Lichnov

Lichnov

Obec Lichnov, obklopená věncem kopců a strání, se rozprostírá v malebném údolí Lichnovského potoka (někdy také zvaného „Javornička“ podle jeho prameniště na svazích Velkého Javorníka), který se vlévá na severním okraji obce do řeky Lubiny. V jižní části katastru obce se nacházejí osady Horečky a Daremní, v západní části osady Zadky a Kúty.

Katastr obce sousedí na severu s Kopřivnicí a Vlčovicemi, na východě s Tichou a Frenštátem, na jihu s Bordovicemi a na západě s Veřovicemi, Ženklavou a Štramberkem.
 
Od severu k jihu měří katastr 3 816 m, od východu k západu 4 403 m. Nadmořská výška u paty kostela je 356 m. Nejvyšším bodem katastru je vrchol Červeného kamene s nadmořskou výškou 690 m.

Zástavba je soustředěna kolem Lichnovského potoka, který tvoří pomyslnou osu obce. Někdy je také nazýván Javornička podle prameniště na svazích Velkého Javorníka. Na severním okraji obce se vlévá do řeky Lubiny.
 
Lichnov má několik samot. V jižní části katastru jsou osady Horečky a Daremní, v západní části Kúty a Zadky. Zejména v osadách Horečky a Daremní jsou soustředěny chaty a chalupy pro individuální rekreaci.

Historie
Lichnov vznikl koncem 13. století jako typicky kolonizační ves lánového typu. Zakládací listina fojta Heřmana (údajně z roku 1293) se nedochovala a musíme vycházet z výsadní listiny fojta Pavla Kyče z roku 1539, která se na ni odvolává. Dle této listiny vydal původní privilegium fojtu Heřmanovi hrabě Jindřich z Příbora, jehož působnost na šostýnském panství a po smrti jeho otce Franka i na hukvaldském panství je doložena léty 1277 až 1307.

Z výsadní listiny fojta Pavla Kyče z roku 1539 vyplývá, že obec vznikla na polomu od potoka Lubiny až po „hranice vernyřovské“ a měla 70 lánů. Uvedená listina poskytovala fojtovi dva lány půdy a nadto možnost mít „svobodný mlýn moučný o dvou kolech, a když toho bude potřeba, může míti kováře, pekaře, řezníka, ševce, a ze soudů třetí peníz a vrchnosti dva“.

Úlevy, které poskytovala vrchnost fojtovi, se pochopitelně nevztahovaly na ostatní obyvatele obce. Ti byli povinni na kopřivnickém dvoře „konat roboty pěšky i koňmi a vše, co bylo třeba“. Orali, seli, vyváželi hnůj, sváželi z polí a sekli louky. K práci museli používat své pluhy.

Ani revoluční změny v roce 1848 a dalších letech nepřinesly obyvatelům očekávanou úlevu. Byly sice zrušeny robotní povinnosti, ale půdu, na které pracovali, museli od vrchnosti odkoupit. Při opakujících se letech neúrody se chudší obyvatelé zadlužili, nestačili splácet, a proto prodávali půdu bohatším vlastníkům a stávali se z nich domkaři nebo si hledali obživu mimo zemědělství. Tím se ještě více prohloubila diferenciace obyvatel vesnice.

Turistické zajímavosti

Kostel sv. Petra a Pavla

Muzeum vystěhovalectví

Hřbitov
V 17. století se hřbitov rozprostíral v nepravidelném půlkruhu kolem původního dřevěného kostela. Jak uvádí farní kronika, hřbitov byl „močárný, an sousedí s rybníčkem. Hroby se kopou plytké a hrobař musí, než rakev do hrobu spustí, vodu napřed z něj vyčerpati, an rakev by jinak ve vodě plavala“.

Koncem 19. století byl hřbitov rozšířen, v roce 1905 byl fojtský rybník vypuštěn a hráz zrušena. Staré zdi byly nahrazeny novými a proveden návoz hlíny, čímž se podmínky pro pohřbívání přece jen zlepšily.

Hřbitovní kamenný kříž, postavený na místě původního kostela, připomíná oběti epidemie cholery, které padlo za oběť v srpnu až říjnu 1866 více než 50 obyvatel obce.

Rodinnou hrobku v podobě hřbitovní kaple dal postavit v roce 1883 poslední lichnovský fojt Josef Kubart.

V roce 1937 byl postaven a vysvěcen „Pomník padlým“ od sochaře Vlad. Brázdila.

Sloup Panny Marie
Chráněná památka pod křižovatkou na Okluku je vyznačena již na katastrální mapě z roku 1771.

Kamenný kříž
u č. p. 36 byl postaven v roce 1777 tehdejším majitelem Janem Ermisem.
   
Pamětní kámen
Před budovou obecního úřadu je tzv. bludný balvan z doby ledové, který se nacházel na katastru obce. V kameni je otvor se zacínovanou schránkou, ve které jsou uloženy dokumenty k historii obce.

Přes obec vedou dvě turistické trasy, které spojují město Frenštát pod R. s turisticky zajímavými městy Štramberkem a Kopřivnicí.

Žlutá trasa
Vstupuje na lichnovský katastr u restaurace „Na Šenku“ a vede asi tři kilometry po silnici k Okluku. Po překročení Lichnovského potoka za Oklukem stoupá do Janíkova sedla, kde je hranice katastrů Lichnova, Kopřivnice a Vlčovic. Pokračuje kolem Raškovy skály ke zřícenině hradu Šostýna a dále do Kopřivnice.

Vzhledem ke značně frekventované silnici Frenštát - Příbor doporučujeme pod Šenkem u čerpací stanice odbočit doprava k řece Lubině a podél jejího toku pokračovat k mostu mezi Lichnovem a Vlčovicemi, na hlavní silnici odbočit vlevo k Okluku a pokračovat po značené trase.

Červená trasa
Vychází z Frenštátu p. Radhoštěm a směřuje západním směrem přes Horečky na lichnovský katastr. Prochází Daremním, Březinami a Závrším na Vrchy, odkud se nabízí nádherný pohled na frenštátskou kotlinu lemovanou řetězem hor od Ondřejníku na východě přes Smrk, Kněhyni, Pustevny, Radhošť až po Velký Javorník a Trojačku na západě.

Na severní straně dominuje charakteristický profil Lichnovské hůrky s Červeným kamenem, doplněný bílou stěnou památného Kotouče v pozadí. Trasa pokračuje kolem lichnovského kostela a expozice o vystěhovalectví úbočím Červeného kamene přes osadu Kúty do svého cíle - městečka Štramberka.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.lichnov.cz, na kterých najdete další informace o obci.