Kunětická hora

Kunětická hora

V rovinaté oblasti východních Čech se asi 7 km od Pardubic najednou zvedá 82 metrů vysoký kopec tvořený třetihorními vyvřelinami. Díky nadmořské výšce 305 metrů je nazýván horou a naskýtá se z něj nádherný výhled na okolní krajinu. Kopec byl pojmenován Kunětická hora a místní obyvatelé mu říkají přátelsky Kuňka.

Trocha historie
Před několika tisíci let byl na hoře objeven kámen, který se v pravěku začal využívat na výrobu čepelí do zbraní a následně z něj byly postaveny i staré Pardubice. Kámen se zde těžil po dlouhá léta až do roku 1920. Na vrcholu Kuňky stojí dnes již polorozbořený středověký hrad, o němž se první dochovaná zmínka datuje do 15. století.

Během husitské revoluce se hrad dostal do rukou Diviše Bořka z Miletínka, který se zasloužil o jeho rozsáhlou přestavbu. Přestože to byl jen chudý zeman, s pomocí místních obyvatel, své šikovnosti a pevné vůle, dokázal hrad vztyčit během dvou let. Bořek se poté stal husitským hejtmanem, uctívaným pánem a stanul dokonce po boku nejbohatších šlechticů. Po jeho smrti v roce 1437 však začal hrad upadat a postupně chátrat.

Na Kunětické hoře se poté po dlouhou dobu střídali majitelé, až v roce 1491 padl hrad do klína mocnému šlechtici Vilému z Pernštejna. Následovaly gotické a renesanční přestavby, budovány byly společenské a reprezentační sály. Vznikl tak dvouvěžový hrad, ale do dnešních dní se dochovala pouze jediná válcová věž na jihovýchodě stavby. Hrad nabýval na významu a přijel se na něj dokonce podívat i Vladislav Jagellonský. Další slavnou návštěvou na hradě byl o necelé tři století později také císař František I. a později i arcivévoda Ferdinand.

Pernštejnové následně hrad prodali arciknížeti Maxmiliánovi a sami si za své sídlo vybrali Pardubice. Úpadek hradu nastal po roce 1560 a dílo zkázy bylo dokonáno během třicetileté války. Švédská vojska hrad dobyla, vyplenila a vypálila. A aby toho nebylo málo, dlouholetá těžba kamene pod kopcem udělala své, lom se propadl a vzal si s sebou i část hradního areálu.

S obrovskou a nákladnou rekonstrukcí Kunětické hory se začalo v roce 1923. Hrad sice již neodpovídá své původní podobě, ale je alespoň připomínkou bohaté historie tohoto kraje. V druhé polovině 20. století se Kuňka stala jakýmsi místem protestů, národních manifestací a táborů lidu.

Kuňka dnes
O dnešní podobu hradu se zasloužil významný architekt Dušan Jurkovič, který je znám také jako autor dřevěných staveb na beskydských Pustevnách. Kunětická hora je přístupná veřejnosti od dubna do října. Kromě hradu s věží si zde můžete prohlédnout také barokní kapličku sv. Kateřiny, jejíž vznik se datuje do konce 17. století. Můžete využít služeb průvodce, nebo se toulat po hradě sami.

Během prohlídky navštívíte rytířský sál se sklípkovou klenbou, který patří mezi nejzajímavější prostory hradu. V prvním patře jsou pak k vidění paláce s expozicemi věnujícími se myslivosti a honům. Prohlédnete si rovněž polorozbořenou místnost, která se stala domovem skutečného a obrovského dračího mláděte, na což jsou správci hradu značně pyšní. Když však budete procházet kolem, musíte být opatrní, abyste ho nevzbudili! Občas ho můžete vidět, jak se pyšně vznáší nad místností a hledá něco k snědku.

V hradním sklepení budete seznámeni s archeologickým průzkumem, který v těchto místech po mnoho let probíhal a díky němuž byly nalezeny zbytky obvodového zdiva ze 14. století a také pozůstatky staré válcové věže. V zemi se našly ještě různé nádoby a kachle. Mezi nejvýznamnější objevy patří více než 500 let staré hrací kostky.

Hojně navštěvovaná je také hradní mučírna, kde se koná expozice s názvem „Zločin a trest“. Návštěvníci se zde dovědí mnoho informací o středověkém útrpném právu, které je pro dnešního člověka naprosto nepochopitelné. V prosklených vitrínách jsou pak vystaveny skutečné středověké mučicí nástroje, jako třeba pranýř, potupná maska či obojek s hruškou. Nejzajímavějším exponátem se však stal jakýsi „katovský ceník“, který dokládá, na kolik v tehdejší době vyšly služby katů. Lidé, kteří tuto nepříjemnou práci vykonávali, si sice přišli na poměrně slušné peníze, ale odvrácenou stranou této profese bylo společenské zavržení.

Děti budou jistě nadšené z prohlídky hradní lukostřelnice, kde si mohou vyzkoušet střelbu lukem a kuší. Kunětická hora se často stává dějištěm nejrůznějších kulturních akcí, jako jsou například srazy sokolníků, šermířské slavnosti, řemeslné trhy nebo slety čarodějnic. Hrad je oblíbeným cílem turistů všech věkových skupin, kteří se sem sjíždějí ze všech koutů republiky.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 2 291 krát.