Přebuz

Přebuz

Obec Přebuz  leží na křižovatce silnic z Nejdku, Šindelové a Stříbrné v okrese Sokolov. První písemné zmínky pochází z roku 1553, kdy Viktorin Šlik udělil obci práva města, ale již ve 13. století se v okolí dolovalo a rýžovalo stříbro. Později se zde doloval cín a pozůstatky o dolování je možné nalézt ještě dnes. Slavná je i tradice paličkování krajek. Pozoruhodnou osobností byl zdejší farář Daniel Josef Ignác z Mayernu. Jeho učenost byla známá daleko za hranicemi Krušných hor. Díky své učenosti a výmluvnosti se propracoval k titulu arcibiskupa pražského. Byl to právě on, kdo zavedl pěstování brambor ve zdejším drsném kraji již v první polovině 18. století. 

V obci stojí kostel sv. Bartoloměje, v pozdně barokním provedení, na jehož hlavním oltáři je barokní olejomalba umučení sv. Bartoloměje. V kostele je namalován obraz města po požáru z roku 1869, dále zde najdeme masivní kamennou křtitelnici gotického tvaru.

Dnes v obci žije 75 obyvatel, děti dojíždí do školy v Rotavě, lékař do obce dojíždí 1x za 14 dnů. Za prací dojíždí místní obyvatelé rovněž do okolních obcí Rotavy a Kraslic.

Pamětihodnosti
•    Kostel svatého Bartoloměje
•    Rudný důl OTTO

Historie
K zajímavostem zcela jistě patří i pozůstatky po dolování především cínu. Dodnes je možné najít v okolí tzv. pinky -  jamkovité nebo trychtýřovité prohlubně terénu, které vznikly zavalením vyrubaných podzemních prostor nebo povrchovým dobýváním nerostů.

Hornictví v Přebuzi má dávnou historii. První, avšak nedoložené zmínky pocházejí již z období mezi 12. a 13. století a založení obce je spojováno s bohatými nálezy cínové rudy na horním toku říček Rolavy a Rotavy.  Roku 1553 byla Přebuz povýšena horní městečko a výsady s tím spojené udělaly z Přebuzi jedno z "vážných a bohatých horních Měst".  K přechodu na hlubinné dolování od rýžování dochází mezi 15. a 16. století. Nejrozsáhlejší rýžovnický okresek se nacházel po obou stranách katastrální hranice Přebuz - Rolava. Pozdější dolování mělo značná rozsah, na staré nedatované mapě je zakresleno 45 těžených "žil".  Pro kontrolu báňského podnikání a výnosů zřídili Šlikové r. 1556 na Přebuzi horní úřad, odkud pocházejí další sporadické písemné zmínky.

Začátek třicetileté války zastihl hornictví na Přebuzi ve značném útlumu. Povzbudivým signálem pro oživení odbytu cínu se stal vynález pocínování železných plechů. Tato výroba byla údajně poprvé na světě zavedena v Čechách a v Sasku záhy po r. 1600. Příčiny pozvolného úpadku hornictví vězely v tom, že s přibývající hloubkou šachet se zvyšovaly náklady na čerpání důlních vod a že došlo ke zdražení důlního dříví z panských lesů. Roku 1815 ustalo hornictví na Přebuzi úplně. V roce 1828 si přebuzští obyvatelé založili společnost pro těžbu rašeliny, dobývání se odehrávalo na obecním pozemku. Těžba rašeliny především jako paliva do domácností přetrvávala po celé období první republiky.  Poslední pokusy o těžbu cínu probíhaly během 2. světové války, když v dolech  na cín pracovaly především zajatci z blízkého zajateckého tábora.

Okolí obce
Dnes je obec Přebuz známá především jako rekreační středisko, neboť obec a její okolí bylo vyhlášeno "Přírodním parkem". V roce 1978 byla vyhlášena jako "Klidová obec Přebuz", v roce 1992 byl název změněn na "Přírodní park Přebuz". Patří sem přírodní rezervace "Velké a malé jeřábí jezero"a "Velký a malý močál", "Přebuzské vřesoviště".

Velký močál - národní rezervace na náhorní planině, vodní předěl. Rezervace překračuje státní hranici do SRN, kde nese název "Groseer Kranichsee". Chráněny jsou rozsáhlé porosty borovice bahenní, v jejímž podrostu roste brusnice vlochyně, přeslička říční, klivka žirovina, ostřice, suchopýr, masožravá tučnice obecná a rosnatka okrouhlolistá a vyskytují se bříza zakrslá a vrba borůvkolistá. Podobné složení mají i další rezervace.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.volny.cz/obecprebuz/, na kterých najdete další informace.