Kaceřov

Kaceřov

Obec Kaceřov se nachází v dotyku tří zeměpisných útvarů Krušných hor, Chebské a Sokolovské  pánve.     

Zde je vymezen prostor zvaný Chlumský práh. Jeho výšiny tvoří poslední jihozápadní výběžky Krušných hor, které prudce spadají jižním směrem do údolí řeky Ohře, dále nesoucí odtud své vody sníženinami Sokolovské pánve. Velmi přesně odděluje oba tyto celky dolní tok Libockého potoka, vlévajícího se zleva do řeky Ohře. Od Zeleného vrchu, zdvihajícího se do výše 570 m n. m., klesají svahy západně ve vzdálenosti necelých dvou kilometrů k Libockému potoku, jenž v těchto partiích protéká v nadmořské výšce přibližně mezi 440 a 430 m n. m. Poloha území v místech, kde se dotýká úpatí krušnohorských svahů s okrajem chebské pánve, jeho přírodní a klimatické podmínky předurčily a zásadně ovlivnily i zdejší osídlení.

Současnou obec Kaceřov tvoří dvě sídlištní části - Kaceřov, který je jejím střediskem a sídlem jejích samosprávních orgánů a Horní Pochlovice, jež k ní byly připojeny jako část obce v červenci roku 1960.

Vznik názvu obce
Prvopočáteční osidlování německým obyvatelstvem dokládá dodnes i název obce. Německá lidová výslovnost i starší písemnosti dochovaly původní podobu místního názvu Gätzegrün, kterážto slovní složenina je vytvořena ze staroněmeckého osobního jména Gatze a německého podstatného jména die Grün a je volně přeložena jako Gatzův pozemek.

Na rozdíl od názvu sousedních Pochlovic, v němž se prostřednictvím německé podoby Pochlowitz uchovalo staré slovanské jméno lokality, dokumentující založení před německou kolonizací. Původní  podoba názvu Kaceřova hovoří o německém osídlení. Zřejmě poprvé je známé na Müllerově mapě Čech z roku 1720, doložena německá novodobá forma místního jména Katzengrün, která sice vychází z původního znění, ale naprosto nerespektuje jeho význam.

Historie
Nejstarší písemné prameny, které přímo vypovídají o historii Kaceřova, mají od vzniku jeho osídlení zhruba stoletý odstup a přivádí nás do podstatně změněných poměrů. První z nich – listina z 25. května 1312 – dokumentuje rozsouzení sporu, jenž vznikl o dvory ve vsi Kaceřově (Jeczengrun) po smrti vlastníka Jindřicha Limberga mezi klášterem ve Valdsasech (Waldsassen), Bedřichem Hagerem starším, Jindřichem  starším z Hartenbergu a syny zemřelého Jindřicha z  Limberga. Spor rozhodli chebský zemský soudce a chebští radní tak, že po dobu svého života mají jako leníci valdasského kláštera užívat tento majetek Bedřich Hager a Jindřich z Hartenbergu a po jejich smrti má připadnout klášteru.

Listina z 30. 3. 1318  dokládá, že Habart Primaschel z Hartenbergu prodal své lenní právo na středním dvoře v Kaceřově (Geczengrune) Bertoldovi a Bedřichovi z Kaceřova (de Jeczengrune), kteří je pro spásu svých duší věnovali valdsaskému klášteru.

Listinou vydanou 16. října 1371 udělili opat a konvent valdsaského kláštera Mikuláši Arnoltovi z Kaceřova (Geczengrüne) milost dědického nároku nejen pro syny, ale i pro dcery.

Poslední ze souboru nejstarších známých písemných pramenů – listina z 5. 6. 1394 – dosvědčuje, že Wolfhart Gätzengrüner, sídlící v Rusově prodal Jindřichu Reissengrünerovi svoji polovinu vsi Kaceřova, kterou vlastnili on a jeho předkové nejméně jedno století vedle druhého dílu vsi, jenž byl podobu 68 let v držení kláštera ve Valdsasech.

Další dochovanou listinou, která určitě stojí za zmínku je sokolovská listina z 1. prosince 1408, o prodeji louky u Sokolova, jejíž svědkem byl Wolfhart Kager.

Pamětihodnosti
•    Zámek Kaceřov
•    Socha Nejsvětější Trojice
•    Socha svatého Antonína Paduánského
•    Kaple

Nejvýznamnější památkou v obci je zámek s areálem hospodářského dvora, parkem a zámeckým rybníkem, které ještě stále představují pozoruhodný doklad menšího venkovského barokního feudálního sídla s řadou stavebně uměleckých a krajinářských hodnot. Jednoduchá patrová stavba zámku má obdélný půdorys, vstup do zámku rámuje kamenný portál, okna jsou dekorována šambránami s uchy a budovu zámku kryje mansardová střecha, dnes již bez vikýřů.

Nejstarší z kaceřovských památek je dnes jen torzovitě zachovaný mariánský sloup, stojící u silnice z Kaceřova do Chlumu sv. Máří na samé hranici katastru.

Při domě č. 28 ležícím na západním okraji zástavby obce, stojí pěkně zachovaná socha sv.Antonína z Padovy, jejíž vznik určuje datum 1719 na čelní straně podstavce sochy.

Za velmi zdařilý doklad pozdně barokní plastiky lze považovat sloupek Nejsvětější Trojice. Zaoblenou kamennou desku s reliéfem Nejsvětější trojice nese podstavec s profilovou římsou, jehož nápis v lícním rámu NK 1770 vypovídá dnes pouze o vzniku díla, neboť význam písmen v nápisu díla nebyl zatím uspokojivě vysvětlen.

Za Josefa Kohla byl přestavěn objekt u Libockého potoka, užívaný dosud jen zámeckým zahradníkem, na kapli, do jejíž jižní stěny byl mezi dvě gotizující okna zasazen renesanční reliéfní kámen.

Další z částečně dochovaných památek je hrázděný dům č. p.79, zděný statek č. p. 28 s neogotickou fasádou.

Části obce:
•    Kaceřov
•    Horní Pochlovice

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.kr-karlovarsky.cz, na kterých najdete další informace.