, že i chlumecký kostel byl vybudován někdy ve třicátých letech 12. století. První písemná zpráva pochází z roku 1358.

Roku 1590 Petr Kölbel nechal chlumecký kostel přestavět v barokním slohu a vybudovat jeho mohutnou hranolovou věž.

V letech 1847 až 1849 byla provedena historizující neorománská přestavba původní barokní stavby chlumeckého kostela, chátrajícího po staletích své existence a zničeného za napoleonských válek do dnešní podoby vznosné katedrální architektury.

Kaple Nejsvětější Trojice na Horce
Jako výraz vděku, že jeho rodina a poddaní byli ušetřeni morové epidemie, byla kaple postavena hrabětem Janem Františkem Krakovským z Kolovrat v letech 1690 až 1691. Je významným historickým dokladem barokního stavitelství u nás. S kostelem sv. Havla je propojena kamennými (pískovec) zastaveními křížové cesty s keramickými reliéfy, které byly zhotoveny v Meyerově uměleckém ústavu v Mnichově.

Hrabě Josef Klement Westphalen (1875 - 1863) nechal podle dobového zvyku zřídit pod kaplí Nejsvětější Trojice na Horce rodinnou hrobku. Každoročně se na svátek Nejsvětější Trojice konala v kapli zádušní mše. Při té příležitosti (chlumecká pouť) byla po celý den veřejnosti otevřena i hrobka.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.chlumec.cz , na kterých najdete další informace.