Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Želetice

Obec se nachází asi 12 km západně od Kyjova. Severozápadně od obce protéká potok Trkmanka. Velikost katastru je 610 ha, z toho je asi 45 ha lesa a 5 ha vinic. Z hlediska geografického patří území do Kyjovské pahorkatiny.

Želetice patří k nejstarším obcím na Kyjovsku, první písemná zmínka je z roku 1131. V současné době v obci žije 513 obyvatel.

Historie
Název obce Želetice je od osobního jména Želeta. Vznik jména je také připisován posvátnému jménu - místu, na němž předkové pálívali a s žalem pochovávali zemřelé. Hojné nálezy popelnic a jiných předmětů na různých místech v obci svědčí o tom, že zde bylo staré pohanské pohřebiště. První písemná zmínka o obci Želetice se vyskytuje v souvislosti s břeclavským kostelem, který patřil biskupu olomouckému, a to již v roce 1131. Je předpoklad, že obec existovala již daleko dříve. Staré Želetice ležely snad v trati Želítky, na východ od obce, v sousedství Občin. Hospodářskou základnou obce byla proto stará kulturní půda, která se dodnes skrývá pod názvy tratí Čtvrtě, Padělky, Rovinky, Újezd.

Jako jinde i zde bylo nutno rozšiřovat postupně skrovný rozsah zemědělské půdy na úkor sousedních lesních porostů, zejména od té doby, kdy došlo v polovině 13. století k novému obsazení obce větším počtem lidí a k založení kostela. Takto nově získané pozemky dostaly název Nové, Čertovec, Tobolky, Homole, Nivy, Krátký a Štymberk. Jak již bylo řečeno, obec Želetice náležela již před rokem 1131 břeclavskému kostelu a ten patřil biskupu olomouckému. Biskupové postupně dávali své statky v léno menším šlechticům a zemanům za roční plat. Časem dovolovali, aby je i svobodně předávali, nebo prodávali. Roku 1274 biskup Brunno propůjčoval Želetice s 24 lány a jiným zbožím bratřím Frankovi a Albertovi Stockfischovým. V roce 1418 je obec v držení Ondřeje Sysla ze Želetic, v létech 1455-1459 je držitelem Václav Rechemberg a v r. 1460 Protivec ze Zástřizel. Rod pánů ze Zástřizel přenechal v r. 1530 obec Ctiboru Vranovskému z Vranova. Za tohoto pána se v kronikách uvádí, že do celého ždánského kraje došlo k vpádu Turků, kteří vyplenili i obec Želetice.

Když za Michala Krčmy z Koněpas upadaly kostel i farma téměř v úplnou zkázu, pohrozil biskup odnětím léna na Želeticích. V roce 1608 se již setkáváme s novým držitelem léna, a to s bratry  Šimonem a Bartolomějem z Fargašů, kupci želetického jmění, které bylo koupeno za 6000 moravských zlatých. První byl opatem v zábrdovickém klášteře, druhý známým brněnským měšťanem. Ti pak přepustili Želetice v r. 1614 za 6509 moravských zlatých Jiřímu Pergarovi z Pergu, protestantskému pánu v Uhřicích, který držel Želetice až do r. 1619. Kruté chvíle přišly i na Želetice při vpádu Turků a Maďarů v r. 1619 až 1623. Za třicetileté války zůstávají další osudy obec Želetice neznámy. Dle pozdějších záznamů dědina skoro zašla ohněm, mečem a nemocí.

Krátce před rokem 1560 koupil Želetice kníže Gundekar z Lichnsteijna. V jeho rodu zůstal statek až do parcelace v roce 1924. Farnost želetická byla velmi vylidněna. První křest po uvedených válkách byl zaznamenán v matrice v r. 1651, ve Strážovicích až v r. 1653 a ve Stavěšicích v r. 1659. Podle matriky bylo v Želeticích v těchto letech všeho všudy jen asi 44 domů, z nichž v r. 1656 bylo obsazeno jen 11 a sedláci užívali pouze 79 kusů pole.

Nová pohroma přišla na Želetice při vpádu Tatarů, a sice v r. 1663. Ze zápisů ve farní matrice ždánské je zřejmé, že v roce 1678 bylo zapsáno jen 19 křtů, z nichž z farnosti želetické žádný.

Lupičské vpády Kuruců, podnikané od r. 1705 do ždánké krajiny, trvaly několik let, postihly i obec Želetice několikráte. Na ně se jistě vztahuje záznam ve ždánské matrice těchto let: "Dnes 20. května 1710 pro nedbalost lidskou byl vypleněn kostel sv. Jakuba v Želeticích, fara a 25 domů." Je tu zmíněna nedbalost stráží na Výhni v Nenkovicích a na Strážné u Dražůvek, nebo se vytýká zemské správě, že nedobře střežila hranice zemské. Z kostela stala se pak už jen malá kaple. Pravděpodobně spadá na vrub Kuruců i požár malé želetické kaple r. 1713. Dle farního protokolu byla kaple obnovena a zvětšena majitelem ždáského panství Josefem z Lichtensteina (1721 - 1732) v podobě, jakou dostal kostel do poslední velké opravy a přestavby v roce 1925.

Ždánská vrchnost věnovala koncem 18. století zvláštní péči hranicím svého a obecního majetku. Její vrchní, jménem Fučíkovský, byl bezohledný člověk. Ještě před několika desítkami let všude lidé jeho jméno dobře znali a s hrůzou o něm vyprávěli. Při Želeticích bývali za jeho časů ještě zbytky Horního a Dolního rybníka, jimiž protékal Ždánský potok. Želetičtí odedávna pásávali kolem obou rybníků. Když se rybníky zanesly, ukázala se pěkná plocha, na kterou si činily nárok vrchnost i obec.

Z veliké plochy rybníků sousedé užívali jen Jožky a Přední louky, jak bylo smluveno r. 1812.

Po bitvě u Slavkova r. 1805 Francouzi nadělali v Želeticích farnosti lidem mnoho škody a příkoří. Obsadili faru, faráře Antonína Mossera, který je sám hned za odpuštění prosil, zbili sáčkem jeho vlastních peněz. Farář pak utekl z fary a bloudil několik dní po farnosti. Roku 1809 Francouzi už nebyli tak zlí. Jejich pobyt zůstal omezen na kraj brněnský, jehož hranice ve zdejších místech šla přes Násedlovice, Karlín, Nenkovice a Daržůvky k Větřovu. Ve Strážovicích a Stavěšicích leželi Rakušané.
Velký požár v r. 1811 zničil 9 stodol. Ještě větší požár vypukl v r. 1833 v hospodě uprostřed dědiny a zničil od hospody počínaje na vrchní konec 5 gruntů a 16 chalup. Želetice trpěly i v dalších letech častými požáry, jež však byly zpozorovány většinou včas a zdolány.

Cholera schvátila Želetickou farnost poprvé roku 1831 a vrátila se vícekrát.

Jako jiné ponoukalo vlastenecké hnutí r. 1849 i faráře želetického Josefa Průdka tím, že začal zapisovat do matrik česky. Brněnský biskup Antonín Schaaffgotsche, jehož národní hnutí v duchovenstvu velmi znepokojilo, zakázal psát matriky česky. Farář Průdek, rodák z Rakvic, zemřel a kostel zůstal neobsazený bez administrátora.

Dle farního protokolu, který byl založen na ústním podání, bývala v Želeticích jen malá kaple, jíž užívali také habáni. Gotický presbytář s gotickým vítězným obloukem je nejstarší ze zbytku původního kostela. Loď stojí z neznámých důvodů k presbytáři šikmo. V r. 1925 byla rozšířena o pravou a levou boční kapli. Při té příležitosti se z různých známek poznalo, že také loď byla původně gotická. Kostel je zasvěcen sv. Jakubu staršímu. Obraz namaloval František Sequens.

V kostele je několik vzácných soch, jako např. sv. Jakuba, Ježíše Krista a Panny Marie. Rovněž socha sv. Anny a sv. Marie růžencové, dále pak obraz sv. Vendelína darovaný baronem Wildmannem, majitelem Strážovic. Zmíněná socha sv. Anny dle pověsti byla vykopána ovečkou při pastvě u cesty ke Strážovicím. Odtud se polní cesta nazývá "Ke sv. Anně". Ovčák Jan Ficka dal r. 1804 postavit sochu na obnovený oltář. V lodi jsou ještě staré sochy sv. Jana z Nepomuku, sv. Barbory a velmi vzácný obraz P. Marie Czentochowské malovaný na plechu. Křížová cesta, která zde byla roku 1954, pocházela z r. 1838.

Za 1. světové války r. 1917 bylo z věže kostela zrekvírováno 5 památných starých zvonů, pocházející z r. 1562, 1726, 1592 a 1739. Nové zvony byly pořízeny v r. 1919.

V roce 1925 při generální opravě a přestavbě chrámu byly pořízeny nové varhany za 20 tis. Kč, nové lavice za 12 tis. Kč, křtitelnice a nová kazatelna za 28 560 Kč. Celková oprava kostela si vyžádala 224 880 Kč. Vymalování kostela bylo provedeno podle návrhu rodáka z Nenkovic Jana Kohlera. Akademický malíř Jan Kohler se narodil r. 1873 a zemřel ve Strážovicích r. 1941. Studoval na pražské Umělecko průmyslové škole a pak na malířské akademii, na níž byl žákem profesora Ženíška. Proslul jako výborný ornamentik a malíř převážně náboženských motivů.

V roce 1954 byla provedena další nákladná oprava kostela. Při této příležitosti byla provedena nástropní malba v lodi chrámu. Akademický malíř Sychra zde vytvořil tři díla, která se jmenují Poslední večeře Páně, Zvěstování Panny Marie a Nanebevzetí Panny Marie. Současně byla obnovena malba navržená akadem. malířem Janem Kohlerem.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.zeletice.cz/, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

TERMÁLNÍ OSTROV ISCHIA 2017

CK OSVĚTA nabízí odpočinek na pláži, relaxaci v termálech, výlety i poznávací zájezdy. 8, 10, 12, 15-denní pobyty v hotelech s polopenzí již od 5.790 Kč.

 

Krásy Izraele, Palestiny a Jordánska

Pojeďte s CK TILIA na velký okruh po nejzajímavějších místech Středního Východu s poutavým českým výkladem. Veškeré vstupné a výlety v ceně
Sleva 1000 Kč pro rezervace do 31. 10. 2017

ZÁJEZDY ONLINE 2017

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2017 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

LEVNÉ UBYTOVÁNÍ

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA