Malečov

Malečov

Současnost
Kraj Malečovska, tedy obec Malečov a její části se nacházejí v malebné krajině Českého středohoří. Je také často nazýván prahem k "Portě Bohemice" (Porta Bohemica - brána Čech).

Malečov má dnes 10 částí, k nimž patří: Malečov, Březí, Čeřeniště, Horní Zálezly, Němčí, Pohoří, Proboštov, Rýdeč, Řetouň a také Babiny I., které bývaly kdysi osídlenou části obce, dnes však k Malečovu patří pouze jako katastrální území. Za zmínku jistě stojí i kdysi bývalá část obce "Tašov", která se po roce 1994 osamostatnila a stala se tak samostatnou obcí v ústeckém kraji.

Dnes žije na Malečovsku 600 obyvatel. Jsou zde i restaurace, koloniály, škola, pošta i obecní úřad v Malečově. Obec je připojena na kanalizaci s ČOV, vodovod a byla zde provedena také plynofikace. Zdravotnické zařízení tu bohužel k dispozici místním občanům není, vzhledem k pravidelným autobusovým spojům do nedalekého Ústí nad Labem. Pokud budete projíždět místním krajem, ať již autem, na kole nebo pěšky - zastavte se a poznávejte zdejší krásy Českého středohoří, Malečovska v jakémkoliv ročním období.

Turistické zajímavosti

Vyhlídková rozhledna Varhošť
Nachází 15 km od Ústí nad Labem a asi 5 km kilometrů od obce směrem Rýdeč - Čeřeniště. Od Ústí nad Labem přes Sebuzín, Hlinná, Kundratice. Auto můžete nechat na parkovišti u silnice nad Kundraticemi. Po půl kilometru vás na vrchol při převýšení 100 metrů dovede žlutá značka. I když není Varhošť nejvyšším kopcem v okolí, je z jeho rozhledny překrásný výhled.

Hrad Střekov
Je jednou z nejlépe dochovaných hradních zřícenin v České republice. Patří k našim nejromantičtějším hradům. Za tento přívlastek vděčí především své poloze na strmém skalním ostrohu nad řekou Labe. Jeho silueta je již po staletí symbolem města Ústí nad Labem.

První zmínky o hradu jsou z roku 1319. Tehdy se český král Jan Lucemburský rozhodl postavit nad řekou Labe strážní stanici, která by zajišťovala bezpečnost labské plavby. Protože však neměl dostatečné množství finančních prostředků, dal pozemky a skálu v léno bohatému pražskému měšťanovi Peškovi z Veitmile s podmínkou, že na skále vystaví hrad na vlastní náklady a král mu jej poté daruje i s dědičnými právy. Hrad měl být i celní stanicí, která zde dříve skutečně byla. Pešek začal se stavbou a dokončil pouze tzv. Velké stavení, dvoupatrovou budovu, která byla dlouho jednou z nejobývanějších částí hradu.

Historie

Za název obce Malečov může pochybení písařů. Tvoření názvů obcí v Čechách i kdekoliv jinde mělo vždy svá pravidla. Někdy se však do pravidel vloudila chyba a název místa vypadá zcela jinak, než by se při přirozeném jazykovém vývoji předpokládalo.

Příkladem může být třeba Malečov, malá obec asi šest kilometrů jihovýchodně od Ústí nad Labem. Pravděpodobně v 15. století se totiž panští písaři zřejmě spletli a v některých důležitých listinách špatně napsali dosavadní jméno vsi, které bylo Malšov. Z tohoto tvaru také povstalo v historii pro obec užívané německé jméno Malschen. Chybu v přepisu potvrzuje i jazykovědec Antonín Profous. Ve své publikaci pak uvádí ještě názvy, které jsou Malečovu podobné - Malčín a Maleč či Malče. Jména vsí však vznikla z osobních jmen Malice v prvním případě, a ve druhém a třetím podle názvu hory Malče. Jméno Malešov (Malšov) naopak pochází od osobního jména Maleš případně Malech. Malešov by pak znamenalo Malešův dvůr. Uvedené osobní jméno bylo v minulosti velmi užívané, svědčí o tom i to, že máme Malešín (Malechův či Malešův dvůr), Malešice (ves, již obývali Malešovi lidé) a v Čechách má jedna obec také jméno Maleš (název vznikl podle Profouse zkomolením jména Malechov).

Zápisů o Malečově z historie je dost. Už v roce 1057 je v soupisu vsí kolem Litoměřic uváděn Malsov a ze stejného roku je zmínka o Malseu. Roku 1197 písaři jméno zapisovali jako Malessov, o dvě století později se název psal jako Malessow. Roku 1456 se poprvé objevil Malečov. V 17. století se zapisoval Maliczow, vedle toho se už ale užíval německý tvar Malschen. To bylo s Malečovem také oficiální jméno obce od roku 1854.

Ves měla podobný osud jako mnohé další obce na Ústecku a Děčínsku. Po střídání vlastníků v předchozích stoletích ji získali v roce 1548 Salhausenové, bohatý saský rod, který měl v kraji ohromný majetek. Později ves spadala pod Ploskovice, aby ji nakonec, jako poslední majitel, vlastnil císař Ferdinand I.

Dnes je v Malečově obecní úřad, který spravuje i nedaleké Březí, Pohoří, Čeřeniště, Proboštov a Rýdeč. Žije tu 268 obyvatel.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.malecovsko.cz, na kterých najdete další informace.