Jablonec nad Nisou

Jablonec nad Nisou

Jablonec nad Nisou s téměř 45 000 obyvateli je správním, kulturním i sportovně rekreačním střediskem Jizerských hor. První zmínka o Jablonci je z roku 1356, avšak ke stálému osídlení dochází až v 16. století, kdy byla založena první skelná huť ve Mšeně a postaven i první kostelík. Zásadní změna ve vývoji města nastala ve 2. polovině 17. století. Začíná se rychle rozvíjet sklářství, ale současně se ukazuje, že Jablonec má i výhodnou polohu k provozování obchodu.

Když se potom v 1. polovině 18. století objevily první bižuterní výrobky a byly na trhu hned úspěšné, nic nebránilo v dalším rychlém vzestupu města. V roce 1808 byl Jablonec povýšen na městys, a v roce 1866 dekretem císaře Františka Josefa I. na město. V té době už obchodoval s celým světem.

Důkazem bohatství, které do Jablonce přicházelo právě v letech do 1. světové války, je celá řada významných staveb a celých čtvrtí. K nejzajímavějším patřily secesní budovy a soukromé vily v dnešní Podhorské ulici a ulici 28. října. Později vznikly dvě dominanty Jablonce, kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Horním náměstí a radnice na dnešním Mírovém náměstí.

Současnost
A jaký je Jablonec nad Nisou dnes? Slýcháme, že znovu městem skla a bižuterie, ale i městem sportu, branou Jizerských hor. Čím tedy může návštěvníky upoutat? Z pohledu kulturního především divadlem, které bylo po dvouleté rekonstrukci znovu otevřeno, Muzeem skla a bižuterie, secesními, bohatě zdobenými stavbami soustředěnými především v ulicích Podhorská, Lidická a 28. října, galerií Belveder v Mlýnské ulici.

Zájemcům o sport a rekreaci se nabízejí sportovní areály na Střelnici a v Břízkách ve Mšeně, koupání ve třech jabloneckých přehradách, otevřené tenisové dvorce i kryté haly Nad Prosečí a v Břízkách, krytý bazén, bruslení na krytém stadionu, běžecký lyžařský areál v Břízkách, slalomový svah na Dobré Vodě, milovníkům koní jízdárny v Rýnovicích a nejbližším okolí. Jen 20 minut trvá cesta do Bedřichova nebo Horního Maxova, nástupních míst do Jizerských hor.

Historie
První písemná zpráva o lidském sídlišti na řece Nise s názvem Jablonec pochází sice již z roku 1356, po celý středověk však Jablonec nedosáhl významu sídel vzniklých v úrodnějších místech království. Po vypálení vojsky lužických protivníků českého krále Jiřího z Poděbrad v srpnu 1469 osada zanikla, a až s odstupem času, za vartenberkovské reorganizace hospodářství maloskalského panství ve 30. a 40. letech 16. století, byly v rámci kolonizace Jizerských hor nahrazeny zbytky původního českého obyvatelstva osídlením německým. Šlo zejména o sklářské odborníky z tehdy již sklářsky vyspělého Novoborska, případně Krušnohoří, kteří ve zdejším regionu bohatém na dřevo, písek a vodu začali uplatňovat a rozvíjet své dosavadní zkušenosti.

Období třicetileté války znamenalo pro Jablonec druhé vypálení (2 .května 1643) a po jejím konci nucený odchod množství místních evangelíků do zahraničního exilu. Po známém Albrechtu z Valdštejna vlastnícím maloskalské panství v první polovině třicetileté války získala větší část Jablonecka ještě za jeho života jako léno (a později již jako statek svobodný) hrabata Des Foursové. V souvislosti s všeobecným rozvojem sklářské výroby v 2. pol. 17. století začal Jablonec poměrně rychle vzkvétat. Výrazem byla i v osmdesátých letech realizovaná stavba nového, tentokrát již kamenného kostela, zasvěceného sv. Anně.

V polovině 18. století se sortiment zboží jabloneckých výrobců, vedle tradičního jizerského skla tehdy již obohacený i o první bižuterii, rychle stával předmětem zájmu okolních regionů. Objevovali se první exportéři typu Jana Františka Schwanna, kteří šířili slávu místních výrobků do celé Evropy i dále. Hospodářský a obchodní potenciál původně bezvýznamné vísky se rychle zvětšoval. Císařským rozhodnutím z 21. dubna 1808 byla vesnice Jablonec povýšena na městys s právem konání dvou výročních trhů, tedy jarmarků, a jednoho trhu týdenního.

Ve 30. a 40. letech 19. století měl již Jablonec obchodní styky s celým světem, dopravně byl však vlivem své dřívější nevýznamnosti od okolí zcela odříznut. Městysu velmi pomohla výstavba tzv. Krkonošské silnice ve směru Liberec - Jablonec - Trutnov na konci čtyřicátých let. Při stavbě železnice Pardubice - Liberec v roce 1859 nebyly sice zájmy Jablonce vzaty v úvahu, ale přesto se termín "jablonecké zboží" stával ve světě pojmem. 28. března 1866 císař František Josef I. povýšil Jablonec na město.

V roce 1868 se stal Jablonec definitivně sídlem okresního hejtmana. Nový politický okres jablonecký se skládal ze soudních okresů Tanvald a Jablonec. Prusko francouzská válka v letech 1870 až 1871 vyřadila ze hry nejnebezpečnější konkurenty ve výrobě skla a bižuterie. Jablonečtí podnikatelé se zmocnili zahraničních trhů a už se jich nevzdali. Příštího takřka půlstoletí plynul z města do světa nepřetržitý proud sklářských a bižuterních výrobků neuvěřitelně širokého sortimentu pružně reagující na krize, politické převraty, hladomory, epidemie či prosté změny vkusu v zemích zákazníků.

Ruku v ruce s rozvojem hospodářským a demografickým šel i rozkvět stavební. Vzhled Jablonce se dramaticky měnil. Do doby první světové války vyrostla ve městě většina státních, samosprávných i soukromých reprezentativních budov a Jablonec získal železniční spojení na východ (Tanvald) a západ (Liberec) i tramvajové spojení s jihem a severem regionu.

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 přišla nejprve v polovině dvacátých let poválečná hospodářská konjunktura, následná všeobecná krize na počátku let třicátých, ale znamenala hluboký propad sklářského a bižuterního podnikání. Všeobecná hospodářská stagnace byla na Jablonecku ještě prohloubena specifickými obtížemi místního průmyslu - módními cykly a růstem zahraniční konkurence. Přesto právě tehdy byly vystavěny dvě nejvýznamnější stavební dominanty města - Nová radnice a katolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova.

Po obsazení pohraničí Německem bylo i Jablonecko v letech 1938 až 1945 součástí německého státu. Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a novému osídlení regionu z českého vnitrozemí. Dnes ze sebe město pozvolna setřásá to z dědictví minulosti, co je tíží, a navazuje na to lepší ze své historie.

Turistické zajímavosti

Bývalá fara
Kostelní, Jablonec nad Nisou - Budova z počátku 18. století s neorenesanční fasádou z konce 19. století.

Evangelický kostel Dr. Farského
Náměstí Dr. Farského, Jablonec nad Nisou - Pseudogotický jednolodní objekt s obdélníkovou věží v průčelí postavil v roce 1892 stavitel Arwed Thamerus.

Galerie Belveder
Mlýnská 27, Jablonec nad Nisou - Galerie se sbírkami skleněné a kovové bižuterie, mincí a medailí. Mezi stálé expozice patří historický empírový salonek a skleněné knoflíky 19. století.

Hotel Petřín
Petřínská, Jablonec nad Nisou - Tato výletní restaurace s vyhlídkovou věží vysokou dvacet metrů byla na jižním okraji města postavena v roce 1906.

Jablonecké elektrické dráhy
Kubálkova, Jablonec nad Nisou - Na území města byla v době od 7. února 1900 do 31. března 1965 provozována elektrická dráha o rozchodu 1 000 mm.

Kostel Svaté Anny
Kostelní ulice, Jablonec nad Nisou - Jednolodní barokní objekt obdélníkového půdorysu s polygonálně ukončeným presbytářem byl postaven v letech 1685 až 1687.

Městská knihovna
Dolní náměstí 1, Jablonec nad Nisou, 466 01

Městské divadlo
Liberecká 5/1900, Jablonec nad Nisou, 466 01

Muzeum skla a bižuterie
U Muzea 398/4, Jablonec nad Nisou, 466 01
Secesní budova ve florálním stylu původně patřila exportní firmě Zimmer & Schmidt. Dnes je sídlem instituce s regionálním významem - Muzea skla a bižuterie. Ve sbírkách jsou zastoupeny předměty dokumentující historii sklářství, šperkařství, bižuterie a nejnověji i medailérství a mincovnictví, to vše se zvláštním zřetelem k vývoji v severních Čechách.

Nová radnice
Obdélníková pětipatrová budova ve stylu funkcionalismu, byla postavena v letech 1931 až 1933 podle návrhu ing. arch. K. Wintera.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mestojablonec.cz, na kterých najdete další informace.