Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Hlavenec

Historie
Místo, kde leží dnešní obec Hlavenec, bylo lidmi osídleno již v dávné minulosti. Dle archeologických nálezů - úlomky kostí a nádob (únětická kultura), zde bývalo sídlo již v době bronzové (~2000 let př. n. l.).

Obec Hlavenec se v historických písemných pramenech poprvé připomíná v roce 1386 (Hlawnecz) v přídomku Jana z Hlavence. Z dalších záznamů víme, že ves Hlavenec byla součástí panství Brandýs (nad Labem), které patřilo rodu pánů z Michalovic. Tento rod vlastnil brandýské panství od počátku 14. století. Kromě něj vlastnili také Velešín v jižních Čechách, (České) Kamenice, Benešov (nad Ploučnicí), Mladou Boleslav a řadu dalších statků v Pojizeří.

Feudálním základem rozsáhlého brandýského panství byl les Bor ohraničený na jihu řekou Labe a zasahující až za Mečeříž a Kochánky na severu, k dnešním Všetatům na východě a k Lysé (nad Labem) na západě. V uvedeném prostoru se nachází i dnešní obec Hlavenec.

Páni z Michalovi ji vystavili právem zákupním a všichni osedlí, jichž původně bylo deset, byli "povinni ... společně každej rok všechno seno z dvou luk pod Brahem ležících do Brahu svésti. Též všichni společně povinni (byli) na mostě SSkorkovském, když toho jakážkoliv potřeba byla, kolí bíti. Také též nadepsaní lidé poddaní povinni (byli), kolikkrátžkoli by toho potřeba byla, k témuž stavu sutinu aneb chvojí voziti."

Z krátkým přerušením v době husitských válek drželi páni z Michalovic Brandýs až do roku 1468, kdy zemřel Jindřich z Michalovic, poslední mužský člen rodu. Obrovský rodový feudální majetek dědila Jindřichova sestra Magdaléna, která se vdala za Jana Jaroše Tovačovského z Cimburka. Magdaléna zemřela někdy před rokem 1477 a Cimburk se oženil podruhé s Johankou Krajířovou z Krajku. Jan Jaroš z Cimburka v roce 1484 již nežil, zanechav jediného syna Adama z druhého manželství. Johanka se v roce 1500 vdala za Jana II. ze Šelmberka, držitele panství Přerov. Dědic Adam z Cimburka však nepřežil svou matku a zemřel 3. prosince 1502 svobodný. V roce 1508 Johanka Krajířová znovu ovdověla. Své statky a s nimi i Brandýs postoupila v r. 1513 svému bratru Konrádovi Krajířovi z Krajku, zemřela okolo roku 1531.

Již v této době projevil o brandýské panství s dokonalou honitbou zájem císař Ferdinand I., zatím neúspěšně.

Po Konrádovi Krajířovi dědil jeho syn Arnošt. Ten sice požíval přízně českého krále a císaře Ferdinanda I. Habsburského, přesto jako významný exponent protihabsburského stavovského povstání upadl v nemilost a v roce 1547 mu bylo koniskováno panství Brandýs ve prospěch královské komory a císař získal, co před deseti lety chtěl. Od té doby patřilo brandýské panství českým králům a později bylo užíváno jako rodinný majetek Habsburky až do roku 1918.

Císařská honitba
Lesní komplex Bor byl již v 16. století významnou honitbou a místem lovu černé zvěře. Lov sám patřil do rejstříku předních šlechtických společenských aktivit a měl po řadu století nezastupitelnou roli v životě vysoké aristokracie jako jeden z projevů „pýchy urozenosti“. I z výše uvedených prestižních důvodů věnovali Habsburkové této lokalitě mimořádnou péči. Byla učiněna opatření pro zlepšení chovu zvěře a zajištěna jejich ochrana, stejně jako ochrana lesů.

Za pánů Krajířů již byl Hlavenec sídlem lesní a lovčí správy brandýského panství, pro níž byl zřízen dům na výšině nad vinicí, tento dům pak byl po r. 1547, když se stal Brandýs zbožím královským, vykázán za příbytek fořstmistrovi. (Někteří z nich se také dle něho psali, jako Jáchym Čaček z Červeného Kostelce a na Hlavenci).

Teprve nejvyšší lovčí Jetřich von Schwendi nebyl s příbytkem v Hlavenci spokojen, načež mu byl určen byt v Lysé a hlavenecký dům byl několik let neobýván. Tím samozřejmě zchátral, tak že již r. 1572 bylo oznámeno, že „od větrův na střeše, v oknech a v okenicích nemalá škoda (se) stala“. Bylo tudíž nařízeno brandýskému hejtmanovi, aby škodu shlédl a přijal opatření. Po nutné opravě pak v domě sídlili další fořtmistři až do r. 1582, kdy císař Rudolf rozhodl, že si z fořtmistrovského domu zřídí lovecký zámeček a nařídil 6. dubna téhož roku, aby byl vystavěn.

Sláva zámečku však příliš nepřežila dobu Rudolfa II. Již roku 1638 bylo potřeba oprav a roku 1651 je zámeček pustý. Několik let ležel ladem, až teprve roku 1725 z něj byla zřízena sýpka nákladem 1087 zl. 57 kr. a bylo v ní uschováno panské obilí, r. 1882 však byla sýpka přestavěna na hájovnu. Později byla hájovna přebudovaná na hotel-pension Hubertus (1934). Zámeček poté změnil účel využívání ještě několikrát.

Historie od konce 18. století
Byly zakládány spolky (hasiči (1889), Sokolové (1920)), v obci se hrálo divadlo. V r. 1923 bylo z rozlohy obce, která do této doby činila 1523 ha odebráno hlavenecké nádraží a s částí katastru přeřazeno ke Staré Boleslavi. Tím se rozloha katastru zmenšila na 1472 ha.

Obyvatelé obce se vždy většinou živili zemědělstvím. Hlavními plodinami byly okurky, řepa a luštěniny. Řemesla byla v obci omezená (řezník, kovář, kolář, obuvník, krejčí). Zajímavostí obce je jistě nejen to, že v r. 1938 byl jmenován čestným občanem obce president E. Beneš.

V období od roku 1981 do roku 1990 byla obce spojena společně s Kostelním Hlavnem a Sudovým Hlavnem do jedné střediskové obce. Od 1. července roku 1991 je opět samostatnou obcí s vlastní samosprávou.

Historie obce po r. 1989
Na základě zkušeností s vydařenou oslavou 90 let Sboru dobrovolných hasičů, která proběhla v roce 1979, byla v roce 1989 uspořádána oslava 100 let jejich činnosti. I u příležitosti této oslavy proběhl v obci sjezd rodáků. Lidé přijeli, pobesedovali, zavzpomínali. Bohužel, muselo uplynout ještě deset let, než bylo překonáno období několikaleté stagnace v činnosti.

V roce 2000 vzniká SK Nohejbal Hlavenec, nyní má 30 členů, 2 družstva hrají okresní soutěž v nohejbalu. Největším úspěchem je účast družstva žáků na Mistrovství ČR v letech 2000 a 2002.Dále v Hlavenci aktivně pracuje klub rybářů, pořádá 2 plesy a rybářské závody pro ženy a děti.

Po roce 1989 a hlavně po odtržení obce od Kostelního Hlavna se obec pokusila s omezenými prostředky danými obecním rozpočtem financovat různé akce, mající sloužit ke zvýšení občanské vybavenosti.

1990 - 1. července odtržení Hlavence od Kostelního Hlavna
1992 - veřejné osvětlení
1996 - veřejná telefonní budka
1997 - digitalizace telefonní sítě
1998 - celková rekonstrukce kapličky
1999 - zavedení svozu komunálního odpadu
1999 - přijetí ÚP obce
1999-2001 - výsadba ovocných stromů v katastru obce
2000 - obecni rozhlas
2001 - rekonstrukce požární nádrže
2000-2001 - restaurování pomníku Karla VI.
2002
- kabelizace elektrického vedení (odstranění sloupů)
- rekultivace skládky
- čekárna na autobusové zastávce
2003
- zalesnění skládky
- rekonstrukce veřejného osvětlení
1991-2003 - v průběhu těchto let postupně rekonstruovány části místních komunikací

Památky
Nejvýznamnější památkou v obci je pomník císaři Karlu VI. Kromě něj a stavby bývalého Rudolfova zámečku se v obci nachází další zajímavé stavby, které stojí za naši pozornost.

Uprostřed vesnice stojí bývalá zvonička, později přestavěná na kapličku s hasičskou zbrojnicí. Zvonice pochází z r. 1815 a zvoní se v ní o pohřbech a pouťové mši. Dříve se zvonilo i poledne a klekání.

Původní zvon byl za II. světové války odvezen a tak obec nechala po válce zhotovit zvon nový. Byl dodán 12. listopadu 1947 za 5217 Kč a vysvěcen r. 1948. Zvon nese jméno Marie-Anna.

Roku 1898 byla v Hlavenci z popudu starosty Josefa Jelínka nákladem obce za 539,5 zlatých postavena a vysvěcena malá kaplička zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie. Postavena byla podle návrhu arch. Františka Wágnera z Lysé nad Labem stavitelem K. Válkem ze Staré Boleslavi. Kaplička je nevýznamného slohu a má jen rámcovou omítkou imitovaný oltář. Po 100 letech byla provedena kompletní oprava. Nová střecha a nové omítky, okna opraveny, dveře byly opatřeny mříží.

Ve středu obce rovněž zaujme několik krásných barokních vjezdů do bývalých statků, před nimi stojí pomník padlým v I. světové válce. Pomník pochází z dílny staroboleslavského sochaře Emanuela Zentnera, autora mnoha pomníků v okolí a byl odhalen 5. července 1930.

Na okraji vesnice u bývalé kovárny stojí kovový kříž na kamenném podstavci Postavila jej rodina Čermákova z Hlavence, aby se zesnulý při poslední cestě na hřbitov do Kostelního Hlavna mohl rozloučit s obcí.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.hlavenec.cz/, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

Úžasný poznávací zájezd do OMÁNU

Poznejte s OMÁN - tajemnou zemi pevností, hradů, rozeklaných hor a pouští, Zemi zelených oáz, bílých písečných pláží a vůní Orientu. S českým průvodcem a poutavým výkladem.  CK TILIA.

ZÁJEZDY ONLINE 2018

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2018 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

UBYTOVÁNÍ ZA NEJLEPŠÍ CENY

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA