Kynšperk nad Ohří

Kynšperk nad Ohří

Město Kynšperk nad Ohří se nachází v Karlovarském kraji, v jihozápadní části okresu Sokolov, na hranici s okresem Cheb. Rozkládá se na obou březích řeky Ohře v místě, kde řeka protéká východní částí chebské pánve před jejím vtokem do kopcovitého terénu oddělujícího chebskou a sokolovskou pánev. Město je složeno z částí, z nichž některé mají městský charakter (Kynšperk nad Ohří, Dolní Pochlovice), jiné pak charakter typicky vesnický (Zlatá, Kamenný Dvůr, Štědrá, Liboc, Chotíkov). Nadmořská výška města je 431 metrů nad mořem (na nádraží), přičemž části Zlatá a Štědrá jsou zhruba o 70 metrů výše. Velikostí území (2331 ha) i počtem obyvatel (necelých 5,5 tisíce obyvatel) se město řadí mezi větší města sokolovského okresu.

Město Kynšperk i jeho okolí jsou ideální pro rekreaci. Svou členitostí dává zdejší terén možnost jak provozování sportovních aktivit (turistika, vodáctví, cyklistika), tak aktivit takříkajíc klidnějších (zahrádkaření, rybaření atd.). Sportovní vyžití je možné i na řadě sportovišť - tenisové a volejbalové kurty, fotbalové hřiště, sportovní hala, školní tělocvičny aj. Charakterem pak město uspokojí i kulturymilovné typy - je zde řada historicky zajímavých památek - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, pozůstatky staré německé architektury - hrázděné domy - včetně někdejší městské brány, zámek v Kamenném Dvoře (v současné době se tento zámek rekonstruuje), morový sloup a kašna, - působí zde několik hudebních souborů, mažoretky, ochotnické divadlo, - aktivní je kulturní středisko, zajišťující provoz knihovny, kina, organizující výstavy, zábavy, zájezdy, dovážející vystoupení "přespolních" umělců, atd.

Historie
S městem se jméno "Kynšperk" váže od roku 1232, kdy doksanský klášter obdržel svolení krále Václava I. k založení města tohoto jména. Původní lokace města všek zřejmě nebyla v jeho nynějších hranicích, ale asi 2 kilometry na východ nad soutokem Malé a Velké Libavy. Pozdější lokace města "Kynšperka" v okolí hradu téhož jména, tedy v místech, kde nyní Kynšperk nad Ohří stojí, je doložena až později, v době vlády Karla IV.

Původ prvních obyvatel dnes zřejmě nelze přesně určit, již v období středověku je však obyvatelstvo různorodé, o čemž svědčí i historické památky. Způsob obživy místních obyvatel se v čase mění, k původnímu zemědělství a drobným řemeslům se zařazuje zvláště řemeslo truhlářské, které zde od 18. století prodělává velký rozvoj, a později též hornictví. V 19. a 20. století se pak přidružují další průmyslové obory - kovovýroba, textilní průmysl a další. V druhé polovině minulého stolení (1871) se zde rodí světově snad nejznámější kynšperák - Kašpar Herrmann - vynálezce ofsetového způsobu tisku.

Po II. světové válce se obyvatelstvo města značně změnilo. Tak jako jinde v pohraničí, nahradili část německých obyvatel zejména Češi a Slováci - jak z vnitrozemí, tak reemigranti z českých a slovenských enkláv v okolních zemích - ale i Poláci, Maďaři, Srbové a jiní. Původní zástavba byla zčásti nahrazena v 50. letech, kdy byly v okolí Zámeckého vrchu, na místě původních staveb, postaveny bytové domy.

Dále se město územně rozšiřuje směrem k jihu v 60. letech, výstavbou nového sídliště. Město si však, na rozdíl od mnohých jiných, zachovalo původní členitý městský půdorys, což jej činí velice malebným při procházkách, hlavně však při pohledu z výšky.

V době této výstavby se mění i způsob obživy obyvatel, mnozí z nich začínají za prací dojíždět do Elektrárny Tisová a sokolovských dolů, ženy pak i do textilky v Libavském Údolí. Ve městě samém obyvatelé pracují nadále ve výrobě nábytku, jak dřevěného tak kovového, v opravnách zemědělských a lesních strojů, v zemědělství v Chotíkově a na Zlaté a dále v dopravě, komunálních službách, obchodě a rozpočtové sféře.

Současnost
V posledních 10 letech došlo ve městě k řadě změn, zejména v oblasti struktury výroby a služeb. Některé činnosti, např. výroba nábytku, zcela zanikly, nově se rozeběhla výroba autodoplňků, výroba kabelových součástek a některé druhy textilního průmyslu. Umožněním provozování živností výrazně posílil obor obchodu a služeb - vznikly nové, převážně menší rodinné obchody a řemeslnické dílny, rozšířily se také možnosti stravování a ubytování. Část obyvatel i nadále za prací dojíždí.

Na vzhled města mělo poslední desetiletí nevelký vliv. Výstavba se nijak výrazně nerozvíjela, značná část zástavby nese známky stáří, výjimkou jsou snad jen domy, které přešly privatizací do soukromých rukou, což také neplatí beze zbytku. Přesto se v současné době město Kynšperk nad Ohří stává stále atraktivnějším místem pro bydlení. Jeho poloha, na půli cestě mezi Sokolovem a Chebem, dopravní přístupnost železnicí i po silnici, příjemné a klidné prostředí na západním úbočí kopců, odtrhující jej jaksi od průmyslové části sokolovska, je pro bydlení ideální.

Životní prostředí je vzhledem k blízkosti lesů, řece, převážně vanoucím západním větrům a jiným přírodním podmínkám, nedávno ještě zlepšené masivní změnou způsobu vytápění objektů, velmi příznivé, a i ono přímo vybízí k tomu, usadit se zde. Vědom si této skutečnosti nechal Kynšperk zpracovat nový územní plán a vyvíjí řadu aktivit umožňující další rozvoj města - z hlavních je nutno zmínit rozšíření plynových rozvodů a počínající rekonstrukce čistírny odpadních vod.

Záměrem zastupitelů je také vytvořit podmínky pro novou bytovou výstavbu, zlepšit dopravní systém - včetně stavu komunikací i možnosti garážování a parkování, vytvořit podmínky pro rozvoj podnikání a zaměstnanosti. Neopominutelnými jsou též aktivity směřující ke zlepšení vzhledu města, včetně úprav jeho okrajových částí a snaha o opravu historicky cenných objektů.

Pamětihodnosti

Kynšperský hrad na Zámeckém vrchu
Na vrcholku Zámeckého vrchu vznikl patrně méně rozlehlý hrad, jehož počátky do průběhu 13. století zařadily i výsledky archeologického výzkumu. O jeho přibližné podobě si můžeme učinit představu až z daleko pozdějších zpráv.

Zakládací listina
Záměr, založit město při západní české hranici na staré obchodní cestě, se rozhodl král Václav I. uskutečnit prostřednictvím kláštera řádu premonstrátek v Doksanech. Povolil mu v roce 1232 vybudovat na místě, které se nazývá Kynšperk.

Katolický kostel
Ústředním bodem tehdy neopevněného města byl kostel Panny Marie. Vznikl zřejmě společně s městem a jeho mariánské zasvěcení mohlo ovlivnit zdejší působení cisterciáckých mnichů z kláštera ve Waldsassen. Jeho klášterní kostel má totiž stejné patrocinium.

Freska v kostele Nanebevzetí Panny Marie
Na severní straně kostela Nanebevzetí Panny Marie byla, při rekonstrukci tohoto kostela v roce 2005, po demontáži oltáře Ukřižování nalezena malba oltářní architektury s postavami světců sv. Víta a sv. Diviše Pařížského a ústředním obrazem s biblickými výjevy.

Panský dům
V době kdy značně poškozený kynšperský hrad již neskýtal podmínky pro pobyt panstva se Metternichové rozhodli vystavět ve městě nový vrchnostenský objekt, který by sloužil jim i správě jejich zdejšího panství.

Sloup Nejsvětější trojice
Barokní období je u nás spojeno s demonstrací vítězství katolické víry a růstem religiozity, jež našly výraz v řadě sakrálních staveb a sochařských kompozic. V Kynšperku nad Ohří byl roku 1700 vztyčen na náměstí sloup Nejsvětější Trojice.

Socha sv. Floriána
socha sv. Floriána, která byla vztyčena městskou obcí roku 1706 na ochranu po velkém požáru města Kynšperka dne 15. srpna 1706. Socha je součástí kašny na hlavním náměstí. Ta má dnes podobu osmiboké nádrže, na jejíž severní stěně je vytesán záznam o renovaci kašny.

Hrázděný dům
Patrový hrázděný dům, který představuje poslední dochovaný příklad původní hrázděné zástavby města, byl postaven ve 2. polovině 18. století. Cenný je hrázděný štít i hrázděná konstrukce dvou třetin patra uliční fasády domu.

Evangelický kostel
Na konci 19. století se v souvislosti s hnutím Pryč od Říma začaly častěji objevovat přestupy z katolické církve k evangelické víře. Pro tyto nové věřící byla v květnu 1899 zřízena v Kynšperku nad Ohří kazatelská stanice a na počátku června téhož roku se konaly.

Židovský hřbitov
Menší, ale značně stabilní složkou městského osídlení v Kynšperku nad Ohří bylo již v předhusitské době židovské etnikum. Nejstarší zprávy o jeho existenci jsou spojovány s velkým pogromem židovského obyvatelstva v Chebu v březnu roku 1350.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.kynsperk.cz, na kterých najdete další informace.