Dolní Zálezly

Dolní Zálezly

Pamětihodnosti a zajímavosti
¨- Budova nádraží z r. 1850, která je nejstarším zachovalým nádražím na trati Praha-Drážďany, což dosvědčuje deska umístěná na budově.

- Pomník Ecce Homo kousek nad nádražím (původně u silnice za nádražím ve směru na Ústí nad Labem).

- Kaplička znovu vysvěcená v r. 1992 arciděkanem ThDr. A. Sporerem z farního úřadu v Ústí n. L. a zvonička se "Zvonem svobody" umístěná uprostřed obce.

- Stoletý strom tis červený u domu č. p. 101 a další stromy tisu v obci.

- Přečerpávací stanice (vodárna) vody z Labe do elektrárny v Lednicích. Na východní straně ční nad obcí ostré čedičové skalisko s charakteristickou odlučností ve sloupky a na západní straně pak skalní útes - předvěké signalizační místo - s velkým železným křížem a okouzlující vyhlídkou na labské údolí.

Historie
Dolní Zálezly - původně Zálezly - jsou velmi stará obec. Již v mladší době kamenné zde existovalo sídliště. Slovanské osídlení potvrzuje od 5. století historie a ještě dříve i archeologie.

Prvně jsou Zálezly jmenovány v zakládací listině Kapituly litoměřické r. 1057 jako majetek kapitulního kostela sv. Štěpána v Litoměřicích, což bylo potvrzeno v r. 1218. Název obce byl odvozen od její polohy v zalesněných svazích Českého středohoří v malebném ohbí řeky Labe. Dekret krále Přemysla Otakara I. uděluje zálezelským právo rybolovu a roku 1226 daruje osadu doksanskému klášteru. Zálezly byly známy jako loviště ryb, zejména lososů, proto byl červený losos použit i jako symbol při návrhu nového znaku obce v r. 2000.

V roce 1487 přechází obec do držení kláštera v Krupce, v r. 1610 byla prodána za 5 000 kop Litoměřicím. Od r. 1633 vedla přes Zálezly pěší pošta z Drážďan do Prahy obstarávaná pěšími posly, z nichž jeden bydlel přímo v Zálezlech. Od roku 1652 jezdil posel koňmo a od r. 1752 pošta fungovala již jako vozová po zemské silnici podél Labe. V roce 1787 stálo v obci 72 domů.

Stavba železnice Praha-Drážďany zasáhla do dalšího uspořádání obce a po zahájení provozu v r. 1850 význam obce rychle rostl. Koncem 19. století se Zálezly staly význačným turistickým střediskem a výchozím místem výletů do krásného okolí s dominantou kostelíku sv. Barbory v Dubicích.

Na stráních se pěstovala vinná réva, meruňky a další druhy ovoce, např. hrušky solanky, kterých se každým rokem jen do Německa vyvezlo několik lodí. Velký význam pro obec měl kaolinový lom, který byl zdrojem velmi kvalitních surovin - kaolinu a křemičitého písku - důležitých pro porcelánky, sklárny a papírny. Těžba byla ukončena v r. 1957. V době květů přijížděli do Zálezel návštěvníci až z Drážďan a Berlína.

Pro jedinečně teplou polohu a brzká jara byly Zálezly zvány "Českým Meranem". Po roce 1945 proslula obec pořádáním "Slavností květů" a "Meruňkových slavností" s bohatým kulturním a sportovním programem. Od 60. let se Zálezly stávají rekreační oblastí pro občany nejen krajského města Ústí n. L., ale i měst vzdálenějších. Na okolních stráních vyrostly zahrádkářské kolonie a desítky chat. Pro další rozvoj obce jsou v územním plánu vyčleněny pozemky pro stavbu rodinných domků.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.sweb.cz/dolni.zalezly/, na kterých najdete další informace.