Chlum Svaté Maří

Chlum Svaté Maří

Na severozápad od Sokolova, nad levým břehem řeky Ohře, se rozkládá v nadmořské výšce 539 m n. m. malá obec, která v dnešní době čítá zhruba 300 obyvatel, Chlum Svaté Maří. Ještě v roce 1939 měla obec 1389 obyvatel.

V minulých letech byl vybudován přivaděč vody do obce a bylo zapotřebí, aby na něj navazovaly rozvody. Na rozvodech se začalo pracovat v roce 2003. K dokončení stavby došlo v roce 2006.

Zdejší kostel Nanebevzetí Panny Marie je tradičním místem, kde se konají již mnoho let poutě. Uskutečnila se zde druhá pouť celé plzeňské diecéze katolické církve za účasti sídelního biskupa mons. Františka Radkovského. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je dominantní stavbou v Chlumu Svaté Maří. Díky poutím, které se zde konají každý rok, do malé obce zavítají tisíce turistů.

Od roku 2004 obec pokračuje ve zpracování územně plánovací dokumentace. Byla dokončena rekonstrukce vodovodního řadu v nákladu přibližně 3 mil. Kč. Obec v roce 2004 vydala nové pohlednice s novými fotografiemi obce.

V roce 2005 vyšla kniha o historii obce, texty zpracoval pan Dr. Vladimír Vlasák. Obec se stala zakládajícím členem mikroregionu Pod Chlumem, který si vzal za cíl oživení turistiky v tomto regionu.

V roce 2005 požádalo obecní zastupitelstvo o dotace v celkové výši 390 000,- Kč. Dotace byly využity na celkový rozvoj obce např. na výměnu obecního rozhlasu, opravu komunikací v obci a rekonstrukci fasády obecního úřadu.

Obec získala ocenění "objev roku" v rámci krajského kola soutěže Vesnice roku 2004. V roce 2005 se obec opět přihlásila do krajského kola soutěže Vesnice roku.

Historie
První zmínka o Chlumu Svaté Maří pochází z roku 1341. Osídlení místa je však mnohem starší. Ve 13. století zde stála socha Panny Marie a dřevěná kaple. Tu nahradil kolem roku 1400 kamenný kostel Nanebevzetí Panny Marie a Maří Magdalény. O poutníky, kteří přicházeli do Chlumu, se starali členové řádu Křížovníků s červenou hvězdou a ti poblíž kostela založili osadu.

V roce 1429 přitáhli husité a kostel vypálili, ale po skončení husitských válek byl znovu opraven. Během 15. století se osada pomalu mění na městečko. Velmistr arcibiskup Harrach roku 1651 povýšil Chlum na městys a dovolil užívání vlastní pečetě se znakem: červeným křížem a hvězdou nad třemi zlatými vrchy.

Po třicetileté válce se poutě velmi rozmohly a pražský arcibiskup a velmistr Jan Bedřich Valdštejn povýšil zdejší faru na proboštství, což dalo podnět k výstavbě nového chrámu a poutního areálu. Kompletní barokní stavba, byla podle plánů Kryštofa Dienzenhofra dokončena roku 1728.

Roku 1960 byl pozměněn název obce na Chlum nad Ohří. Teprve po dlouhých třiceti letech mu bylo opět vráceno původní jméno. Chlum Svaté Maří byl a pravděpodobně dlouho zůstane oblíbeným poutním místem nejen pro věřící z celé České republiky.

Počátek poutí do Chlumu sv. Maří, kde již od 13. stol. byla uctívána socha Matky Boží s dítětem, je obdobné jako u mnoho jiných poutních míst spojován se zázračnou událostí. Podle starého, časové neurčeného podání, našel prý řeznický tovaryš milostiný obraz na Chlumském kopci uprostřed lískového keře a vzal ho sebou domů. Když se chtěl druhého dne na obraz podívat, nemohl ho nikde najít. Teprve po dlouhém hledání se tovaryš dostal opět k lískovému keři, kam se milostiný obraz nevysvětlitelným způsobem zase vrátil. Tovaryš chápal tuto událost jako Boží znamení, ponechal sochu na místě a zřídil nad milostiným obrazem dřevěnou stříšku, která ho měla chránit před vlivem povětrností. Ale brzy nato upadla socha znovu v zapomenutí, až ji potom koncem 13. stol. podruhé objevil tovaryš bednářský. Nyní se postavila dřevěná kaple nad milostným obrazem, ke kterému brzy nato již putovali věřící.

Kolem kaple se sochou Matky Boží vznikla osada - vesnice Chlum sv. Maří se poprvé objevuje v listinách 16. května 1341 - která však neměla vlastní faru. Proto se zpočátku starají křížovníci s Červenou hvězdou z blízkého Kynšperku o chlumské poutníky. V roce 1383 daroval rytíř Heinrich z Reissengrünu řádu křižovníků s červenou hvězdou šedesát jiter orné půdy na kopci Chlumu. Heinrich z Reissengrünu spojil s tímto darem požadavek, aby se od nynějška dva řádoví duchovní usadili natrvalo v Chlumu sv. Maří a sloužili dvakrát do roka věčnou mši.

Zhruba sedmnáct let později, kolem roku 1400, byla v Chlumu zřízena první vlastní fara a křižovník Johann Pichlmann, byl jmenován prvním chlumským farářem. Do stejné doby také spadá stavba kamenného kostela na místě dřevěné kaple. Během husitských válek, když husité v roce 1429 přepadli Chlum sv. Maří, byl tento první kostel, jednolodní stavba s věží na západní straně, silně poškozen. Po skončení husitských válek byl kostel obnoven a za velmistra křižovníků Nikolause Puchnera se v letech 1482 až 1492 rozšířil jižní straně. Jižné od kostela byla v roce 1499 zřízena kaple Tříkrálová, v které se též konaly pobožnosti pro poutníky, kteří putovali do Chlumu sv. Maří v stále hojnějším počtu.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.volny.cz/chlum-sv-mari, na kterých najdete další informace.