Kořenov

Kořenov

Kořenov je největší horská obec v České republice s rozlohou 55,67km².

Historie a současnost
Kořenov jako obec (sídelní útvar) vznikl sloučením samostatných obcí Polubný a Příchovice, osady Rejdice a Jizerky tehdy patřící obci Bílý Potok. Sloučení se stalo v roce 1960.

Jméno Kořenov je odvozeno z názvu místní části v obci Polubný. Jedná se tedy o novodobě ustavený útvar. Sjednocení zmíněných urbanistických prvků - obcí a osad bylo zřejmě ovlivněno zejména důvody politicko správními. Významnou roli zde jistě sehrál centralizační princip v "socialistickém" období.

O historicko - urbanistické správnosti tohoto sjednocujícího rozhodnutí lze bezesporu diskutovat. Na druhou stranu je však nutné si uvědomit nízkou reálnou ekonomickou sílu a organizační možnosti jednotlivých obcí územně správnímu vyššímu útvaru.

Rovněž změny v zemědělství spolu s masivním poklesem počtu obyvatel vedou spíš k větším, úspornějším celkům. Z hlediska Programu obnovy vesnice však fakt sloučení vytvořil komplikovanější několikanásobnou strukturu.

Tam, kde v "běžné" vesnici je jeden kostel - v Kořenově jsou tři, místo jedné návsi v tomto případě minimálně pět až sedm těžišťových, uzlových prostorů. Tento srovnávací výčet by pochopitelně mohl pokračovat. Kořenov je výrazný i z hlediska prosté plošné výměry svého katastrálního území. Jedná se celkem o 5 587 ha.

Z výše uvedeného vyplývá, že jak urbanizované území, tak krajina jsou natolik rozsáhlé, že "intenzita" zlepšení a zásahů v poměru k počtu obyvatel a ploše bude bezpochyby jiná, nižší než by tomu bylo ve vesnici v "kraji".

Je nutné vzít na vědomí faktor lesů a Sudet se všemi příslušnými demografickými, politickými, hospodářskými a ekologickými dopady posledních 50 let. Náměty a možnosti, vyjádřené v územním plánu a v tomto elaborátu vytvářejí mnohem rozsáhlejší výčet než jaký je možné v rozumně dohlédnutelné budoucnosti realizovat. Zpracovatelé programu tento fakt nepovažují za nevýhodu.

Program obnovy vesnice přirozeně není formulován jako jedna akce, jejíž splnění bude hodnoceno a "odměněno či potrestáno". Směřujeme společně ke změně pojetí, přístupu, k postupnému zkvalitnění životního stylu a prostředí v nejširším slova smyslu. Nejdůležitější je započetí dlouhodobého působení změn.

Významně viditelné výsledky možná spatří až další generace. Evropská krajina a venkov jsou zde již tisíciletí a devastace minulých padesáti let se opět zacelí. Hlavní je kontinuita a klidná pokorná práce. Slova tohoto odstavce možná zní zbytečně romanticky a "obrozenecký", ale zemědělství, krajina, hory, lesy, potoky, zvířata jsou odlišné kategorie a naše zodpovědnost se dostává do jiné kulturní a hlavně mravní polohy.

Turistické zajímavosti
Za zhlédnutí stojí rozhodně kostel v Příchovicích a kaplička v Tesařově. Pro vyžití ve večerních hodinách nebo za špatného počasí je možná návštěva bowlingu na Tesařově. Vedle stojící bývalý motorest, po rekonstrukci nabízí omezený počet míst v plaveckém bazénu.

V obci samotné je velká nabídka běžeckého a sjezdového lyžování. V létě je zde spousta cyklotras, na kterých se postupně vylepšuje značení a zvětšuje se jejich provozovaná délka – ve finále by to mělo být přes 200 km značených tras.

Je zde také množství turistických značených tras a jelikož mapový systém je v obci poměrně hustý, tak není třeba se obávat zbloudění. Celá obec Kořenov nabízí skoro 30 restauračních zařízení a spoustu penzionů včetně jednoho nočního klubu pro pány, takže na své si přijdou i turisté toužící po noční zábavě.

Rozhledna Štěpánka
Štěpánka je nejstarší rozhlednou Jizerských hor, její stavba byla zahájena knížetem Camillem Rohanem roku 1847. V tomtéž roce probíhala dole v údolích stavba císařské Křkonošské silnice, jejímž nejvyšším patronem byl arcivévoda Stephan - Štěpán, který tehdy vystoupil na vrch Buchstein (dnes Hvězda).

Kníže Rohan kopec na jeho počest přejmenoval na Štěpánovu výšinu a zahájil zde stavbu rozhledny. Byla však postavena pouze základna věže se vchodem, kdy se arcivévoda přestal těšit přízni vídeňského dvora a odešel do Uher. Kníže, který stavbu zahájil zřejmě pro posílení svého vlivu ve Vídni, práce pozastavil a torzo věže poté stálo nad Tesařovem celých 40 let. Udržoval ji Horský spolek a turisté sem chodili pozorovat slunce.

Zajímavé národností poměry této části hor se odrazily i na nedokončené rozhledně.

Rozhlednu od knížete převzal Horský spolek a o 4 roky později byla dostavěná věž otevřena. Výhled z ní je opravdu krásný - kromě západních Krkonoš je odtud velice hezky vidět roztroušená zástavba horských chalup až k přehradě Souš a hora Jizera v pozadí, stejně jako i údolí Desné a Kamenice a další, podstatně vzdálenější krajina.

O Štěpánce se vypráví pověst, podle níž kníže Rohan stavbu zastavil na varování cikánky - hadačky, která mu předpověděla, že zemře brzy po dokončení věže. Roku 1892 byla rozhledna dokončena a kníže Rohan skutečně zemřel do měsíce poté...

Obliba rozhledny Štěpánka je po celou dobu její existence obrovská - s jejím obrázkem bylo vydáno rekordní množství pohlednic, její charakteristická silueta byla prezentována jako Rigi Jizerských hor, až do Kořenova se odtud jezdívalo na saních i lyžích.

Poblíž rozhledny tradičně stojí dřevěný stánek s občerstvením, zajímavý je i kamenný stůl s lavicí u jejího vchodu. Za věží jsou trosky kamenného válečného kříže, který měl být údajně symbolickým místem zdejších nacistů za 2. světové války.

Kaple
V centru obce stojí zdaleka viditelný symbol této oblasti - osmiboká tesařovská kaple s bělostnými zdmi, v noci nasvícená reflektory. Kaple byla postavena zdejšími evangelíky, kteří se předtím ke svým pobožnostem scházeli u blízké chaty Zvonice.

Prostředky na stavbu získal pastor evangelické obce přednášením ve Slezsku, a tak mohl být základní kámen položen roku 1909 a stavba svépomocí trvala evangelíkům necelé 4 měsíce. Horský hřbitov byl u kaple založen roku 1911, úřady jej však - bůh ví proč - dlouho nechtěly povolit. Roku 1913 však truhláři Ulmannovi zemřely dvě dcery a on je - povolení nepovolení - pochoval na hřbitově, a rakouská státní mašinérie tedy musela hřbitov legalizovat.

Jizerská dráha
Jizerskou dráhou bývá někdy označován železniční úsek vedoucí z Liberce do Harrachova přes Vratislavice, Jablonec nad Nisou, Smržovku, Tanvald a Kořenov. Jméno vešlo v povědomí zejména poté, co na tomto úseku na konci 90. let 20. století provozovala dopravu stejnojmenná soukromá společnost.

Zvláště technicky zajímavý je úsek Tanvald - Kořenov, který byl otevřen roku 1902. Z Kořenova trať kdysi pokračovala po dodnes existujících kolejích dále do tehdejšího Pruska - dnes Polska. V současnosti končí ve stanici Harrachov, kde dopravu umožnila územní výměna s tehdejší PLR. O znovuotevření polské části trati se uvažuje od 90. let minulého století. V posledních letech bylo sice vypraveno několik "výletních vlaků", ale vzhledem ke špatnému stavu tratě na polském území se nedaří trať plně zprovoznit. Velkou nadějí do budoucna je projekt, který se již začíná rozjíždět, a to regitram NISA, který ve finále počítá se zprovozněním tratě Žitava - Sklářská Poreba.

Úsek Tanvald - Kořenov byl v minulosti proslulý zejména pro unikátní ozubnicový systém, který vlakům umožňoval překonávat strmý horský terén. Technickou památkou je celá trať, zejména 932 metrů dlouhý tunel mezi Doním Polubným a Kořenovem, na jehož stavbu bylo použito na 20 tun dynamitu. Zajímavý je také 25 metrů vysoký viadukt u Zeleného údolí v Kořenově. Další zajímavostí je, že vlakové nádraží v Kořenově vzniklo na náspu, jenž byl vytvořen 800 000 kubických metrů zeminy. Celá Jizerská dráha patří zajisté k technickým kuriozitám a je hojně vyhledávána příznivci železniční historie. Na této trati byl také natáčen film Kalamita (režie Věra Chytilová).

Železniční muzeum Kořenov
Ozubnicová trať Tanvald - Kořenov - Harrachov se v posledních letech stává vyhledávanou turistickou atrakcí regionu. Kromě několika mimořádných jízd s ozubnicovými lokomotivami za rok však veřejnost nemá možnost poznávat zvláštnosti tohoto unikátního technického díla. Naším cílem je tento stav postupně napravovat a "zubačku" populární formou představit široké veřejnosti. V nejbližší době bychom rádi zřídili v prostorách bývalého kina železniční stanice Kořenov malé železniční muzeum.

Expozice tohoto muzea by měla být z větší části zaměřena na ozubnicovou trať Tanvald - Kořenov, její pestrou, ale často pohnutou historii, zvláštnosti provozu a zde nasazovaná zajímavá vozidla. V menší míře by se věnovala okolním železničním tratím, včetně tratě Kořenov - Szklarska Poreba.

V prostorách muzea bychom rádi umístili exponáty, které se váží k této unikátní trati. Základem výstavy měl být dopravní sál bývalého železničního učiliště. Bohužel mezi roky 1999 a 2002 z něho někdo větší a zajímavější část zařízení odcizil.

Předpokládáme, že součástí muzea by byl menší sál (cca. pro 50 osob), ve kterém by se promítal film o ozubnicové trati Tanvald - Kořenov a okolí. V tomto sále by se měly konat i další tématické akce např. promítání diapozitivů, různé přenášky, besedy, debaty apod.

Nabídka muzea by měla zahrnovat i prodej upomínkových předmětů, pohlednic a zřízeno by zde bylo i malé stylové občerstvení. Otevírací doba muzea by měla být v letní turistické sezóně denně, jinak o víkendech.

Program muzea by měly rozšiřovat již zmíněné jízdy zvláštních osobních vlaků s ozubnicovými lokomotivami, jejichž počet bychom v budoucnosti rádi zvýšili.

Železniční muzeum Kořenov by významnou měrou přispělo k popularizaci kulturní památky - zubnicové trati Tanvald - Kořenov - Harrachov i celého zdejšího regionu. Pro turisty a návštěvníky by znamenalo alternativu na trávení volného času při nepřízni počasí.

Zřízení muzea si však vyžádá nemalé finanční náklady (nutné menší stavební úpravy uvnitř budovy, zařízení interiéru muzea apod.), na které nemá naše občanské sdružení dostatek finančních prostředků. Uvítáme proto Vaši případnou pomoc a podporu.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.korenov.cz/, na kterých najdete další informace.