Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Hodonín

Město Hodonín leží v samotném srdci Moravského Slovácka, oblasti proslulé kvalitním vínem, malebnými lidovými kroji, živými folklorními tradicemi, ale také pěší turistikou, vodní turistikou a cykloturistikou.

Hodonín, rodiště prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, patří mezi největší města jihovýchodní Moravy. Ve městě, které se může pochlubit jedinými lázněmi v Jihomoravském kraji, žije téměř 30 tisíc obyvatel. Zavítat můžete také do zoologické zahrady, Masarykova muzea, Galerie výtvarného umění nebo si prohlédnout krásy řeky Moravy z paluby lodi Konstancie.

Kulturní památky


Zámek
Budova Masarykova muzea, Zámecké náměstí 9.

Brána u zámku
Zámecké náměstí 9.

Farní kostel sv. Vavřince
Masarykovo náměstí.

Socha sv. Jana Nepomuckého
Masarykovo náměstí, (před farním kostelem).

Socha sv. Šebestiána
Masarykovo náměstí, (před farním kostelem).

Bývalá hřbitovní kaple
Tyršova ulice, (u zimního stadionu).

Dům umění
(budova galerie výtvarného umění), Úprkova 2.

Mariánský sloup
Masarykovo náměstí.

Sousoší sv. Anny
Zámecké náměstí, (u Masarykova muzea).

Sousoší Piety s křížem
Po levé straně silnice do Lužic, (za Kyjovkou).

Sousoší sv. Rocha
Úprkova 2, (v zahradě galerie výtvarného umění).

Socha sv. Vendelína
Spojnice ulic Měšťanská a třída Dukelských hrdinů, (u kruhového objezdu).

Socha hajníka
Spojnice ulic Měšťanské a Štefánikovy.

Památník obětem fašismu
Purkyňova ulice, (na novém hřbitově).

Kaple
Purkyňova ulice, (na starém hřbitově).

Hřbitov s bránou
Purkyňova ulice.

Sousoší evangelisty Marka
Purkyňova ulice, (na starém hřbitově).

Náhrobek rodiny Hessové
Purkyňova ulice, (na strém hřbitově).

Náhrobní kámen Jana Veselého
Purkyňova ulice, (v kapli na starém hřbitově). Na ulici Velkomoravské je umístěn duplikát (u kruhového objezdu u nákupního centra Cukrovar).

Pomník generální stávky r. 1920
Křižovatka ulic Národní třída a Štefánkova.

Dům č. 2
Národní třída 2.

Dům č. 7
(římskokatolická fara), Masarykovo náměstí 7.

Základní škola na Mírovém náměstí
Mírové náměstí 19.

Městská radnice
Masarykovo náměstí 1.

Pomník Tomáše Garrigua Masaryka
Náměstí 17. listopadu.

Kaplička sv. Alžběty

Ve městě se nachází Lázně Hodonín.

Historické zajímavosti

Název města je odvozen od osobního jména Hodona, staročesky Godona, od slovanského kmene God-doba a znamená to lid Hodonův. Německý název Göding vychází z původního Godonin a dokazuje tím tak původní slovanské osídlení. Název města se poprvé uvádí ve falzu z 12. století k roku 1046. V listině z roku 1169 se však už setkáváme s castellanus de Godonin.

Po zániku Velkomoravské říše a po roce 1018, kdy se Slovensko připojuje k Uhrám, se na strategicky důležitých místech budují nové hrady. Jedním z nich je i hrad Hodonín, který je zbudován při významné obchodní cestě z českého státu do Uher. Město Hodonín vděčí za svůj vznik hodonínskému hradu. Na třech ostrovech v okolí hradu vznikají podhradí, která se pak rozšiřují směrem severním a severovýchodním. Tato místa jsou položena výše, takže lidé, kteří se zde usazují, netrpí tolik záplavami řeky Moravy.

Listinou manželky krále Přemysla Otakara I. královny Konstancie Uherské z roku 1228 je Hodonín povýšen na město. Město nebylo pravděpodobně opevněno kamennou zdí, ale mělo dusaný val, na němž byly zaraženy zaostřené kůly. Tento fakt je nepochybný a dosvědčují to i názvy ulic Horní a Dolní Valy. Před valy byl vodní příkop, který byl zásobován vodou z nedalekého rybníku Nesytu. Průběh obranného příkopu je potvrzen mapou známého kartografa Jana Kryštofa Mullera z roku 1716.

Do města vedly čtyři brány. Jedna byla v Anenské ulici, druhá u hlavní křižovatky, třetí na místě, kde se stýkají Horní a Dolní Valy, a čtvrtá v legionářské ulici. Brány odpovídaly hlavním cestám na Břeclav, K Brnu, k Uherskému Hradišti a do Kátova. Plocha původního města Hodonína bez tzv. Starého města (podhradí vzniklé na ostrově, kde je dnešní Zámecké náměstí) a bez vsi Rybáře, byla asi 16 ha. Hodonín se tak řadil k malým městům, jakými byla města Uničov nebo Uherské Hradiště. V čele města stál rychtář, který byl volen obcí a k ruce měl radu přísežných.

O hospodářském významu Hodonína svědčí nálezy pokladů mincí. Někdy v polovině 14. století byl schován džbánek s 297 groši, z nichž většinu dal razit Jan Lucemburský a Karel IV. Tento poklad byl objeven při stavbě domu na Masarykově náměstí, tak jako byl objeven poklad 33 stříbrných pražských grošů při stavbě panského hostince v roce 1846.

Král Zikmund v listině z roku 1422 rozlišuje měšťany, hospodáře a obyvatele. Hospodáři byli pravděpodobně i obchodníci, kteří přišli do města a měli zde dům. Požívali stejných práv jako měšťané a obyvatelé.

Listina královny Konstancie dokladuje, že Hodonín měl hrdelní právo a že usiloval, aby zločiny nebyly souzeny jinde. Vnějším znakem tohoto práva byla šibenice, která stávala u černého mostu. Z listiny královny Konstancie vyplývá, že Hodonín měl jedno z nejzákladnějších práv každého města, právo pořádat alespoň jednou za rok výroční trh. Trh se konal na sv. Vavřince, patrona hodonínské farnosti. Vyplývá to i z darovací listiny krále Jiřího z Poděbrad z 12. dubna 1464, ve které uděluje Hodonínu druhý výroční trh. Nový trh se konal 14 dní před svatodušními svátky. Trval stejně dlouho a měl stejné výsady jako první výroční trh.

Dalším významným právem hodonínských obyvatel byla odúmrt, kterou udělil v roce 1391 markrabě moravský Jošt. Právo odúmrti umožnilo napsat svobodně závěť o svých movitých a nemovitých statcích. Zemřel-li někdo bez dědiců a bez závěti, připadl pak jeho majetek nejbližšímu příbuznému.

Za válek mezi králem Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem měl český král zájem na tom, aby jihovýchodní Morava byla v rukou takových feudálů, kterým by mohl důvěřovat. Hodonín dostává do držení jeho příbuzný Jan Kuna z Kunštátu.

V roce 1470 obléhal Matyáš Korvín neúspěšně hrad i město. Matyáš měl ve svém vojsku speciálně cvičené jízdní Ráce, kteří byli proslulí svým ukrutenstvím. Místo žoldu dostávali dukát za každou uříznutou a předloženou hlavu. Rácové přepadli jednoho večera spížovací oddíl o 30 vozech, který vezl potraviny do města. Přemohli jej a přinesli Matyášovi 585 useknutých hlav, které dal Matyáš střílet velkými luky do českého ležení. Poslední hlava patřila mladšímu synovi velitele hradu a města Blažeje Chotěřínského.

V období česko uherských válek prožil Hodonín mnoho útrap. Zvlášť trpěly Hodonínské vesnice, z nichž celá řada zpustla. Zcela zmizely Kuničky, Mokronosy, Kapřiště (dodnes je zde trať zvaná Kapřiska), Jarohněvice, Roztrhanice, Kapanice, Prusy, Kukvice, Potvorovice, Všetrapy, Plumlůvky, Kloboučesko Divice.

V druhé polovině a koncem 15. století se začínají ve větší míře v okolí města budovat rybníky. Z Písečného rybníka pobíral hodonínský hrad polovinu ryb za to, že se zavázal hradit polovinu nákladů na jeho údržbu, neboť přitom zatopil i Hodonínské pozemky. Výnosy rybničního hospodaření byly v této době nejvýznamnějším příjmem šlechty.

Koncem 15. století a počátkem 16. století došlo ke stavební úpravě města. Byl přebudován i hodonínský hrad. Jan Kunštát získal Hodonín pod podmínkou, že provede jeho důkladnou přestavbu. Tu však provedl až Haralt z Kunštátu. Hrad byl přestavěn v pozdně gotickém slohu. Zvláště byl zpevněn trakt obrácený k uherské hranici, odkud se očekával nejpravděpodobnější útok.

V roce 1512 přestává být Hodonín městem královským a poklesl na město poddanské. Avšak i v této nepříznivé situaci neupadá a stává se střediskem vzrůstajícího hodonínského panství. 31. prosince 1512 získal Hodonín do dědičného držení z rukou Vladislava II. Vilém z Pernštejna, který však už 18. února 1511 dal dobrou vůli na dosud nevydaný list krále Vladislava, na zámek Hodonín s příslušenstvím Jindřichovi z Lipé.

Jan z Lipé provedl dobudování rybníků na Hodonínsku, které započal Jan Kuna z Kunštátu. Tak vyrostly na Hodonínsku jedny z největších rybníků na Moravě. Hodonínský rybník Nesyt o rozsahu 1000 jiter byl v té době druhým největším rybníkem na Moravě a rybník Písečný se 600 jitry byl čtvrtým největším na Moravě. Ryby z hodonínských rybníků se vyvážely do širokého okolí, nejvíce asi do Vídně, jak svědčí nákup ryb vídeňskými obchodníky v roce 1603.

Ke konci 16. století obsahovalo hodonínské panství zámek a město Hodonín, vsi Dolní Bojanovice, Brumovice, Dubňany, Hovorov, Kobylí, Krumvíř, Kurdějov, Lužice, Morkůvky, Mutěnice, Němčičky, Horní, Pavlovice, Plumlůvky, Rakvice, Ratiškovice, Šakvice, Těšice, Zaječí, pusté městečko Čejč a pusté vsi Divice, Harasy, Kapanice, Kloboučky, Kuničky, Mokroňovice a pustou tvrz s mýtem šardickým.

V roce 1564 postavil Čeněk z Lipé jednotě bratrské, která měla za pánů z Lipé v Hodoníně mnoho stoupenců, nový bratrský sbor v místech dnešního zámku.Po třicetileté válce byl Hodonín s celým panstvím značně zničen. Na náměstí zůstaly obývané jen dva domy a z městské rady nezůstal nikdo. Za hraběte Bedřicha z Oppersdorfu nastaly na hodonínském panství velké hospodářské změny. Staré svobody, úlevy a výhody, jež byly městu uděleny dřívějšími pány, byly většinou zrušeny a místo nich byly uděleny nové. V této době se tvoří první cechy - tkalcovský, krejčovský, kovářský, kolářský, stolařský, bednářský a zámečnický.

V roce 1673 měl Hodonín podle lánového rejstříku 50 řemeslníků ševců, krejčích a rybářů po šesti, tkalců pět, kovářů, bednářů, kožešníků a pekařů po třech, hrnčířů, kolářů, zámečníků a řezníků po dvou, po jednom kloboučníku, provazníku, punčocháři, soukeníku, tesaři a truhláři. Připomíná se také lazebník a varhaník. V urbáři z roku 1691 se nachází nejstarší zmínka o škole.

Za panování hraběte Czobora se vedlo městu dobře. Hrabě byl pánem laskavým a potvrdil městu stará privilegia. Byl však člověk marnotratný a panství zadlužil tak, že bylo dáno do konkurzu. V roce 1745 se opravovala kostelní věž a v jejím klenutí byla objevena zazděná truhlice s městskými privilegii, která tam byla ukryta v roce 1634. Měšťané poznali, jaké svobody měli před érou oppersdorfskou a požádali proto o jejich uznání a obnovení. Byli však vrchností odmítnuti, protože privilegia byla z doby před velkou rebelií.

V roce 1780 je naposledy přestavěn kostel sv. Vavřince do dnešní podoby. Před tím byl přestavěn hrabětem Oppersdorfem v roce 1668. Kostel stojí na místě, kde stál už ve 13. století pravděpodobně románský kostel, který byl rovněž zasvěcený sv. Vavřinci. Fara se připomíná už v roce 1240.

1805 ruský car Alexandr I. se po prohrané bitvě u Slavkova zastavil v Hodoníně a tři hodiny se zdržel na hodonínské faře. Po odchodu Rusů přijel do Hodonína i Napoleon a ubytoval se na zámečku. Před morovým sousoším na náměstí provedli Francouzi přehlídku. Francouzská vojska se v Hodoníně objevila ještě jednou. V roce 1809 Napoleon poobědval na zámku a na náměstí provedl přehlídku pluků pěchoty.

Pošta byla v Hodoníně zřízena v roce 1840 a byla jedinou na celém hodonínském panství. Poštovní spojení zajišťovali poštovní koně. Největším pokrokem bylo zbudování železnice, která znamenala novou etapu ve vývoji města. První vlak na Severní Ferdinandově dráze projel Hodonínem 1. května 1841. 18. června 1891 byla dána do provozu trať do Holíče a 16. května 1897 do Zaječí. První osvětlení petrolejovými lampami bylo pořízeno v roce 1859. Až o 40 let později 1. listopadu 1899 bylo město osvětleno elektřinou. Toto osvětlení bylo zbudováno vídeňskou firmou Vereinigte Elektrizitäts Aktien Geselschaft. V roce 1910 odkoupilo město elektrárnu.

V roce 1865 byl založen čtenářský spolek Svatopluk, který v roce 1889 změnil svůj název na Měšťanskou besedu a od roku 1919 na Vzdělávací spolek Masaryk. V roce 1907 je založeno Sdružení výtvarných umělců moravských. Zakladateli tohoto spolku, který působil až do roku 1959, byli bratři Joža a Franta Úprkové, Antonín Frolka, Alois Kalvoda, Adolf Kašpar, Stanislav Lolek, Max Švabinský, Cyril Mandel, Antonín Hudeček, Ludvík Ehrenhaft, František Pečírka a Martin Benka. Z různých koutů Moravy se ke spolku přihlásili Bohumír a Alois Jaroňkové, F. B. Zvěřina, Roman Havelka a jiní umělci. Ke spolku ze zahraničí se přihlásili i Alfons Mucha a František Ondrůšek. Významným úspěchem bylo zbudování spolkového Domu umělců. Dům byl slavnostně otevřen 4. května 1913. Autorem stavby je architekt Antonín Blažek. tento dům se stal v té době hlavním střediskem výtvarného umění na Moravě.

28. září 1931 byl v Hodoníně slavnostně odhalen pomník prvnímu prezidentovi ČSR a hodonínskému rodákovi T. G. Masarykovi. Autorem sochy je akademický sochař Alois Bučánek z Prahy. Během své historie byl pomník třikrát odstraněn a počtvrté a naposledy byl instalován 7. března 1990 za účasti prezidenta Václava Havla.

V roce 1958 byla Hodoňákům předána nově otevřená krytá hala zimního stadionu, v roce 1968 městské koupaliště a v roce 1976 byl zpřístupněn zoopark. V roce 1978 proběhly oslavy k 750. výročí založení města. Krytý 25 metrový bazén byl otevřen v roce 1982. V březnu 1992 byla v Hodoníně ustanovena Masarykova společnost. V roce 1994 byl zprovozněn tzv. malý silniční obchvat.

V roce 1900 měl Hodonín 10 233 obyvatel. V roce 1930 měl Hodonín 14 763 obyvatel. K 31. prosinci 1989 měl Hodonín 33 922 obyvatel. K 31. říjnu 1999 měl Hodonín 27 918 obyvatel.

Informace pro turisty

Počet obyvatel: 26 000
Rozloha území: 6378 ha
Hustota osídlení: 434 obyvatel na 1 km čtvereční
Nadmořská výška: 167 m n. m.

Hodonínsko, region při hranicích se Slovenskem a Rakouskem, se zapsalo do mysli obdivovatelů jako úrodná oblast vína, vinné turistiky, folkloru, lidových tanců a písní. Hodonín najdete v jihovýchodní části Moravy, v přirozeném turistickém regionu Slovácko, který si zachoval lidové tradice a zvyky. Hodonín je město vzdálené od Prahy 285 km, od Brna 75 km, od Bratislavy 95 km a od Vídně 130 km.

Město s lázněmi se rozprostírá v úrodné krajině jižní Moravy, která je prozářená sluncem, zdobená kroji z Podluží, a kde se stále zachovávají a ctí lidové tradice a folklor. Hodonín je rodištěm prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Město je aktivním členem asociace Národní sítě Zdravých měst České republiky.

Prostřednictvím nejrůznějších akcí též úzce spolupracuje s partnerskými městy Cattolica (Itálie), Holíč (Slovensko), Stolberg/ Harz (Německo) a Zistersdorf (Rakousko).

Charakteristika regionu

Hodonínsko, Kyjovsko a Veselsko jsou oblasti Slovácka na pomezí dvou historických zemí – Moravy a Slovenska, rozkládající se na dolním toku řeky Moravy. Řeka Morava je osou, k níž se odedávna vztahoval život. Právě zde se křižovaly dvě dávné stezky z počátků naší historie – jantarová a bronzová.
Je toho hodně, čím vás zdejší krajina může překvapit či oslnit. Je to kraj odlišný od jiných moravských krajů a právem je nazýván krajem lidových písní, vína a slunce, krajem lužních lesů a luk, krajem pohostinných lidí.

Oblast je bohatá na památky, najdete zde archeologická naleziště, národopisné muzeum v přírodě – skanzen, síť muzeí a expozic. Příroda je zde pestrá a putování biosférickou rezervací Bílé Karpaty, unikátním přírodním parkem plným květin, lze jen doporučit.

Slovácko je krajem vína a vinic. Téměř u každé obce se rozprostírají vinohrady a vinné sklepy, kde nejlépe u pohárku sluncem prosyceného moku poznáte, jak hluboké kořeny má vinařství na Slovácku. Je tedy na vás, využijete-li této nabídky a seznámíte se s touto částí Slovácka, krajem k objevení, krajem nedotčeným velkou turistikou.

Dostupnost regionu


Mezinárodní letiště: Vídeň, Brno, Praha, Bratislava

Dálnice: Brno – Bratislava, EXIT 48 Břeclav (směr Hodonín)

Silnice: I/55 Břeclav – Olomouc, I/51 Brno - Hodonín – Trnava, I/54 Pohořelice – Kyjov – Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom

Železnice: 330 Břeclav – Přerov, 340 Brno – Kyjov – Veselí nad Moravou – Vlárský průsmyk

Naučné stezky


Naučná stezka Dúbrava - (délka 2,5 km)
Okružní stezka vede okrajem hodonínské části Dúbravy. Stezka začíná u Zoologické zahrady v Hodoníně. Po trase stezky jsou umístěny čísla stanovišť a naučné tabule, ze kterých se dozvíte informace o okolní přírodě a jednotlivých specifikách Dúbravy, naleznete v areálu Zoologické zahrady Hodonín.

Šumárnická naučná stezka - (délka 18 km – lze rozdělit na kratší trasy pro pěší)
Naučná stezka začíná ve Strážnici a pokračuje dále přes Žerotín, Radějov, Tvarožnou Lhotu (rozhledna Travičná), Kněždub (hřbitov - Slovanský Slavín), Šumárník (Čertoryje), Malou Vrbku, Hrubou Vrbku (monastýr sv. mučedníka Gorazda), Kuželov (větrný mlýn) do Velké nad Veličkou. Cestou je rozmístěno 18 naučných tabulí. Stezka je vhodná i pro cyklisty.

Javořinská naučná stezka  - (délka 23 km – lze rozdělit na kratší trasy pro pěší)
Okružní naučná stezka začíná ve Velké nad Veličkou a pokračuje přes Javorník (lidová architektura), Filipovo údolí, Novou Lhotu, Vápenky, Velkou Javořinu, Suchov, Suchovské Mlýny a kolem Petruchových mlýnů se vrací zpět do Velké nad Veličkou.

Oskerušová stezka - (délka 6 km)
Stezka vede krajinou podhůří Bílých Karpat z Radějova do Tvarožné Lhoty a zpět. Místy navazuje na další cyklostezky a naučné stezky. Zavede Vás kolem mohutných chráněných stromů oskeruší na rozhlednu Travičná. Na návsi ve Tvarožné Lhotě je v budově Inklubu turistické a přírodovědné infocentrum a také prodejna sazenic oskeruší a oskerušových produktů.

Naučná stezka Ždánickým lesem
Stezka vede ze Ždánic na hřeben Ždánického lesa. Odtud se vrací do Lovčic a pokračuje k Haluzické hájence v údolí Kyjovky. Po cestě v hřebenové části lesa lze spatřit těžbu ropy a zemního plynu čerpacími mechanismy. Stezka prochází přírodní rezervací U Vrby.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.hodonin.eu/, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

HLEDÁTE ÚNIK OD VÁNOC?

Zažíjte Vánoce nebo Silvestr na horách. Savojské Alpy - 8-denní SKIPASS, ubytování v rezidenci u sjezdovky, doprava - vše od 7 700 Kč za osobu. 

 

ZAŽIJTE ÚPLNĚ JINOU DOVOLENOU

Luxusní plavby za akční ceny. Vyplujte s cestovní kanceláří RIVIERA TOUR na palubách lodí MSC Cruises s našimi delegáty a dopravou až do přístavu.

ZÁJEZDY ONLINE 2017/2018

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2017 a 2018 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

LEVNÉ UBYTOVÁNÍ

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA