Homole u Panny

Homole u Panny

Historie
Homole u Panny (Hummel) - horská obec (375 m n. m.) nepravidelného půdorysu zmiňovaná 1407 (in Hrzibogedech). Původně se jmenovala Hřibojedy, tj. ves lidí, kteří jedí hřiby. Jen chudí tehdy jedli hřiby! Nejprve se o vsi píše v listinách liběšického kláštera, později v listině císaře Zikmunda, který obec společně s Lhotou zastavil Hynkovi z Valdštejna.

Další zmínka je z roku 1056 v soupise majetku litoměřické kapituly. Ve 13. století přešla spolu s dalšími vesnicemi pod řád německých rytířů. Později vlastnili Homoli děčínští Vartenberkové. Prodali ji Karlu z Dubé, pak ji získal Jaroslav z Vřesovic, jehož rod byl na panství vystřídán v době stavovského povstání kostomlatským. Od roku 1630 až do 20. století ji vlastnil i s okolními obcemi litoměřický řád dominikánů.

V obci je rodný dům Josefa Emanuela Hibsche (1852 - 1941), který geologicky zmapoval České středohoří a před zničením zachránil četné vzácné vrchy. Na návrší před kostelem je na balvanu umístěna jeho pamětní deska. Obec získala dotaci na vybudování muzea svému slavnénu rodákovi. Bylo otevřeno ke 150. výročí vědcova narození v roce 2002. Pan starosta Ptáček zve občany k návštěvě.

Homolský potok má se svými přítoky - Tašovským zleva a Suletickým zprava - poměrně velké povodí, a to ve výškách 300 až 450 m nad úrovní Labe. V délce 6 km překonává výškový rozdíl 300 m. Když je tato pramenná oblast v okolí Homole postižena náhlou průtrží mračen, všechna nevsáklá voda se soustředí do Homolského potoka a je zle. Obyvatelé na trase by mohli vyprávět! Na potoce klapala řada mlýnů.

Kostel sv. Pia V.
je klasicistní stavba z roku 1787 postavená na místě starší kaple z roku 1724. Hlavní oltář je z r. 1895 se sv. Barborou a Dorotou. Titulární obraz byl údajně získán 1724 z Itálie. Kamenná křtitelnice je z 18. století. Objekt je chráněnou kulturní památkou. Fara uprostřed vsi je patrová barokní budova s mansardovou střechou.

Pošta zde byla otevřena 1877, 1883 poštovní spořitelna, škola 1785. Koncem 19. století žilo v obci 187 obyvatel, všichni německé národnosti a patřilo jí 106 ha pozemků. Znak s dominantním motivem hřibu udělil Parlament ČR obci Homole v prosinci 1998. Nechybí na něm ani kopec ve tvaru homole, který se vyskytuje v názvu obce.

Lhota pod Pannou (Deutsch Welhota) - 337 m n. m.
Přívlastek Německá dostala obec ve 2. polovině 19. století. Po roce 1945 byla přejmenována na Lhotu pod Pannou. Od roku 1990 je částí obce Homole. Původ jména je jako u všech Lhot - osadníci byli na určitou dobu - lhótu - osvobozeni od placení poplatků (byli na lhotě).

Turistické zajímavosti

Velké Březno - (zámek)
Nový zámek ve Velkém Březně, nacházející se na tom půvabnějším - pravém - břehu řeky Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem, dal v letech 1842-1845 vystavět hrabě Karel Chotek, nejvyšší purkrabí Království českého.

Původně empírový zámek byl v letech 1885-1910 přestavěn do novorenesanční podoby. Výsledkem této přestavby je vskutku půvabné venkovské sídlo s příjemnou atmosférou, která je navíc umocněna překrásným okolím Českého středohoří, do něhož je zámek citlivě zasazen.

Současná instalace zámeckých interiérů připomíná život rodiny Chotků, příslušníků staré české šlechty. Z této rodiny pocházela mimo jiné také Žofie, manželka Františka Ferdinanda d'Este, která byla spolu s ním zavražděna roku 1914 v Sarajevu. Návštěvnicky nejpoutavější částí interiéru je hlavní sál v prvním patře s převýšeným stropem, krbem a štukovou výzdobou a jídelní sál v přízemí hlavní budovy s novorenesančním, bohatě řezaným dřevěným obložením. Instalaci doplňuje knihovna a portrétní galerie rodiny Chotků.

Zámecký exteriér dotváří krásný a cenný přírodně krajinářský park s četnými druhy zajímavých dřevin.
Spojení: vlak, autobus směr Děčín (12 km).

Ploskovice - (zámek)
Obec Ploskovice, původně pravěké sídliště, se připomíná mimo jiné již počátkem 13. století v nejstarší souvislé české větě, jakou vůbec listiny našich archivů dochovaly, totiž v přípisku ke starému latinskému textu Zakládací listiny litoměřické kapituly. Od r. 1188 se stala majetkem řádu Johanitů, kteří si zde zřídili komendu. V r. 1496 zde došlo ke vzpouře poddaných, v níž proslul rytíř Dalibor z Kozojed. V r. 1663 koupil panství sasko - leuenburský vévoda Julius Jindřich a r. 1689 jej dědí jeho vnučka Anna Marie Františka, později velkovévodkyně toskánská. Ta zde nechala v letech 1720 - 1725 vybudovat zámek, jehož stavitelem byl patrně Octávio Broggio. V r. 1805 přecházejí Ploskovice do majetku toskánské větve Habsburků. V r. 1849 se celé ploskovické panství stává soukromým majetkem odstupivšího císaře Ferdinanda Habsburského, nebo-li posledního českého korunovaného krále Ferdinanda V. Dobrotivého. V rukou Habsburků byly Ploskovice až do r. 1918, kdy přecházejí do správy Československého státu.

Zubrnice - (skanzen, muzeum železnice)
Muzeum lidové architektury Zubrnice je nejmladším skanzenem v Cechách, a proto se stále ještě rozšiřuje. Jeho základem je stará historická vesnice v klínu kopců Českého středohoři. Pro muzejní účely jsou využity nejhodnotnější stavby středu obce a jejího okolí, které se průběžně doplňují o drobné přenášené objekty. Veřejnosti je zpřístupněn komplex roubené zemědělské usedlosti s interiérovými a exteriérovými expozicemi včetně unikátní teplovzdušné sušárny na ovoce. Dále je zde možno navštívit expozici vesnické školy, starého obchodu a kostel s pravidelnými výstavami. Ve středu návsi stojí přenesená barokní studna. V Zubrnicích také naleznete nádraží z dob, kdy vlakem cestovali naši dědové, se vším co k němu patří. S dvěma kolejemi, krátkým perónem, staniční budovou, rampou i suchými záchodky ještě z doby c.k. monarchie. Dnes je nádraží proměněno v malé železniční muzeum a dokumentuje minulost zdejší velmi zajímavé trati z Velkého Března do Verneřic a Úštěka.

Hrádek (Helfenburk)
Romantická zřícenina Hrádku (Helfenburk) leží v malebném Ptačím dole. Jeho počátky lze datovat do roku 1378. Později toto panství patřilo pražským arcibiskupům, posledním z nich byl Jan Očko z Vlašimi. V roce 1592 přechází Hrádek do majetku Sezimů z Ústí, kteří však samotný hrad neobývají, ale drží na hradě malou vojenskou posádku. Dnes je Hrádek v majetku města Úštěk a v péči občanského sdružení Hrádek. Ze zpřístupněné věže lze shlédnout blízké i vzdálenější okolí.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.homoleupanny.cz, na kterých najdete další informace.