Šabina

Šabina

Název obce pochází z německého přepisu slova Scheibe, které znamenalo kruh, či kolo. Dnešní tvar Šabina se poprvé objevuje v roce 1651 v písemných pramenech a úředně se začal využívat až od roku 1923.

Historie
Nejstarší osídlení oblasti pochází již z pravěku (střední doba kamenná), což dokládají archeologické nálezy objevené v Šabině. Jednalo se o několik kusů čepelí. Soustavné osídlení oblasti obce je předpokládáno od doby příchodu Slovanů. První písemná zmínka o obci je z roku 1309.

Pamětihodnosti
• Tvrz Šabina

Popis znaku a praporu obce:
Jazykovědci činí k významu názvu obce následující výklad:Znalec chebského nářečí Rudolf Fischer se dohaduje, že toto místní jméno povstalo z českého Žabín - majetek člověka, který se jmenoval Žába, tedy Žábův - Žábův dvorec.

Znak obce lze popsat:
Štít vpravo polcený. Pravé pole zlaté s modrým břevnem a v něm zlatá lilie. Levé pole zeleno-stříbrně sníženě dělené, nahoře zlatá žába, dole dvě zelená břevna. Pravá polovina štítu má vztah k nejstarším poznatelným dějinám obce - k rodu Nothaftů s erbem zlatého štítu s modrým břevnem a lilií k cisterciáckému klášteru ve Waldsassen. V levé polovině štítu je žába mluvícím znamením a stříbrné vodorovné pruhy evokují představu vody, kterou je jak řeka Ohře, tak pramen šabinské kyselky. Zelená má oporu v jejím obecném vnímání jako barvy přírody, venkova, lesů, vrchů a hor.

Pamětihodnosti a zajímavosti obce

Tvrz
Rozložité obdélníkové jednopatrové stavení o rozměrech zhruba 19 x 13,8 metrů je původně pozdně gotickou tvrzí, která však byla výrazně stavitelsky upravena v 16.století v renesančním stylu. V té době si ji za své správní sídlo vybrali nejdříve pravděpodobně Perglerové, později pak Stolzové ze Simsdorfu. Pro období přechodu gotiky do rané renesance je charakteristikou cenná, bohatě profilovaná hřebínková klenba v přízemních místnostech, skládaná do křížových a hvězdicových ornamentů. Po roce 1567 byl panem Jiřím Stolzem na vnější fasádu tvrze umístěn reliéfní erb rodu Stolzů (čtyři červené šindele na stříbrném poli, v klenotu na korunované přilbě s červeno-stříbrnými přikryvadly pět stříbrných pštrosích per) s iniciáli GSVS, které podle mínění odborníků znamenají Georg (= Jiří) Stol zvon Simsdorf. Původní barevné rozlišení je dnes, bohužel, nerozpoznatelné.

Dalších úprav se tvrzi dostalo v polovině 18. století, kdy byla v rukou hraběcího rodu Nostitzů, a to v barokním stylu. Z tohoto období pochází části ostění oken a dnes zabílená nástěnná malba ve velkém sále v prvním patře.

Do dnešní doby se nám zachovaly též dva původní portály v přízemí tvrze.

V pozdější době byla tvrz využívána jako zájezdní hostinec (asi do roku 1870). Kvůli rostoucímu počtu žactva však bylo její první patro později adaptováno pro školní účely (včetně zřízení bytu pro učitele) a 24. června roku 1891 sem byla přemístěna obecná škola. Jednotřídka s 80 žáky zde však fungovala jen do roku 1904, kdy se opět přestěhovala, tentokráte do nové, dvoutřídní školní budovy. Ve staré tvrzi pak provozoval svou pekařskou dílnu J.Jakob a žili v ní i další lidé.

V 50. letech 20. století byla tvrz využívána Státními statky jako sýpka a skladiště, což ji pravděpodobně zachránilo od demolice. Dnes je budova v soukromých rukou a je předposlední svého druhu v okrese.

Kaple sv. Anny
Čtverhranná vesnická kaple svaté Anny byla postavena v roce 2001 z prostředků obnovy venkova obce Šabina a dobrovolnou prací občanů vesnice. Požehnání se jí dostalo 28. července téhož roku.

Jedná se o repliku dřívější kaple, která stávala v místech dnešní silnice o 35 metrů jižněji, a která byla zbořena 4. února roku 1960 z důvodu rozšiřování vozovky. Dnešní kaple byla postavena na základě dochovaných fotografií a vzpomínek pamětníků.

O původní kapli, údajně také zasvěcené sv.Anně, matce Pany Marie, nacházíme zmínku již kolem roku 1750. Ze stejné doby se nám dochovala i usedlost č. p. 9 , která se nachází v zatáčce za silnicí. Jedná se o typickou ukázku vesnické architektury té doby - roubené obytné stavení, v zadní části se zděným chlévem a hrázděným štítem.

Šabinská kyselka
Šabinská kyselka je jistě nejznámějším z mnoha pramenů, které vyvěrají v mohutném rašeliništi jižně od Šabiny. Je to voda příjemně nakyslé chuti, osvěžující stejně jako jiné kyselky, které obsahují kyselinu uhličitou. Její teplota je do 9 stupňů Celsia a její vydatnost činí 1 litr vody za minutu.

První odborný průzkum vody byl na popud vrchnosti proveden již v roce 1775 a její kvality byly již tenkrát stavěny na roveň vod františkolázeňských. První chemický rozbor kyselky byl pak proveden roku 1881 v Praze. Bylo shledáno, že je to voda čirá, bezbarvá a bez zápachu. Obsahuje kyselinu uhličitou, sírovou a křemičitou, dále pak kysličník železitý, hydroxid sodný, chlor, hořčík, oxid vápenatý a vápník. Alkalické zeminy se ve vodě vůbec nevyskytují, alkalickou se však voda stává po svaření, kdy se zakaluje. Bílá barva, která svařením vzniká, je tvořena uhličitanem vápenatým a hořečnatým, nepatrným množstvím železa a kyseliny křemičité.

Dále bylo zjištěno, že v jednom litru šabinské kyselky je obsaženo 1,25 mg železa, zatím co kyselka v Kysiblu u Karlových Varů (dnešní Kyselka - zde se stáčí známá minerální voda Mattoni) obsahuje 1,43 mg a kyselka z Krondorfu (dnešní Korunní kyselka) 0,8 mg. Porovnáním s těmito dvěma světoznámými kyselkami bylo zjištěno, že se od nich ta šabinská jakostí a fyzikálními vlastnostmi liší jen zcela nepatrně, a to větším obsahem chloridů a siřičitanů.

V roce 1992 byl proveden další analytický rozbor vody a bylo konstatováno, že její složení se nijak podstatně nezměnilo. Nově byly zjištěny stopové prvky. V jednom litru kyselka obsahuje: 1 mg selenu, 0,0004 mg chromu, 0,0022 mg niklu, 0,001 mg kobaltu, 0,0694 mg zinku, 0,0009 mg kadmia, 0,0098 mg olova a 0,0018 mg mědi. Rovněž bylo potvrzeno, že voda je bakteriologicky nezávadná.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.obec-sabina.cz, na kterých najdete další informace.