Jiřetín pod Bukovou

Jiřetín pod Bukovou

Historie obce
V 17. století byly na území tehdejšího panství Smržovka, zakládány horské obce. Nejstarší písemné zmínky o obci pocházejí z let 1654 až 1676. Přesný rok založení obce se však nepodařilo zjistit. Předpokládá se, že byla založena současně s Albrechticemi, tedy v roce 1670.

Jako samostatná obec je Jiřetín poprvé uváděn v pozemkové knize z 1707. Zde se uvádí v obci 7 sedláků (statků) a 10 chalupníků. Čísla popisná výše zmíněných sedláků byla 6, 8, 15, 16, 17, 19 a 21. Prvním rychtářem v obci je roku 1727 uváděn Christian Seibt.

Nynější název obce – Jiřetín pod Bukovou byl odvozen od jména jednoho ze tří prvních usedlíků, Georga Kreuzingera, a prodělal v minulosti několik změn: 1656-Geörgthal, 1676-Geörgensberg či Georgensberg nebo Girgenthal až po Georgenthal. Toto bylo později přeloženo jako Jiřetín.

Jiřetín pod Bukovou náležel pod Smržovku od roku 1850 do 1991, kdy došlo na základě rozhodnutí MV k 1. 1. 1992, k jeho osamostatnění. Prvním, řádně zvoleným, starostou samostatné obce se stal ing. Josef Kucin.

Současnost
Původní zástavba chalup podhorského typu rozptýlená na svahu, dnes z větší části rekreačně využitá, byla doplněna v údolní poloze několikapodlažními nájemnými domy při místní komunikaci pro ubytování zaměstnanců průmyslového závodu. V poválečném období vznikla na poslední volné údolní ploše obytná skupina z vícepodlažních panelových domů strohé typizované architektury a následně v posledních letech skupina 15 původně podnikových domků ve svahu nad železniční tratí.

Nevýrazné centrum obce je formováno před vstupem do průmyslového závodu novým víceúčelovým objektem kulturního domu a prodejny. Na území obce Jiřetín pod Bukovou nejsou žádné památkově chráněné objekty. Lze zde nalézt řadu objektů lidové architektury podhorského charakteru roubených chalup, které dokumentují architektonický vývoj lokality. Území je ze 76 % zalesněné a má poměrně cenné krajinné prostředí s množstvím rozptýlené zeleně.

Jiřetín pod Bukovou se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a svojí polohou je ideálním nástupním místem pro turistiku. Celá oblast Jizerských hor poskytuje celoroční sportovní a turistické vyžití. V zimních měsících jsou to dobře připravené sjezdové tratě a množství udržovaných lyžařských stop pro běžkaře.

Jaro, léto a podzim znamenají mnoho možností pro vyznavače pěší turistiky, cykloturistiky i jízdy na koni. Trasy lze volit od jednoduchých vycházek do okolí po náročné celodenní výlety při nichž můžete navštívit tajemná rašeliniště, skalní vyhlídky, rozhledny, horské samoty nebo jiné památky v horách i podhůří.

V obci samotné lze využívat pěkné sportovní areály s možností hrát tenis, nohejbal, volejbal a další míčové hry. Jen kousek za obcí je k dispozici i fotbalové hřiště. Spojení s okolím zajišťují ČD na trati Smržovka – Josefův Důl a autobusy na lince Jablonec n.N. – Josefův Důl nebo Tanvald – Jiřetín.

Zajímavosti

Albrechtice v Jizerských horách
Obec založena 1670 a pojmenována po majiteli panství Albrechtu Desfoursovi. Rekreační středisko zimních i letních sportů s řadou penzionů. Jednolodní kostel sv. Františka z Pauly z let 1779 – 1784.

Bramberk
Nazývaný též Krásný (797 m). Na vrcholu kamenná rozhledna z roku 1912.

Buková hora
Zalesněný vrchol (836 m) nad Jiřetínem p. B. Druhý nejvýznamnější výlev čediče v Jizerských horách. Čedič byl těžen v lomu pod vrcholem. Téměř na vrcholu se nachází polojeskyně z žulových balvanů zvaná Čertova komora.

Černá Studnice
Nejvyšší vrchol Černostudničního hřebene (869 m). Na vrcholu kamenná rozhledna z roku 1905.

Jablonec nad Nisou
Okresní město. Poprvé připomínán roku 1356. Řada kulturních a historických pamětihodností. Sklářský, strojírenský a dřevařský průmysl.

Josefův Důl
Obec (580 m) založena roku 1701 a nazvána po synovi majitele panství Karla Josefa Desfourse. Stará sklářská tradice. Jednolodní pseudogotický kostel Proměnění Páně z let 1862 – 1865.

Královka
Nejvyšší místo Maxovského hřebene (859 m). Na vrcholu kamenná rozhledna z roku 1907.

Kristiánov
Založen roku 1775 jako sklářská osada. Roku 1887 vyhořela sklárna a roku 1938 i panský dům. Dnes památník sklářství s muzeem v bývalé sklářské hospůdce. Otevřeno od června do října.

Mariánská Hora
Brusičská osada (710 m) založená roku 1701 a pojmenována podle druhé manželky majitele panství hraběte Desfourse.

Mariánskohorské Boudy
Osada (843 m) založená po vzoru krkonošského budního hospodaření roku 1705.

Maxov
Původně pastevecká, sklářská a brusičská obec založená roku 1670. Má dvě části: Horní a Dolní Maxov. V Horním Maxově se nachází pseudogotický jednolodní kostel Nejsvětějšího Srdce Páně z roku 1910.

Muchov
Výrazný vrchol (787 m) ve východní části Černostudničního hřebene. Skalní vyhlídka s krásným rozhledem. Název údajně po obru Muhovi, který zde dle pověsti sídlil.

Nová Louka
Samota vznikla roku 1630. V letech 1756 – 1817 sklářská huť. Významná křižovatka turistických cest. Bývalý lovecký zámeček nazván po kancléři Šámalovi.

Protržená přehrada
Technická památka na říčce Bílá Desná. Zbytky hráze připomínají tragédii z roku 1916.

Slovanka
Zalesněný vrch v Maxovském hřebeni (820 m). Na vrcholu železná rozhledna – zakoupená roku 1887 na výstavě ve Vídni. Po rekonstrukci opět v provozu.

Smržovka
První písemná zmínka o městu z roku 1568. Sklářský průmysl. Jednolodní barokní kostel Archanděla Michaela z let 1766 – 1781.

Špičák
Tanvaldský Špičák (808 m) je výrazný vrch nad tanvaldskou kotlinou. Na vrcholu kamenná rozhledna z roku 1909 z níž je nádherný výhled do kraje. Významné středisko zimních sportů. Nabízí sjezdové tratě různých kategorií včetně několika lyžařských vleků.

Tanvald
Založen před rokem 1618. Textilní a elektrotechnický průmysl. V Horním Tanvaldě je rokokový kostel sv. Petra a Pavla z let 1787 – 1789 přestavěný o sto let později v novorenesančním slohu. Sportovně turistické středisko.

Terezínka
Vyhlídková skála (623 m) ve východní části Černostudničního hřebene. Název po manželce továrníka Mayera, který nechal upravit cestu z Tanvaldu na vrchol.

Viadukt Smržovka
Kamenný železniční viadukt s devíti oblouky, který byl dostavěn v roce 1894 a který je již zařazen na seznam národních technických památek.

Vodní dílo Kamenice
Největší údolní nádrž Jizerských hor vybudovaná v letech 1976 – 1982. Dvě sypané hráze 44 m vysoké zadržují 23 milióny krychlových metrů vody. Podzemní štola odvádí vodu do úpravny pitné vody v Bedřichově a odtud jde voda další podzemní štolou do Liberce.

Vodopády na říčce Jedlové
Levostranný přítok Kamenice, do níž se vlévá v Josefově Dole. Pramení v rašeliništi Na čihadle a vytváří nad Josefovým Dolem pěkné vodopády.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.jiretinpb.cz, na kterých najdete další informace.