Bruntál

Bruntál

Historie
Bruntál, založený moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem pravděpodobně roku 1213, je z hlediska institucionálního nejstarším městem na území nynější České republiky. Jak vyplývá z tzv. Uničovské listiny českého krále Přemysla I. Otakara z roku 1223, obdržel Bruntál deset let před jejím vydáním jako vůbec první obec v českých zemích magdeburské městské právo. Město proto bylo až do roku 1352 odvolací stolicí pro všechna města s magdeburským městským právem založená na severní Moravě, mezi jinými i pro královské město Olomouc.

Důvodem jeho založení byla jednak nutnost zabezpečit severní hranici Moravy proti kolonizačním snahám vratislavského biskupství v téměř liduprázdném území horského masivu Jeseníků, jednak rudné bohatství těchto hor. Těžba drahých kovů byla po dlouhou dobu hlavním zdrojem prosperity města. Tuto skutečnost odrážel i městský znak - již jeho nejstarší vyobrazení na listině z roku 1287 obsahuje postavu horníka. Jako horní město byl Bruntál zeměpanským majetkem - zprvu moravských markrabat, posléze opavských vévodů - a jako takový byl nadán řadou výsad. Město, které bylo východiskem pro další kolonizaci širokého okolí, se stalo i centrem cechovní řemeslné výroby a bylo i významným tržním střediskem s právem konat ročně čtyři jarmarky a týdenní trh. Jeho poloha na důležité spojnici severní Moravy se Slezskem vedla ke zřízení mýtní stanice, doložené k roku 1296.

Již od počátku 15. století byl Bruntál správním centrem širší oblasti, z které se počátkem 16. století konstituovalo svobodné panství Bruntál, patřící až do roku 1621 pánům z Vrbna. Význam Bruntálu, který jako rezidenční město byl renesančně přestavěn, vyzvedly i pobyty panovníků – v roce 1515 hostil bratra českého krále Vladislava II. Jagellonského polského krále Zikmunda, v roce 1577 císaře Rudolfa II., v roce 1611 jeho bratra krále Matyáše, v roce 1620 “zimního krále” Fridricha Falckého.

Pokles významu okolních dolů od konce 16. století, pohromy třicetileté války v 17. století, morové epidemie a zhoubné požáry v 18. století přinesly městu, které v roce 1621 získal jako bělohorský konfiskát Řád německých rytířů, pozvolný úpadek. Přes nesmírně těžké poměry se v 18. století výrazně změnila podoba města řadou barokních staveb – mimo jiné byl přestavěn zámek a poutní kostel na Uhlířském vrchu a byla postavena piaristická kolej s kostelem.

Nové období rozmachu města nastalo v souvislosti s rozvojem průmyslové, zejména textilní výroby. Již roku 1758 pracovala v Bruntále továrna na kůži, roku 1786 chemická továrna a roku 1807 založil Cyril Riedel továrnu na houně. V roce 1827 vznikla továrna na lněné a stolní zboží, roku 1828 továrna na lněné a bavlněné zboží a roku 1834 Plischkeho továrna na lněné a stolní výrobky. Další vlna rozvoje průmyslu v Bruntále, který byl již k roku 1850 nejvýznamnějším střediskem lnářského průmyslu v českém Slezsku, následovala ve druhé polovině 19. století.  Roku 1872 bylo město napojeno na železniční trať Olomouc – Opava, v roce 1885 zde byla otevřena vůbec první veřejná nemocnice v českém Slezsku. Ve městě vznikla řada škol – v roce 1866 řemeslnicko-živnostenská škola, roku 1877 státní odborná škola tkalcovská a v roce 1871 bylo obnoveno gymnázium. Rozvíjející se město se v polovině 19. století stalo městem okresním.

V letech 1918 až 1938 nastal další stavební rozvoj města, když bylo postaveno 480 nových budov a starší byly rekonstruovány. K nejvýraznějším stavbám té doby patří budova arcibiskupského chlapeckého semináře a přestavba veřejné nemocnice. V Bruntále se rovněž konstituovala aktivní česká menšina, jejíž kulturní a společenský život se soustředil do pobočky Matice opavské pracující v Bruntále pod názvem Vzdělávací spolek Praděd, do Sokola a do Svazu českých turistů. V roce 1924 byla otevřena česká mateřská škola, o rok později česká obecná škola a v roce 1930 česká měšťanská škola. Od 30. let 20. století sílil nacionalismus u většiny německých obyvatel města, které se stalo baštou Henleinovy Sudetoněmecké strany. V říjnu 1938 byl Bruntál obsazen vojsky nacistického Německa. Osvobozen byl Sovětskou armádou 7. května 1945.

Po poválečném odsunu Němců byl Bruntál v letech 1945 – 1946 dosídlen českým obyvatelstvem. V 50. letech 20. století se na jeho rozvoji negativně odrazila likvidace tradičního textilního průmyslu. Ve snaze nahradit úbytek pracovních příležitostí byly vybudovány nové závody – automobilové opravny ČSAO, Lisovny nových hmot, Dakon, Dřevosloh a Hydrometalurgický závod.

Turistické zajímavosti

Bruntálský zámek
Nejvýznamnější památkou nejen města, ale i regionu je zámek, který vznikl ve 2. polovině 16. století přestavbou původního městského hradu z konce 15. století. Zámek pánů z Vrbna postavený ve stylu severské renesance netradiční dispozice tvaru kruhové výseče s trojúhelníkovým nádvořím s arkádami byl pozdně barokně přestavěn v letech 1766 až 1769. Vznikl tak objekt ojediněle spojující renesanční a barokní sloh v jednom celku. Zámek byl upravován v polovině 19. a počátkem 20. století. Na zámku se zachovalo cenné vybavení původních interiérů s bohatou obrazovou sbírkou, zbrojnicí a knihovnou. Zámek je sídlem regionálního muzea, jsou zde muzejní expozice a výstavní síně a konají se tady kulturní a společenské akce.

Zámecký park
Vznik je datován do 16. století. Rozloha je více jak 2,5 ha. V polovině 17. století založil Řád německých rytířů pravidelnou zahradu. Významné zásahy byly provedeny za Evžena Habsburského v r. 1894 podle návrhů G. J. Hauberissera. Barokní úprava se zachovala u průčelí zámku, ostatní plocha je ponechána jako přírodně krajinářský park. V parku se nachází zbytky bývalých městských hradeb, přízemní salla terrena z r. 1894, bašta a 11 plastik, většinou pískovcových soch z přelomu 18. a 19. století.

Hrad Sovinec
Nejrozsáhlejším hradním komplexem v okrese Bruntál je hrad Sovinec na skalnatém výběžku v horském údolí Nízkého Jeseníku. Hrad založili těsně před rokem 1332 příslušníci rodu, který se od roku 1348 nazýval po hradu „páni ze Sovince“. Za husitských válek se Sovinec stal významnou husitskou pevností.

Kostely

Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie

Komplex kostela Panny Marie Utěšitelky a kláštera piaristů

Barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné

Evangelický kostel

Hřbitovní kaple sv. Michala

Zajímavé stavby

Bývalý panský dům
Nachází se na Žižkově náměstí, dnes slouží jako ZUŠ. Urbanisticky velmi cenná stavba ze 17. století, původně sloužil jako ubytovna pro zaměstnance zámku.

Gabrielův dům
Starobylá budova bývalého městského muzea v rohu náměstí  s volutovým  štítem, typickým pro slezskou renesanci poloviny 16. století. Pochází z doby rozkvětu města pod vládou pánů z Vrbna.

Rodný dům Teresy Kronesové
Nachází se  na náměstí  s reliéfním portrétem této známé vídeňské zpěvačky (1801-1830). Rodina Kronesová z lásky k divadlu opustila zavedenou kožešnickou živnost ve městě a putovala celou Moravou. Při zastávce ve Vídni byla Tereza angažována Leopoldinským divadlem a stala se miláčkem vídeňského publika. Dnes se v budově nachází restaurace Terezka.

Mildnerova vila
Byla postavena na počátku 20. století podle plánů architekta Mildnera. Dříve rodinná vila s atelierem, dnes bytový dům. Jde o ojedinělou brázděnou městskou architekturu s oplocením.

Budova Společenského domu
Dvoupatrová neorenesanční stavba, původně stavěna jako bruntálský dělnický dům. Významnou roli sehrál  v dějinách místního dělnického hnutí v 19. století.  Bohatá štuková výzdoba v hlavním sále. K znehodnocení stavby došlo při přestavbě v 60. letech 20. století.

Klippelův sloup
Nachází se v Sadové ulici v blízkosti železniční trati na M. Morávku. Byl postaven v 1. pol. 17. století na místě, kde byl za třicetileté války při obléhání města Švédy zajat J. W. Eckershausen, zvaný Klippel, velmistr Řádu německých rytířů. Opraven v roce 1994.

Sloup Nejsvětější  sv. Trojice
Tzv. morový z roku 1715, na vrcholu je umístěno sousoší sv. Trojice. Byl postaven na památku obětí moru  z r 1714.

Přírodní zajímavosti
V okolí města Bruntálu se nachází několik vyhaslých čtvrtohorních sopek. Většina z nich náleží do skupiny sopek smíšených (stratovulkánů), což znamená, že činnost sopek byla střídavě explozivní a výlevná. Během explozí byla z kráteru vyvrhována láva na větší vzdálenosti, která po utuhnutí dopadla na povrch v podobě nesouvislých sopečných vyvrženin (pyroplastik). Naopak při výlevech láva z kráterů volně vytékala a tvořila lávové proudy. Sopečné vyvrženiny tvoří většinou sopečný kužel.

Uhlířský vrch

Velký Roudný a Malý Roudný

Venušina sopka

Přehrada Slezská Harta

Čerpáno z oficiálních stránek města www.mubruntal.cz, na kterých najdete další informace.